Na velké kopce už
nevylezu, tak se toulám po historii, další důkaz mého zmoudření. Počet let na
mém kontě povážlivě roste, prsty dávno nestačí, přišel čas, kdy se můžu
potulovat po stopách svých a je to historie.
Na jaře 1969 jsem si
koupil foťák, A pustil se do fotografování s myšlenkou, že ze mě bude
brzy slovutný umělec. Člověk míní…
Současná technika a
čas důchodce se spojily, objevil jsem v kredenci negativy a hledím na
svoje výtvory. Už jsem porovnával fotky samozřejmě z Prahy. Něco málo v Litoměřicích,
nedávno ve Voticích, kudy jsem projížděl 15.července 1969 na kole do Tábora.
Pracovali jsme tenkrát
na zaměřování podzemních prostor ve starém městě. Snad je promlčené, jak jsme
dodržovali pracovní dobu. Oficiálně jsme vyjeli v úterý ráno, skutečně až
ve středu a psal se cesťák. Kradli jsme? Ano, přiznávám se.
Jako mladý blázen jsem
vyjel z Prahy v úterý ráno na kole, projel krásnou Českou Sibiří,
dojel do fotogenického Tábora. Tam jsem fotil. Podle negativů jsem spáchal 55
fotek, na které se kupodivu dobře kouká, možná líp než na dnešní digitální
krásu.
Na stará kolena jsem
se zase do Tábora vydal, tentokrát vlakem. Loni jsem porovnával spoustu
fotek z archivu firmy Šechtl & Voseček, v hlavě jsem stále nosil
myšlenku na svoje staré fotky.
Všechno se nedalo
použít, leccos zarostlo, hlavně kolem Lužnice, jiné se nezdařilo z různých
důvodů. 34 srovnávaček jsem vytvořil. Největší problém byl najít místa
tehdejšího focení, podle negativů jsem věděl, v jakém pořadí jsem místa
objížděl, ale stejně po 45 letech to byla makačka na bednu. Určitě zajímavá,
když jsem končil, přesně jsem věděl, kudy mě kolo vedlo.
Moje kdysi umělecké
ambice jsou dávno v zaprášených krabicích, ale jako dokument tehdejší a
dnešní doby jsou porovnání snad k něčemu, jestli ne, ani do kontejneru s nimi
nemusím.
Vydávám se po
stopách svých ve stejném pořadí, jen něco je vynechané. Jednu výhodu tenhle můj
soubor má, nemusím uvádět, od koho jsem staré fotky okopíroval, jsou z mého
tehdejšího foťáku.
Přijel jsem od Prahy, musel jsem narazit na Jordán. Rybník. Je
v rekonstrukci, ale vypadá to, že je zrovna napouštěn. Stavělo se tady, ale
snad se Jordán znovu stane místem rekreace táborských občanů.
Fotím z náměstí F.Křižíka.
Asi mě tenkrát zaujal dům s věžičkou, dnes je trochu v závětří rušné křižovatky, nedávno zrekonstruované.
Cestou ulicí Na
Parkánech jsem slezl z kola kvůli uličce, která nese jméno Koželužská.
Pohledů na údolí
Lužnice jsem udělal tehdy více, ale jen tento se mi jakž takž podařilo
porovnat.
Ulicí Čelkovickou
vylézám zpět na křižovatku náměstí F.Křižíka.
Pohled z Pražské ulice
směrem na Žižkovo náměstí s kostelem Proměnění Páně na hoře Tábor.
Pražská ulice směrem
od náměstí.
My měli v blízkosti
Střelnice kancelář, kam jsem asi uložil zavazadla, než jsem se vydal na další
potulku. Ulice Střelnická, která se dokonce rozvětvuje, mě zřejmě zaujala.
Hodně se změnila
Střelnická ulice, málem jsem zabloudil.
Ještě jednou
Střelnická, nahože vyčuhuje vršek Střelnice.
Pohled na západní
frontu Žižkova náměstí. Pokud by se někdo divil vyrostlému stromu uprostřed
náměstí, tak jde o velikonoční výzdobu, strom s barevnými fáborky.
