pátek 26. února 2010

Nejen o hokeji

Wayne Gretzky byl prý nejlepším hokejistou všech dob. Nemám ta srovnání příliš rád. Porovnávají se hvězdy z různých časových období. Faktem je, že nikdo v historií nezískal v kanadsko-americké NHL tolik individuálních trofejí.
V roce 1998 konečně došlo k dohodě a na olympiádu do Nagana mohli přijet nejlepší světoví hokejisté. Gretzkymu je 37 a otevřela se před ním možnost vyhrát získat zlatou olympijskou medaili.
Jak dopadla favorizovaná Kanada, si dobře pamatujeme. V boji o postup do finále porazili Češi favorita až na samostatné nájezdy. Trochu šťastné vítězství, ale tak to ve sportu bývá.
Nečekaní finalisté po zápase řádili na ledě jak malí kluci.
I já měl radost, režie se všimla Gretzkyho. Seděl na střídačce a nevěřícně hleděl nikam. Bez hnutí. Asi si uvědomoval, že tenhle sen si už ve svém věku nesplní. Že něco skončilo.
Pak se těžce zvednul a pomalu se rozjel blahopřát vítězům. Kolik z jásajících si vůbec v návalu radosti uvědomilo, kdo jim to gratuluje? Mezi nimi se radovala i jiná hvězda hokeje, podstatně mladší. Na Jaromíra Jágra ještě čekalo mnoho trofejí.
Střih.
Včera k ránu našeho času byl záběr na českou střídačku poté, co jsme dostali od Finů gól, který naše mužstvo definitivně poslal domů. Záběr na obličej Jaromíra Jágra. Nechápavě vrtěl hlavou. Nerad prohrává. Je mu 38. Určitě žil sen o tom, jak by bylo skvělé zakončit svou kariéru ještě jednou zlatou z olympiády. Zřejmě mu došlo, že něco skončilo.
Gretzky, Jágr a mnoho dalších. Nikdo je z historie nevymaže.
Jak musí být těžký odchod ze špičky v čemkoliv, nejen ve sportu?
Nu, nechme mladým úspěšným jejich radost a přejme jim, aby jednou, až budou sestupovat z výšin, zvládli odchod stejně dobře.

Žádné komentáře: