Vencovy pindy: Domažlice poprvé

Vydal jsem se ve svém šmejdění po českých městech na Chodsko. Už jsem se nedávno vyznal ze svých pocitů, takže budu stručný..

http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/05/jedu-do-domazlic.html

Proč jsem přidal v názvu souboru poprvé? Byl jsem ve městě dvakrát a ještě mám plány. Kdy to bude? Snad dřív než do roka a do dne.

Všechny historické fotky jsem okopíroval z krásné knihy Zdeňka Procházky Domažlice na historických vedutách, fotografiích a pohlednicích, kterou vydalo v roce 2008 Nakladatelství Českého lesa v Domažlicích. Krásně vybavená knížka v češtině i němčině. Nevím, jestli ji má ještě někdo na skladě, spíš bych se divil, bylo by tomu tak, já ji dostal náhodně v Praze před 3 lety, inspirovala mě, abych nezapomněl, že i Chodsko, ač zdánlivě stranou, je významnou částí České republiky. A nádhernou.

Kde jinde začít, než na nádraží? Vlak doputoval do Domažlic v roce 1861.

Husova ulice. V dnešním parčíku stál kdysi kostel svatého Antonína. Přestože nebyl naspadnutí, město rozhodlo v roce 1911 jej zbořit s plánem postavit nový, k čemuž nedošlo. V bývalém chudobinci dnes sídlí muzeum Jindřicha Jindřicha, momentálně se opravuje. V dáli už je vidět známá věž kostela Narození Panny Marie, vlevo Dolní brána.

Blížím se k Dolní bráně, jediné, která zůstala ze tří bran bývalého opevnění. Ještě je před neogotickou přestavbou v roce 1905. Když jsem fotil dnešní podobu, trochu mě to pletlo, není úplně stejná.

Dolní brána ještě blíž.

Znovu Dolní brána, tentokrát však už z historického náměstí, které dnes nese jméno Náměstí Míru.

Pohled do uličky v dolní části náměstí směrem k severu. Jméno se mi nezdařilo zjistit.

Už stojím pod domažlickou věží a dívám se k východu k Dolní bráně. Vlevo kašna, lépe řečeno replika historické kašny, tahle je z roku 2005.

Pohled z míst, kde někde bývala Hořejší brána. Za moderní budovou vpravo je vidět radnice.

Tento záběr zachycuje stavbu nové radnice v letech 1891-93.

V dalších dvou snímcích už je radnice po svém dokončení v roce 1893.

V ulici Msgre. B.Staška na Hořejším předměstí je v publikaci dostatek pěkných fotek, pravděpodobně dávný fotograf z počátku 20.století vlastnil jiný objektiv, prostě jsem se do záběru nedostal. Jenom zde je vidět hospoda Peklo, dnes Chodská rychta, která je v dnešním pohledu za stromy. Hospoda v budově stejně není.

Chlapecká škola na Týnském předměstí z roku 1890.

Škola z minulého srovnání v pohledu od východu.

Budova Dívčí školy z roku 1901 stojí na nároží ulic Komenského a Prokopa Velikého.

Na Týnském předměstí stávala kovárna, proti dívčí škole. Dívám se z ulice Prokopa Velikého, vlevo za parčíkem je autobusové nádraží, vpředu křižovatka s Komenského ulicí.

Heldův dům neboli Heldovna v roce 1900 sloužil jako dívčí obecná škola, dnes je nalepena budova na novou dívčí školu.

Vidlice ulic Baldovská (vlevo) a Prokopa Velikého, vpravo bývala hospoda Madelonka, paní v mém věku mi říkala, že ji ještě pamatuje. Pro starší domažlicé občany je zřejmě vzpomínka daleko intenzivnější než moje, potulujícího se Pražáka.

Ulice Školní, nad schůdky stará škola u kláštera, dnes Knihovna Boženy Němcové.

Spálená ulice. Srovnávací fotka je asi ode mne drzost, ale myslím, že nejsem příliš daleko od pravdy.

Ulice Tovární

Vodní ulice, pohled k západu, v dáli je věž Chodského hradu.

Vodní ulice, dům Jindřicha Benzla, v kterém dnes sídlí Nakladatelství Českého lesa, vydavatel překrásné publikace, s níž v rukou procházím město Domažlice.

Vodní ulice, většina domů padla začátkem 20.století kvůli výstavbě Kralovcovy továrny, která je sice v mírně dezolátním stavu, ale přesto je vidět, že v tehdejší době se i továrny stavěly pěkné.