Česká Sibiř. Co se o
ní ví? Území mezi Benešovem a Táborem. Kdo jel mezi městy autem, přes Votice
musel, dnes už funguje obchvat a staví se dálnice. Městu tohle přinese klid,
jen si je třeba přát, aby klidu nebylo příliš.
Leží v krásné
krajině, možná ho jednou objeví turisté, kteří budou mít dost šíleného
cestování k moři. Vím, že se nic takového nedá nadirigovat, no uvidíme.
Kéž by lidé krásu České Sibiře objevili.
Kdysi mě někdo varoval
před votičákem, což je pro cyklistu poměrně protivný kopec. Ale vyjel jsem ho,
myslím dvakrát. Kolik mi tenkrát bylo let? Nebudu počítat, neměl jsem rozum.
Dnes jsem moudrý, vyprošuju si poznámky, že jsem rád, když se dokážu projet
kolem Berounky.
V roce 1969 jsem
projížděl do Tábora, coby novopečený fotograf jsem učinil pár fotek, které si
dovolím zveřejnit na závěr.
Žádné jiné vzpomínky
nemám, až teď z dvojí návštěvy.
Vlak ve složitém
terénu krajinou kličkoval, až v současné době se buduje koridor
s tunely, trať ztrácí určitou zajímavost, vlaky ale jezdí rychleji, což
cestující přivítají. Nádraží nebylo nikdy nijak důležité, dva kilometry od
města. Dnes už je z něj zastávka na znamení. Asi jsem měl stát více
v kolejích, ale jako bývalý zaměstnanec drážní firmy mám respekt
z rychlíkových kolejí mezi novými nástupišti, zvlášť se svýma šmatlavýma
nohama.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Na Masaryově náměstí stojí sokolovna z dvacátých let. Převzal jsem fotku s datem 1920, asi
to bude chyba, vůbec v mých votických srovnávačkách může být tentokrát víc
chyb. Schází mi rozumná publikace.
Tento pramen chyby
obsahuje, lidé sem vkládají pohlednice a letopočty často nemají. Snad
zapomenout na čísla a porovnávat vizuálně, o což vlastně hlavně jde.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Sokolovna
z jiného pohledu. Fotky, které kopíruju ze stránek Muzea České Sibiře mají
pravděpodobně správné vročení, zapůjčili je sem jejich vlastníci, mívají
poštovní razítka.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Pražská ulice, kudy se
dlouhá léta cestovalo z Prahy do Tábora.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Dívám se směrem ku
Praze, ulice je zrovna v rekonstrukci, což jsem jenom přivítal.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Nový zámek, tak se mu
říká, třebaže na nový příliš nevypadá. Dobře se mi tu hledalo místo pro focení,
přestože jsem v to nedoufal. Stojím na parkovišti, vpravo je supermarket.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Františkánský konvent
u kostela svatého Františka.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Tentýž objekt, hlavní
vchod.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Ulice, vedoucí od
kláštera směrem k ná městí Komenského.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Přicházím na
Komenského náměstí, kde už zůstanu. Starých fotek jsem našel hodně, při mé
lítosti něco vyřazovat mi zůstala kupa srovnávaček. A tak jsem je srovnal podle
data, kdy vznikla stará fotka.
Na náměstí se
vyskytuje Mariánský sloup, jehož současná podoba i poloha vznikla v roce
1877 a také kašna z roku 1851. Oba objekty přežily všechny režimy, jsou
dnes krásně vyčistěné, protože celé náměstí je upravováno do krásy. Podle mého
skromného názoru se mi nová úprava líbí. Ale já tu nebydlím, že?
Pohled na sever.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na východ.
Obchodní dům bývalé Jednoty vznikl někdy v 70.letech. Vzadu kostel svatého
Václava.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Radnice, která stojí
na jižní straně náměstí.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Severní strana
náměstí.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Pohled do
jihozápadního kouta náměstí, vlevo radnice. Sluníčko mě zlobilo, svítilo do
objektivu, fotka zůstala černobílá, snad má jakousi vypovídající hodnotu.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Severozápadní kout
náměstí.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Podobný pohled
minulému, jiný rok, jiný úhel.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Severní strana
náměstí.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Pohled na sever.
Vpravo bývalý okresní soud, také Geodézie tam byla, dnes se tam prodává…
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Stojím před bývalým
okresním soudem, dívám se podél východní strany náměstí na sever.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Pohled do
severovýchodního rohu s okresní hospodářskou záložnou.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Západní fronta
náměstí, pohled k jihu.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Pohled do
severovýchodního rohu s okresní hospodářskou záložnou.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Radnice. Snad je
zajímavé, že levá strana byla dostavěna až v letech 1966-67.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Další pohled na
severovýchodní roh náměstí.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Jihovýchodní roh
náměstí.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Severozápadní roh
náměstí.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Pohled ze západu na
východ. V padesátých letech dokázali komunisti využít historickou kašnu
podle svého vkusu.
Historickou fotografii
jsem okopíroval na adrese:
Následují porovnání
tří fotek, které jsem vyfotil v létě 1969. Vedla tudy hlavní silnice
z Prahy do Tábora. Autorem staré fotky jsem já sám.
Pohled na východ.
Tady jsem fotil směrem
k radnici, silnice se kroutí ze severního směru k východu. Na fotce
je vidět benzinová pumpa.
Tady končí můj úlovek
z města Votice, které občas v duchu už umisťuji do jižních Čech.
Návštěvu doporučuju, je tu hezky.
Jiné fotky z mých
návštěv ve Voticích, možná pro někoho zajímavé:
Žádné komentáře:
Okomentovat