Z náměstí vede
ulice Křížková, vlevo je vidět nároží s ulicí Radnická a kouká tam kousek
cedule koňského řeznictví U Čadilů. Pochutnal jsem si, dokonce tam pro svačinu zrovna byla
městská policie.
Na náměstí Mikuláše z Husi
je kostel Narození Panny Marie. Dívám se z ulice Arbeiterovy.
Ulice Zahradnická. Na
svém profilu na Facebooku jsem už tohle zveřejnil, nejdřív mě zaujala stará
fotka, poté i porovnání, kde jsem se podivoval zmizelému kočárku.
Z Tržního ulice
vede ulice Dlouhá, to je ta vpravo, doleva vede Hrnčířská a úplně vlevo Špitálská,
kterou na fotce jenom tušíme.
Ulice Hrnčířská směrem
k Žižkovu náměstí.
Dlouhá ulice, vlevo
Zahradnická, jak hlásají nápisy na obou fotkách.
Stojím v Holečkových
sadech a fotím vchod na náměstí Mikuláše z Husi. Opravili schody.
Holečkovy sady.
Opět Holečkovy sady.
Fascinuje mě, že stromy ani příliš nevyrostly. Za 45 let jsem ale ani já moc
nevyrost, spíš naopak.
Pohled z Holečkových
sadů na hrad Kotnov i pivovar. Táborské pivo… určitě jsem ho též pil…
Ulice Filipovská
směrem k náměstí Mikuláše z Husi. Vlevo základní škola.
Ulička jménem Křížová.
Tahle ulička se
jmenuje Soukenická, je zřejmá křižovatka s Křížovou.
Známý pohled na
součást hradu Kotnova.
Hrad Kotnov detail.
Ulice Vodní, směřující
k Žižkovu náměstí.
Žižkovo náměstí,
kostel Proměnění Páně, vpravo restaurace Beseda, která se tehdy jmenovala U
Lichviců. Občas, spíš každý večer jsme tam chodili na pivo. Možná dokonce
táborský.
Pohled na část severní
fronty Žižkova náměstí. Před restaurací Beseda stojí sám Jan Žižka.
Konec Pražské ulice
před náměstím. Stará i nová fotka je pořízená ve všední den, stará ovšem v půlce
července, kdy by tu měl klokotat turistický ruch, tenkrát nějak neklokotal.
Pražská ulice od
divadla směrem k náměstí.
Záběr z podobného
místa jako u předešlého snímku. Vlevo je policie, na obou fotkách se objevila
střecha policejního vozu, pardon, tehdy to byl vůz veřejné bezpečnosti.
Z Pražské ulice
vede Kožešnická. Trochu jsem tu lítal, než jsem pochopil že je všechno mírně
upraveno.
Lucínova ulice. Dům je
zajímavý tím, že jsme tu tenkrát měli kancelář, spali jsme tam a hodně hráli
maryáš. Neměl jsem tu stálé pracoviště, jenom si mě půjčovali příležitostně,
když bylo moc práce. Často proto, že potřebovali třetího do maryáše. Někdy jsme
se těžko dostávali kvůli kartám k práci. Moc nám tenkrát neplatili, ale
socialismus jsme si užívali jinak. Dnes maryáš pomalu mizí ze světa a je to moc
velká škoda. Skvělá hra.
Prošel jsem se po
Táboře, zavzpomínal. Loni jsem tady byl několikrát, mám Tábor rád. Šel jsem na
vlak, v mém věku, když odněkud odjíždím, vždy se rozhlédnu a přemýšlím,
jestli to není naposled. Porovnávat už nemám co, dole uvedu adresy všech mých
srovnávaček z Tábora. Ale město je i důležitou železniční křižovatkou,
jezdí se odsud leckam, tak snad se po Táboře ještě projdu.
Fotky z Tábora nijak
nesouvisející se srovnáváním, jenom, že jsem tu dy procházel.
