Zásmuky

Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině

Šenkuje tam má milá má panenka rozmilá

šenkuje tam ve víně

Přišel tam Pepíček, měl na stranu klobouček

Dal si nalejt máz vína a při tom si zazpívá

Kolínečku Kolíne...
(jako děti nezvedené jsme zpívali: Dal si nalejt džbán píva a vožral se jak slíva...)

Jestli někdo bude tvrdit, že píseň napsal František Kmoch, tak má mylné informace, ta je z bezedné nůše českých lidových písní. Kapelník Kmoch pochází z Kolínska a to přímo ze Zásmuk, které neleží v rovině, nýbrž na kopci. Kdo se chce o tom přesvědčit a nevlastní automobil, nechť vleze do autobusu pražské PID dopravy, do toho, který jezdí do Kutné Hory. Až tak daleko sahá Praha svou dopravou.

K náměstí je dost velké stoupání a pan Kmoch se narodil v Zásmukách, takže by těžko složil píseň o rovinách. Je to všechno složitější, tady někde se scházejí Kolínsko a Kutnohorsko.

Někdy sem jezdí i vlak, ten jenom pokud ajzboňákům zbudou vagóny, což je blbost, kterou jsem si právě vymyslel, v jízdním řádku je uvedených pět vlaků či spíše vláčků, jezdících jen o víkendech. V okolí Zásmuk jsou pěkné partie, které nejsme zvyklí vyhledávat v rovinách.

Labe teče někde bůhví kde daleko dole, kousek odtud teče Výrovka, do které se vlévá hlavní zásmucký veletok, což je Špandava. Myslím, že podle těchto mých informací najde Zásmuky každý.

Asi jsem tudy někdy projížděl na kole, na město se nepamatuju, takže spolu s určitým počtem starých fotek byl důvod do Zásmuk se dostavit.

Sobota, bylo vedro, což od dubna je letos normální počasí, vystupuju z autobusu, na náměstí je jeden člověk, který udiveně sleduje tlustého dědka, koho to sem čerti nesou. Vždycky, když někde vytáhnu tablet, lidé mají pocit, že kontroluju plyn, elektřinu, spíš, že jsem podvodník, bacha na něj. Ke všemu předstírám focení z míst, ze kterých by fotil jenom blázen. 

A jsem u slova, které pohladí po duši. Když už jsem se nestal tulákem, aspoň bláznem.

Že tady nic není? Všude něco je.

První můj pohled patřil mohutné budově školy. Hned můžu dokázat, že jsem v kopcovitém terénu, ani nenašli kousek rovného pozemku na stavbu školy. Koho tady vyhodí ze školy, může se kutálet až do Výrovky. Zastávka pražské MHD svítí do světa.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Pohled na východní frontu Komenského náměstí, kde na konci chybí jeden dům, jehož zmizení se konalo jako daň automobilismu.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://fotosokol.rajce.idnes.cz/historicke_fotografie_ze_Sokola_Zasmuky/

V Zásmukách mají zámek, jehož historie sahá do 17.století, kdy na místě dávné tvrze byl postavený. Zásmucké panství se dědilo, prodávalo, kupovalo, to je záležitost, ve které se vyznají snad jenom historici. Našli se i tací, co zámek propili či prohráli v kartách.
No, přestanu opisovat, v roce 1918 díky zrušení šlechtických titulů se panství přejmenovalo na Velkostatek Zásmuky. 
V zámku též sídlila vojska SS, poté Rudá armáda, následovala československá armáda, ať si to majitelé přáli či nikoliv.
Vojáci a v roce 1982 ničivý požár, důvody k vymazání objektu. 
Můj osobní obdiv patří Franzisce Dianě Sternbergové, která vedle Častolovic zrestituovala i zámek Zásmuky. Dostala ruinu, ale snaha postarat se o dědictví svých předků... Klaním se jí i následně její dceři, přestože si obyčejně krásný zámek představujeme jinak.
Tohle je vchod. Trochu vyšší než dříve, víc rosteme.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:  http://www.fotohistorie.cz/

Co znamenal kámen na zásmuckém náměstí, nevím, třeba jsem špatně četl. Tipoval bych, že je to památník obětem první světové války, dnes tu čekáme na autobus.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://fotosokol.rajce.idnes.cz/historicke_fotografie_ze_Sokola_Zasmuky/

