Volyně

Z Čech do Bavorska resp. Rakouska vede přes Šumavu několik obchodních cesta. Taková cesta přes Vimperk údolím řeky Volyňky podle řad kamiónů zůstala důležitá dodnes. Můžeme se jenom domnívat, jak nepostradatelné jsou všechny ty cesty sem a tam. Nikdo vám přesně neřekne, bez čeho bychom se obešli. Obchod, v moderním světě kšeft, a s ním související obchodní tajemství.
Na hlavní tepně, jež vede přes Náměstí je kravál. Návštěvník se však dokáže vyhnout, všude kolem pěkná šumavská krajina a protože pár starých fotek, na které jsem narazil, provokovalo, nezbylo mi, než vyrazit. Údolím Volyňky vede i železnice, kterou od Strakonic už neobhospodařují České dráhy. 
Začátek nového tisíciletí nám předvedl, že jsme neporučili větru, dešti, podle plánu. Což o to, my bychom rádi poroučeli, poroučíme-li však, chceme, aby někdo poslouchal a to se nám nevede. A tak v roce 2002 povodeň nevynechala ani Volyni.
Jdeme-li od vlaku směrem do města, míjíme most přes Volyňku, který je nový. Následuje Palackého ulice.
Srovnávačka, kdy se dívám od Volyňky směrem k centru, ze mě žádná nevypadla, Palackého ulicí hledím směrem tam, odkud přicházím.

Jakási sláva se tenkrát v jedenatřicátém konala, s Baťou to asi nemělo nic společného. A v dáli, to už je za vodou i železnicí, je kopec s kaplí Anděla Strážce
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.retrofoto.net/mesta-vesnice-osady/volyne

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Josef Kaizl, volyňský rodák, byl významným ekonomem druhé poloviny 19.století. Už dva roky po jeho smrti mu volyňští odhalili poprsí v Palackého ulici. Mimochodem, i v pražském Karlíně je po něm pojmenován park.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: https://www.kultura-volyne.cz/odhaleni-poprsi-josefa-kaizla/d-1258

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.retrofoto.net/mesta-vesnice-osady/volyne

Teď už stojím na Náměstí a mám Palackého ulici před sebou i s kopcem, kde vedle kaple Anděla Strážce je pěkná vyhlídka.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Radnice z 16.století stojí na severu Náměstí. Úřad v budově už není, zato Městské kulturní středisko.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Pohled do severozápadního rohu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.retrofoto.net/mesta-vesnice-osady/volyne

Severní fronta náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Jiný pohled na sever náměstí. Kašnu, přes kterou foceno začátkem 20.století, vzala historie, nebo čert? Kdo ví.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Dávné fotografy ve Volyni přitahoval objekt radnice a tak nám zanechali pár hezkých obrázků. Dnešní tulák si bohužel nemůže příliš vybírat. Ale nakonec, je to hezký barák.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

vzala historie, nebo čert? Kdo ví.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

A co takhle detail.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.retrofoto.net/mesta-vesnice-osady/volyne

Pohled od jihozápadu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Pohledy od východu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 9.díl (Libri 2011)

Právě jsem absolvoval procházku po volyňském náměstí, která se může zdát trochu jednotvárná. Snad místní patriot, hledající po všech možných archívech, by uspěl víc, ale určitě ne tulák, jenž je závislý na tom, co sehnal. A protože tulák nevydrží dlouho na jednom místě, nemá v sobě zatvrzelost patriota. Snažil jsem se, jsem vděčný za záběr z Lidické ulice, kde na křižovatce pod kostelem Všech svatých se mi zdařilo toto.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.retrofoto.net/mesta-vesnice-osady/volyne

Hned vedle kostela je tvrz a pak následuje ulice Školní. Vlevo Okresní soud
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 9.díl (Libri 2011)

Skončilo mé putování po pošumavské Volyni. Doporučuju zevrubnější procházku, než je řada pohledů na pěknou volyňskou radnici a třeba si vylézt ke kapličce Anděla Strážce. To ovšem nikdo nemůže chtít zrovna na mně.
Pár fotek mimo srovnávačky je ZDE.

Další srovnávací fotky z ůzných lokalit.

