Východisko do Českého
ráje, taky brána se mu říká. Sice o tento název soupeří s Jičínem, ale obě
města jsou pěkná a je mi v nich dobře.
Turnov je i důležitou
železniční křižovatkou. V historii patřilo město do kraje Boleslavského,
v roce 1960 se stalo součástí Východočeského kraje, kdy bylo zařazeno do
okresu Semily, což Turnováci brali jako potupu. Dnes patří do kraje Libereckého,
který se rozkládá z velké části na území kdysi německých Sudet, zatímco
Turnov byl vždycky český. Lámat si s touto skutečností určitě nemá smysl.
Kolikrát jsem byl
v Turnově za turistikou, bych nespočítal, ještě víckrát jsem jen
projížděl, přestupoval na nádraží, které bylo v poslední době
rekonstruováno. Na nádraží bývaly fronty u okénka s vyhlášenými zákusky,
chlebíčky, o kousek dál uzenina z udírny a vratislavické pivo.
Je to zde trochu jiné,
ale změny jsou kosmetické.
Nevlastním žádnou
publikaci o Turnovu, tak jsem staré pohlednice sehnal leckde.
Už v roce 2010
jsem se zde tak trochu učil srovnávací fotky:
Vlastně se mi povedlo
jen jedno, přitom jsem se tam motal pomalu půl dne. Vrátil jsem se sem vybavený
po 4 letech. Příliš jsem toho zažil za dlouhá léta v Turnově, není možné,
abych ho jen tak odbyl jedním porovnáním.
Vlakové nádraží po
rekonstrukci příjemně řešené, nejezdí tudy důležité rychlovlaky a i rychlíkům
se dá říkat regionální, nikde žádné podchody, schody, pro nás postarší docela
fajn.
Mnoho se změnilo za
léta, kdy vnímám turnovské nádraží a cestu do města. Už ani nepamatuju původní
stav Nádražní ulice, která byla krutě ukončená, protože lidi nejraději jezdí
autem a auta musí mít kudy jezdit. Měl jsem radost, že jsem našel 5 starých pohlednic.
100 let staré pohlednice jsou mile popsány, takže další komentáře nejsou nutné.
Začátkem 20.století
prý bylo cílem vytvořit zde obchodní třídu, aby poutník vystoupil z vlaku
a cítil se být ve městě. Vývoj, který mohl těžko někdo předpokládat naopak
nádraží od města oddělilo.
Historické pohlednice
jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na
sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.
Cestou z nádraží
musíme překonat řeku Jizeru. Trochu se červenám. Měl jsem s foťákem stát
trochu víc vlevo u zábradlí, budova podniku Juta je focena z trochu jiného
úhlu, ale srovnání je zajímavé, do Turnova jenom kvůli jedné fotce nepojedu.
Třeba jindy, až mě chytne nápad se podívat na přírodní krásy Českého ráje. Za
mostem je vidět hostinec Modrá hvězda.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku – VII.díl, vydanou nakladatelstvím Libri v roce 2008.
Benátky, pohled přes
malou Jizeru ke kostelu svatého Mikuláše.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled z ulice
Hluboká, která vede na náměstí Českého ráje, přímo je ulice Sobotecká, vlevo
Palackého, kterou se jde k nádraží. Automobilová doprava si vybrala svou
daň. Pivovar pana Táborského zmizel v historii.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Hluboká ulice, která
prodělala změny názvů. Taky Gottwaldem se pyšnila. Palackého vede vlevo od
zaoblené budovy. Tam bývala prodejna Baťa, za komunistů se tu, pokud mě paměť
neplete se tu prodávaly boty dál, pak zase Baťa a jak jsem coural po městě,
Baťa z Turnova mizí, tady bude hospoda, herna, nevím přesně.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled Hlubokou ulicí
směrem od náměstí, dole je vidět z dáli bývalý pivovar.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Vcházím na náměstí
Českého ráje. Sešlo se mi dost starých fotek, seřadil jsem je podleletopočtů
vzniku starých fotek.
Zde je nejstarší.
Pohled na západní část náměstí, odkud vychází ulice Hluboká.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na jižní
frontu. Vpravo radnice, vzadu vykukuje chrám Narození Panny Marie. Mariánský
sloup s kašnou z let 1847-48 vadil komunistickým vládcům v roce
1953 a odstranili ho. Je zde v plné kráse, ale na jiném místě náměstí. Při
focení z různých úhlů se tato památka stěhuje sem a tam. Je to ale pořád
Turnov.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku – VII.díl, vydanou nakladatelstvím Libri v roce 2008.
Radnice v detailu
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na jihovýchod,
podobný záběr už byl, ale z jiné doby.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na jihozápad.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na severozápad,
vpravo je městská spořitelna.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Tady jsem použil tutéž
starou fotku, která je dost široká, tak jsem jenom posunul záběr.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Meteorologický sloup,
v němž byly osazeny přístroje, podávající základní informace o krátkodobém
výhledu o vývoji počasí. V pozadí městská spořitelna a kostel svatého
Františka.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na
sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.
Skoro tentýž záběr,
jen bez sloupu.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na západní
stranu náměstí, do ulice Hluboké.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na jihozápadní
stranu náměstí.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na jihozápadní
stranu náměstí.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Následují dvě
srovnání, u kterých nemám letopočet vzniku staré fotky.
Historické pohlednice
jsem okopíroval na adrese:
Na východ od náměstí
vede ulice 5.května, kdysi Riegrova, a kostel svatého Františka.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Skálova ulice vede ze
severovýchodního rohu náměstí Českého ráje.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Skálova ulice, záběr
směrem k náměstí.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval na adrese:
Sokolovna, postavená
počátkem 20.století. Několikrát jsem zde přespával ve spacáku na podlaze při
dálkových pochodech. To jsem ale byl trochu mladší…
Historickou pohlednici
jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na
sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.
Na konci Skálovy ulice
stojí odborná škola klenotnická z let 1909-10.
Historickou pohlednici
jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na
sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.
Víc vhodných starých
fotek jsem neměl. Třeba jednou budu mít.
Pár fotek z města:
Pár fotek z města:
Žádné komentáře:
Okomentovat