Jestli na webu, ze kterého jsem kopíroval, mají správný letopočet, pak kámen nemůže být na památku obětí světové války. Tak nevím.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:  http://www.fotohistorie.cz/

Letopočet staré fotky neznám, ale pěticípá hvězda ve výloze, vystrojené sportovkyně, ano doba mého mládí. Byl první máj...
Jde o jižní cíp Komenského náměstí a tam zmizel dům, jak již jsem psal. Nebyla to pro auta příjemná zatáčka.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://fotosokol.rajce.idnes.cz/historicke_fotografie_ze_Sokola_Zasmuky/

Tvůrce fotografie z pětatřicátého si na zábradlí posadil slečnu. Už jsem psal, že zámek není úplně v cajku, ale k ruině má hodně daleko, co?

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/

Z Komenského náměstí ulice stoupá Havlíčkovou ulicí směrem na Bečváry a Kutnou Horu, tudy se dostaneme ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/

A ještě dál, vpravo je Kmochovo náměstí, tam jsem dostal pivo, tedy prodali mi ho.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Sokolovna z roku 1923. Pamětní desku na ní má František Kmoch.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://fotosokol.rajce.idnes.cz/historicke_fotografie_ze_Sokola_Zasmuky/

Končím dvěma snímky Havlíčkovy ulice. Směrem dolů k náměstí.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 9.díl (Libri 2011)

Havlíčkova ulice směrem nahoru.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:  http://www.fotohistorie.cz/

Pár fotek mimo je ZDE.



Další srovnávací fotky z různých lokalit

Františkovy Lázně 2.díl

Pokračuju, jak jsem si slíbil v článku:

http://vencovypindy.blogspot.com/2018/07/frantiskovy-lazne-1dil.html

Tak jsem se vžil do role lázeňského šviháka, že jsem málem zapomněl na roli mě bližší, tuláckou, což musím napravit. Františkovy Lázně nejsou jen kolonáda a Františkův pramen, to je spousta dalších míst, kde vyvěrá voda lidskému zdraví prospěšná. Stačí se podívat na mapu a vyrazit. 
Nic tady není daleko, takže přesuny nejsou turistikou, jde jen o procházky.
Pár kroků k jihu a narazíme na Solný pramen. A kolonádu Solného a Lučního pramene. Oba prameny byly objeveny v roce 1817. To je dávno, co?
Toto je dlouhá budova od severu k jihu. Na jižním konci je Luční pramen.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Jo, za Rakouska, to tu bylo ženskejch...
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Jsem na severním konci objektu, kde vyvěrá pramen Solný. Kolonáda byla slavnostně otevřená v roce 1843.
Roztomilý je sloupek s bambulí nahoře. Bambule zmizela, ale sloupek stojí jako sloup, ač mu vyrostly dva sousedé přírodní.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Oba prameny jsou volně přístupné, jejich chemické složení je na stránkách lázní uvedené, kdo chce, najde si. Mně by to nic neřeklo. Pokud někoho zajímá, kdo tohle všechno postavil, tak se jmenoval Filous a byl z Plzně.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