Týniště nad Orlicí a okolí

Courám po světě, mimochodem stále pomaleji, při čemž světem rozumím území, pro něž se nečekaně, tedy pro mě, vžil název Česko. Komu se to nelíbí? Nezbývá mu, než se podřídit, tak to v životě bývá. Trochu mě mrzí, že východní část onoho Česka, tedy Moravu a Slezsko opomíjím. Pořád čekám, že se ještě mé končetiny nechají přemluvit k výkonům aspoň viditelným.

Ale i řeku Orlici opomíjím. Divokou, Tichou? Obě. 

První město, ležící na Orlici bez přívlastku je Týniště. Na východ od Hradce Králové jsou lesy, krajina spíše rovinatá, ale lesy. Kdo chce, nemá daleko do Orlických hor. Protože stále cítím jistou sounáležitost s dálkovými pochody, zde se zrodil v hlavě třináctiletého kluka nápad na pochod z Týniště. Přijel jsem tehdy, pro mě, údajně starého veterána, šlo spíše o nostalgické loučení s hříchy mládí. Z pochodu se stala událost, snad se sluší Olafovi popřát hodně úspěchů pořadatelských a nejen pořadatelských. Ať mu šlapou nohy i celý život.

Jsem tulákem, závislým na dráze železné, na níž již nepotkáme, kromě jízd pro děti, stroje, sršící do kraje kouř, rámus, chuchvalce jisker. To je vzpomínka na doby minulé, na které často vzpomínáme jako na dobu krásně klidnou. Vyhnal bych tyto nostalgiky do terénu, většině by se už cestovat postaru nechtělo.

Týniště nad Orlicí je význačná železniční křižovatka, určitě se před 30 lety bálo o železnici, kdy se dostávali ke slovu podivní lidé, kteří chtěli celé Česko vyasfaltovat, koleje vytrhat. Dnešek ukazuje, že extrémní názory se ztrácejí, železnici přibývají pasažéři. 

Všechno by se mělo dít s rozumem? Na to je jen jedna odpověď, kdyby naši rodičové šli na život s rozumem, třeba bychom se ani nenarodili.

Týniště má samozřejmě hlavní náměstí s kostelem, ale kdo zde z vlaku nevystupuje, zná hlavně vodárenskou věž.
Ale popořadě...

Sešlo se mi poměrně dost starých fotek nádraží, povedlo se mi jakž takž do svých zájmů zatáhnout jen jednu. Železnice určitě nezahyne, ale bude jiná.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Od nádraží směrem východním narazím na vodárenskou věž, která ovšem od roku 2008 účel, pro nějž byla postavená, neplní. Je z ní muzeum, hezké muzeum. Stojí v místech, kde železniční trať byla protnuta ulicí Na Stavě, dnes T.G.Masaryka. Upomínkou starého  je dům vpravo s bývalým balkónkem, mírně schovaný.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Táž lokalita, jen jsem se otočil zadkem k věži. Z téhle srovnávačky mám radost. Vůbec nehodnotím přerod větší vesnice v město. To je věc, jež se týká místních obyvatel. Jediná budova, s balkónkem, viz předešlý obrázek, stojící na obou fotkách, směr ulice T.G.Masaryka, to vše se mi, doufám, zdařilo sloučit v pohlednou koláž. Však jsem ji tvořil nadvakrát. Vesnice končí, rodí se město...
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Radky Holendové a Pavla D. Vinkláta Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko (Knihy 555 - 2006)

Dělnický dům, kino, dnešní doba přidala i název Kozlova putyka. Stojím v ulici 17.listopadu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Ještě, než jsem se vrhl na Mírové náměstí, pokusil jsem se o pohled z Lipské ulice kolem školy, dnes mateřské. Severní strana náměstí vypadá, jako by byla z jiného města.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Zorientovat se na Mírovém náměstí, zvláště na severní straně není úplně jednoduché. Podobu změnila historická radnice (věžička), podloubí, a tak jedinou jistotou je kostel svatého Mikuláše, třebaže můžeme léty pozorovat měnící se výšku stavby (hodiny).
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Hodně poškozená pohlednice z přelomu století 19. a 20. Uprostřed záběru je vidět dnešní poliklinika, buďme pyšní, že ji máme.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

