Kdo nemá páru, co jsou za hnízdo Cerhovice, ať vezme batůžek a vyrazí. Tak jako my ostatní, když chceme vidět něco, o čem se s bídou dozvíte v okresních berounských novinách.
Zneužil jsem odchod Franty Málka, abych kvůli jeho památce vylezl na rozhlednu, která existuje. Kdo ji nezná, jeho chyba.
Už jsem o výletě napsal.
Zneužil jsem odchod Franty Málka, abych kvůli jeho památce vylezl na rozhlednu, která existuje. Kdo ji nezná, jeho chyba.
Už jsem o výletě napsal.
Kdo jezdíval autem před více jak 20 lety z Prahy do Plzně, musel projet Cerhovicemi, obcí, která bývala i městečkem, pak zas ne. V devadesátých letech, kdy automobilový provoz směrem na západ mnohonásobně vzrostl, vyrojily se zde restaurační provozy všeho druhu. Vybudovali jsme dálnici, Cerhovicemi však dál vede silnice, po které se dost jezdí, kde se dnes nejezdí, že? Poslední obec před koncem Středočeského kraje, na kopci, pak už nás vítá Zbirožsko v kraji Plzeňském.
Majitelé obce se v historii střídali, tak jak kdo měl prachy a pak zase neměl.
Abych aspoň něco napsal, musím opisovat z příslušné publikace, jíž je Hořovicko na starých pohlednicích od Jany Gruntové z vydavatelství Baron (2004). První pošta na Podbrdsku, přece mají primát.
18.12.1799 zde přenocoval ruský vojevůdce Suvorov, měli zde pivovar, který jako na mnoha jiných místech zmizel, v dnešní době se budují jiné. V tomhle pivovaru kromě výroby námi milovaného moku byla umístěná na nacistické okupace ilegální vysílačka. Pivovar byl přepaden gestapem a majitel Čeněk Šillinger při přestřelce zahynul.
Byly zde i železité lázně s hotelem, které zmizely v minulosti.
Mnoho dalších informací nabízí wikipedie. Kdo chce, vše se dočte. Jen jedno jsem nenašel. Kdo byl kapitán Kučera, po němž je pojmenováno hlavní cerhovické náměstí.
Je začátek 20.století, o autech se jenom šeptá, kde by se tady vzaly. Jen počkejte!
V nejvyšším bodě náměstí Kapitána Kučery stojí kostel svatého Martina, dívám se k jihozápadu, tedy směrem do Plzně.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Majitelé obce se v historii střídali, tak jak kdo měl prachy a pak zase neměl.
Abych aspoň něco napsal, musím opisovat z příslušné publikace, jíž je Hořovicko na starých pohlednicích od Jany Gruntové z vydavatelství Baron (2004). První pošta na Podbrdsku, přece mají primát.
18.12.1799 zde přenocoval ruský vojevůdce Suvorov, měli zde pivovar, který jako na mnoha jiných místech zmizel, v dnešní době se budují jiné. V tomhle pivovaru kromě výroby námi milovaného moku byla umístěná na nacistické okupace ilegální vysílačka. Pivovar byl přepaden gestapem a majitel Čeněk Šillinger při přestřelce zahynul.
Byly zde i železité lázně s hotelem, které zmizely v minulosti.
Mnoho dalších informací nabízí wikipedie. Kdo chce, vše se dočte. Jen jedno jsem nenašel. Kdo byl kapitán Kučera, po němž je pojmenováno hlavní cerhovické náměstí.
Je začátek 20.století, o autech se jenom šeptá, kde by se tady vzaly. Jen počkejte!
V nejvyšším bodě náměstí Kapitána Kučery stojí kostel svatého Martina, dívám se k jihozápadu, tedy směrem do Plzně.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pohled stejným směrem, lidí jako much, kecají uprostřed ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1.díl (Libri 1996)
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Ze zasmrádlé habsburské monarchie jsem skočil rovnýma nohama do doby, kdy jsme skoncovali s vykořisťovateli, do doby Antonína Zápotockého. Ani tehdy ještě silnici nezdobil asfalt.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Jsem zpátky v Rakousku. Kanalizace byla tenkrát v plenkách.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Gruntové Hořovicko na starých pohlednicích z vydavatelství Baron v Hostivici (2004)
Václav Zima byl asi významný občan Cerhovic. Mimochodem tuto pohlednici vydal právě on. To bývalo v dávných dobách dobrým zvykem na mnoha místech. Propagoval svou živnost a ještě pohlednici prodal. Dívám se směrem do Plzně, kostel zůstal vpravo od mě mimo záběr.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Gruntové Hořovicko na starých pohlednicích z vydavatelství Baron v Hostivici (2004)
Tady je kostel z téže pohlednice, pohlednice je dost zvětšená, lépe to naskenovat nešlo.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Gruntové Hořovicko na starých pohlednicích z vydavatelství Baron v Hostivici (2004)
Od kostela směrem do Plzně se ulice jmenuje Plzeňská, pro změnu se dívám do Prahy. Porovnání možná trochu zkresleno. Silniční provoz je tu proti dobám minulým sice menší, ale přesto tak hustý, že človíček s foťákem musí pořád uskakovat před auty, která by chtěla furt jezdit, jezdit a jezdit. I v neděli dopoledne.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Z náměstí Kapitána Kučery směrem severovýchodním se jezdí ku Praze, ulice se jmenuje Pražská. Jak jednoduché.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1.díl (Libri 1996)
Stále Pražská ulice, jen jsem se otočil k Praze zády.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Stále Pražská, pohled ku Praze.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Gruntové Hořovicko na starých pohlednicích z vydavatelství Baron v Hostivici (2004)
Neděle, měl jsem strach, jestli dostanu někde něco k jídlu. Hospoda dobrá, otevřená. Obchod pod vedením Vietnamce otevřený od rána do večera a jak mají tito obchodníci z Asie ve zvyku, prodávají vychlazené lahváče.
Na oběd jsem nešel, protože jsem musel sníst, co jsem si z domova přívezl, v tom vedru bych jídlo mohl vyhodit.
Jak jsem už napsal, chtěl jsem se podívat na rozhlednu, turistická značka k ní vede kolem školy.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
TŘENICE
Cerhovická rozhledna stojí pod vrcholem Třenické hory. Po její návštěvě jsem seběhl (no, seběhl?) do Třenice, jež jsou místní částí městyse Cerhovice.a když už mám fotky... Žádná velká sláva to není, kaplička stojí na svém místě.
Obě staré fotky jsem okopíroval z publikace Jany Gruntové Hořovicko na starých pohlednicích z vydavatelství Baron v Hostivici (2004)
DROZDOV
Díval jsem se z rozhledny a viděl zajímavou cestu z Třenic do Drozdova.Jak tak často chodím po ulicích měst a městeček, neujdu mnoho, ale zasteskne se mi po toulání po vesnicích. Rodiče pocházeli oba z malých vesnic, já sice Pražák, ale nějaké venkovské geny ve mně asi zbyly.
Drozdov se oddělil od Třenice v roce 1869.
Všechny tři staré fotky jsem okopíroval z publikace Jany Gruntové Hořovicko na starých pohlednicích z vydavatelství Baron v Hostivici (2004)
Tady je psáno Pšeničkův statek. Podle zběžného pohledu je o budovu pečováno a vůbec se v Drozdově asi leccos děje, ač položená od hlavních sídel, vesnice je živá.
Škola.
Do Cerhovic je to po vedlejší silničce přes kilák. Ve mně se najednou vzbudil dávný dálkoplaz, jazyk na vestě i zteplalou vodu jsem vypil, těšil jsem se, že si zasloužím hospodu.
Dokonce jsem se vžil do situace tak, že mě předjížděl sympatický pán a nabízel svezení autem. Odmítl jsem stejně jako kdysi na stovkách, úplně jsem zapomněl, že jdu za jiným účelem než kdysi. Hospodu jsem si skutečně zasloužil. Dvě piva na cestu k vlaku.
I tak se dá prožít neděle.
Adresu na svůj blogový článek jsem už uvedl, tedy ještě adresu na fotky, které ze mě vypadly jen tak mimochodem. ZDE
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit je ZDE.
Žádné komentáře:
Okomentovat