V objektu je muzeum historických vozidel a proti prostřední vysoké budově je další pramen Adler, což je jméno lékaře, považovaného za zakladatele lázní. Blízko tohoto pramene stojí i pomník s bustou Bernharda Adlera. 
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Západně od Solného a Lučního pramene jsou prameny Glauberovy. Pokusil jsem se něco přečíst o Glauberově soli, to je tak vědecké, že zůstanu u piva.
Prameny jsou přístupné ve Dvoraně Glauberových pramenů.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Vracím se kolem Solného pramene k Císařským lázním, kde se mi srovnávačky nedařily kvůli vegetaci, možná v zimě, jestli budu živ a zdráv. Hned vedle vede ulice 5.května a na ní stojí lázeňský dům Pawlik, který ovšem kdysi nesl jméno Královská vila, jak jsem vyčetl ze starých fotek.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Nejstarší fotka Královské vily, kterou jsem našel, bývala o něco nižší a mohlo se k ní  koňským povozem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Za hotelem Pawlik jsou železniční koleje, které, když přejdete, jste ve Wiedermannově parku, jméno připomíná zasloužilého starostu města. V roce 1916 byla postavená výletní restaurace s rozhlednou. Z rozhledny není dnes nic vidět, takže proč opouštět vinárnu v budově ukrytou?
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Když už chodím v přírodě, nutně musím narazit na pramen Natálie, což byla srbská královna. Patří k oblíbeným pramenům, voda z něj se dokonce vyvážela do Ameriky. Ochutnal jsem, no dobře, zůstanu u Prazdroje, který se také vyváří leckams.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Trochu odbočím, kdysi jsme s mým pětiletým synem chodili v Lázních Jeseník, on se chtěl z každého pramenu napít. Nikdo by nevěřil, co jsem měl práce s očistou jeho i oblečení.
Lidé mají různé chutě.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Salingburg, další rozhledna, ze které dnes je vidět kulový. jde o stavbu z roku 1906, o umělou zříceninu, postavenou jen tak pro radost. Zasmějte se!
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Obloukem po lesní procházce se vracím k lázním Slatinným, které jsou v sousedství Lučního pramene.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Pacienti zde berou slatinné koupele už od roku 1864, tedy ještě před rakousko - pruskou válkou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Teď zřejmě urazím obdivovatele skutečného velikána světové kultury, když nazvu Johanna Wolfganga Goetheho švihákem lázeňským. Velcí lidé mívají smysl pro humor, jestli ho Johann Wolfgang neměl, tak mě holt bude v noci strašit. Podívám-li se, kam velcí duchové jezdili, vznikne seznam lázeňských míst. Velcí duchové..., já se můžu špacírovat všude možně a napadnou mě jen voloviny.
Můžu se divit, když se zastaví Goethe, možná jenom sháněl dámskou společnost, že hned mu postaví pomník.
Rok odhalení 1906, autor Karl Josef Wilfert mladší.
A protože Goethe byl básník velký, proto přikládám hned tři srovnávačky.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Toto dílo je k vidění v sadech Smetanových, jak si prostor Františkovy Lázně pojmenovaly.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Na sever od centra lázní vede ulice Ruská. Tady je prostor u Divadla Boženy Němcové (vpravo), málem bych mluvil o náměstí. Vlevo je podle popisu na fotce hotel Holzer und Paradies, dnešní jméno nevím.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Čtu opět hotel Holzer. Ruská ulice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

V Ruské ulici je i hotel Savoy.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Možná jsem ty názvy hotelů trochu pomotal, ale podle mapy je tohle Luisa/Jesenius.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

V Ruské ulici stojí kostel Povýšení svatého Kříže, od něhož je pohled do Jiráskovy ulice.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Pohled na lázeňský hotel Tři lilie od Luisina pramene.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Lázeňský hotel Tři lilie zblízka z Máchovy ulice..
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Teď stojím zády ke Třem liliím a hledím na Luisun pramen, tedy na parádní přístřešek nad ním.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Nemohl jsem odjet z Františkových Lázní bez toho, abych se podíval k rybníku Amerika. To už je delší procházka Jezerní ulicí, která vede mimo zástavbu. Výletní restaurace ctí svůj historický vzhled.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Z křižovatky Anglické ulice s Americkou se dívám do Anglické.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

A jsem v ulici Americké. Luxusní hotel Reza, za ním stávala synagoga, ale já se projevím jako malý český člověk. V levém dolním rohu dnešní fotky je zřejmý nápis vinotéka. Moc prima podnik s posezením a výborným vínem za cenu málem neuvěřitelnou. Dvakrát jsem se zastavil a vždycky byla nabitá. Lázeňští hosté se sem mohou schovávat před společenským ruchem.
I já zapomněl, že stojím u čtyřhvězdičkového hotelu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Synagoga zblízka v místech, kde Americkou ulici křižuje ulice Francouzská. Po nástupu nacistů a zahrnutí města do Hitlerovy říše ji noví vládci zničili. Místo po ní je stále volné.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 1.díl (Libri 1996)

Z křižovatky Anglické ulice s Americkou se dívám do Anglické. V dáli kopule synagogy.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Parkhotel na rohu Francouzské a Nádražní. Budova v pořádku, ale nezdálo se mi, že by fungoval.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:http://www.fotohistorie.cz/





Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

To je konec druhého dílu. Doufám, že bude ještě třetí, až stromy ztratí listí a Františkovy Lázně se pohrouží do zimní nálady.

Kromě porovnávání jsem si něco vyfotil pro svou radost. A to je zde:
http://vencovyfotky.blogspot.com/2018/06/4-662018-frantiskovy-lazne.html

http://vencovyfotky.blogspot.com/2018/06/1462018-frantiskovy-lazne.html

Další srovnávací fotky z různých lokalit.