 Východní strana Mírového náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

 Západní cíp náměstí ukončený kostelem.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Radky Holendové a Pavla D. Vinkláta Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko (Knihy 555 - 2006)

Mariánský sloup.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Jihozápadní pohled.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Směr západ.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Směr východ.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Z jihovýchodního rohu náměstí vychází Lipské ulice, dnes podstatně rozšířená.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Radky Holendové a Pavla D. Vinkláta Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko (Knihy 555 - 2006)

Na severní straně náměstí stojí hotel, momentálně neposlouží.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/

Severní fronta náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

ALBRECHTICE NAD ORLICÍ

1981, to byl rok, kdy ze seznamu Československých obcí zmizely Albrechtice nad Orlicí. Nemá cenu tento vývoj komentovat, my starší víme, že organizace našeho života se mění způsobem, ve kterém se těžko vyznáváme.
Albrechtičtí nebyli rádi, jejich vesnice měla svou historii. Již v roce 1990, kdy tehdejší politické události leccos dovolily, Týništi na rozloučenou zamávali.
Důležitost obce je daná faktem, že tady je místo, kdy se z Orlice Divoké a Tiché stala Orlice jednotná.
Došel jsem si do Albrechtic a fotil.
Kostel svatého Jana Křtitele.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Týž kostel v detailu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

V Albrechticích na návsi fungovala zahradní restaurace. Porovnávat můžu jen podle dispozic stavby, kopírovat atmosféra zatím nejde.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

TŘEBECHOVICE POD OREBEM

Mám koníčka, život kolem nás je takový, že i sem se dostane stres. Dávno vím, že rekordy patří sportovcům, nikoho neudivím, budu-li mu vyprávět o tom, kolik obcí jsem objel. V mozku se objeví jakýsi trpaslík, že ty Třebechovice nejsou tak veliké, to by se dalo stihnout. Na světě je stres.
Městečko, vyhlášené svými betlémy. Kdysi jsem sem přivezl naše děti, aby se divily. Jak to tenkrát přesně bylo, si nepamatuju, dnešek zatím ještě ano. Prudké slunce, silný vítr, náměstí plné jarní zelení, v nohách únava sedmdesátníka po výletu do Albrechtic.
Vzdal jsem to, nemůžu být jedním zadkem na několika nočnících. Určitě sem přijedu v zimě, i když v mém věku...
Cestou na vlak jsem neodolal a vyfotil si sokolovnu. Uložit na jindy? Bylo to dnes. Ještě přijedu!
17.listopadu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/

Odjíždím z Hradecka s velkým dluhem, zanechám aspoň odkaz na pár fotek, toho dne vytvořených. ZDE

Další srovnávací fotky z různých lokalit.

Stříbro

Projíždím-li vlakem z Plzně směrem na Cheb, nemůžu si nevšímnout hezky položeného města. A kdo má v sobě aspoň štamprli tulácké krve, ví, že tam někdy musí.

Až mě samotného překvapilo, kolikrát jsem o město Stříbro zavadil. na kole jsem tudy v roce1971 projížděl, i fotky nadělal, mizerné tehdy na to, že jsem vlastnil slušný foťák.

Pan doktor Kresl z Domažlic sem zavedl jeden z ročníků Chodské stovky, konal se zde start stovky při dálkovém pochodu Erpužické šlápoty. V roce 1985 jsem odstartoval první s očekáváním, že mě další chrti doženou. Nedohnal ani jeden, nikdo jiný totiž na stokilometrovou trasu neodstartoval. Noční padesátka se motala kolem Mariánských Lázní, byly tři kontroly s připraveným občerstvením, na třetí kontrole už byli pořadatelé skoro opilí, co měli jiného dělat, že? Piva moře a zájemci žádní.

V devadesátých letech mě osud zavál na stavbu dálnice z Plzně přes Tachovsko do Německa. Čísla neznám, ale myslím, že tehdejší rychlost stavby byla proti dnešku nebývale vyšší. Ale také jsme se s kolegou pěkně opili v nádražce při maryáši.

Dost zážitků, ale znám to tady?.

Staré hornické město, vidím, jak havíři hrdě nesou znak města. Těžba je minulostí, druhý znak, asi ten oficiální, se musí obejít bez horníků. Horník a co je víc? Klasik tvrdí, že dva horníci.

Ostatně podle historie, ve které si čtu, přišli do českého Stříbra havíři z Německa, čímž německá národnost získala většinu. Nebudu rozepisovat všeobecně známé osudy Němců po druhé světové válce, němčina téměř zmizela. Trochu čumím do chytrých knížek a je mi jasné, že zásadního názoru na soužití dvou národností, které tu žily, se ode mě nikdo nedočká.

Jméno Stříbro se objevuje až v polovině 19.století, předtím čtu jakési Mize, pak Mies, což je slovo, které neznamená to, co v češtině stříbro, jak by leckoho napadlo. Mies je název řeky, jež teče pod městem, jo, je to Mže, jejíž jméno je snad starší než Vltava, řeka podle dnešního končí v Plzni, ale existuje silná skupina lidí, kteří neuznávají název Berounka, pro ně Mže končí až v Radotíně. Zarytým stoupencem tohoto názoru byl spisovatel Ludvík Vaculík.

Spousta slov ze mě teď vyjela, z nichž se toho nikdo mnoho nedozví o městě Stříbro. Nezbývá mi, než představit svou srovnávací mánii. Ty staré fotky dělal někdo jiný, snad méně ukecanější.

Vlakový tulák vystoupí z vlaku, nadechne se přicházejícího jara. Brzy bude u kamenného mostu přes řeku Mži - Mies.
Žižka Stříbro nedobyl, ovšem po jeho smrti husité už ano. Kamenný most postavený v roce 1555, automobilové dopravě však slouží most moderní a tak ten starý zůstal hlavně na koukání, protože se nenašel barbar, který by ho nechal zbourat.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Efektní pohled na kopec, zakončený vyhlídkovou věží kostela Všech Svatých je natolik působivý, že je těžké podobné záběry třídit a vyhazovat.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Už mi to trochu zarostlo, ale v tomto případě by mi zimní fotka asi mnoho nepomohla, stromy jsou už hodně vysoké.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Kromě Prahy je v naší republice jen málo měst, kde je zachovaná mostecká věž.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

V poslední době se mi leze vzhůru daleko hůř, bývávalo, že jsem byl na své výstupy pyšný. Na každého jednou dojde. Nevylézt od Mže do města Stříbro by asi byla hloupost. 

Kostel Všech Svatých.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Ještě jednou i s Kostelní ulicí.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Z Kostelní ulice je foceno i toto. Stojím zády ke kostelu a hledím do ulice Boženy Němcové.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Ulice Boženy Němcové směrem vzhůru.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Ulice Boženy Němcové směrem vzhůru.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Stále ulice Boženy Němcové. 

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Ulice Boženy Němcové směrem vzhůru.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Dívám se do ulice Boženy Němcové z kžižovatky s ulicí Benešovou

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Na konci Benešovy ulice na kopci stojí dnešní Střední odborná škola. Zarostlé? Je jaro, je jaro.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Alešova ulice.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Křižovatka ulic Dostojevského (rovně) a Mánesova.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Bezručova ulice.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Pohled z dnešního náměstí Svobody do Benešovy ulice, jež byla podstatně zkrácená.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Benešova ulice od východu.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Dva záběry do Benešovy ulice už z rohu Masarykova náměstí k západu.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.starestribro.cz/

Jsem na Masarykově náměstí. I v roce 1971 se mi zdálo, že nevyfotit překásnou radnici je povinné. A když už jsem tu starou fotku vyhrabal, tak se s ní chlubím.

Teď bude následovat hrst fotek Masarykova náměstí. Že v nich hraje titulní roli radnice, je samozřejmé. Vždycky se najde něco, co starou fotku mírně pokazí, třeba telefonní budka. Za trest si nosímě každý z nás budku svou, v kapse schovanou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Napadá mě, že už je dosti obrázků perly stříbrského Masarykova náměstí, že je třeba procházku ukončit, abych se neuchodil k smrti.

A TADY je pár fotek z mého foťáku vypadlých.


Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.