21 komentářů:
děkuju za další pěkný srovnání... tentokrát mě ale ještě víc nadchly ty originální fotky, některý mají přímo magickou atmosféru!
pavel
Děkuju. Atmosféru možná dělá černobílá fotografie, výborný objektiv z tehdejšího foťáku Praktica.
Mám je samostatně ve třech souborech:
http://vencovyfotky.blogspot.cz/2012/02/1571969-tabor-1.html
http://vencovyfotky.blogspot.cz/2012/02/1571969-tabor-2.html
http://vencovyfotky.blogspot.cz/2012/02/1571969-tabor-3.html
Dobrý den, dovolím si pochválit Vaše srovnávací fotografie z Tábora, fakt moc pěkné :-))
Pobavily mě i některé Vaše komentáře stran tehdejšího využívání pracovní doby a v té souvislosti jsem si vzpomněla na oblíbenou hlášku mého táty: "Kdo se v práci nefláká, podporuje Husáka!" - takže jestli jste vlastně tenkrát nebyli disidenti ;-)) Ivana
Disidenti asi ne, nijak jsem proti komoušům nebojoval. Když jsem dělal víc, měl jsem stejný plat, tedy vlastně míň na hodinu, ještě jsem přidělával starosti nadřízenému, který pro mě musel vymýšlet jinou práci. Všichni měli práci, často zbytečnou, špatně placenou. Uživil jsem se, nemělo smysl dělat víc za nějaké prémie 200 korun čtvrtletně. Tak jsme se aspoň bavili. Co je lepší?
Pane Visek nádhera, už proto, že Tábor je mé rodné město. Vyrůstala jsem v Široké ulici 205 a na dětství nemohu zapomenout. Nyní se věnuji kultuře a každou sebemenší zprávičku o Táboře vítám, protože bydlím rovněž v krásném městečku Bechyně. Ovšem Tábor je má srdeční záležitost. Pošlu Vám něco na e-mail pro snadnější identifikaci mé osoby. Takže hodně zdárných cest,hodně krásných fotogest, ve všední den v neděli, správný chlap se podělí. Jarka.
Super fotky,je zajímavé vidět porovnání před a po zvláště pro když tu denně na Starém městě doručuji poštu,některé uličky bych možná ani nepoznala))
Moc díky za krásné fotky jsem rozený Táborák nebo-li "modropupkáč" v roce 1973 a musím říct že z těch foteček na mě dýchlo moje mládí a mnohé již zapomenuté se mi vybavilo. Fotky jsou optavdu krásné a jestli mohu požádat o jejich zaslání na petannemec2@seznam.cz
Moc díky mějte se a k další práci hodně zdaru doufám že potěší hodně lidí tak jako jsem byl já potěšen dnes
Dobrý den moc jste mě potěšil jsem rozený Táborák nebo-li "modropupkáč" a vaše úžasné fotky mě vrátili do doby mého mladí kdy jsme po starém městě jako kluci vyhledávali různá zákoutí a vaše fotky mi to zase vše připomenula. Jestli vás mohu požádat o zaslání vašich fotek na petannemec2@seznam.cz
Moc děkuji a přeji vám hodně fanoušků ve vaší práci.
Dobrý den, děkuju za reakci. Fotky se dají bez problému kopírovat z mého blogu ve stejné kvalitě jako bych Vám je poslal já. A můžete si vybrat ty, které se Vám nejvíc líbí. Nemám nic chráněné, vše je volně k použití. V.V.
Slova jsou zbytečná, jen snad krása a děkuji. :-))
fotky jsou uzasne.Bydlim na starem meste 3O let a jsem za to moc rada.S potesenim jsem zhledla stare fotky,protoze nektere budovy a ulice si presne tak pamatuji a rada si je pripomenu.Sona
Úžasný pocit!Díky Vám!Mohla jsem se vrátit do dětství,do míst,kde jsem trávila své školní prázdniny.Ctiborův mlýn,Lužnice,Jordán,Harrachova besídka,Pintovka atd.Nevím,zda-li je to jen mým nynějm pohledem,ale Tábor se mi dříve líbil více.Byl k užívání života.Taková drštková polévka s rohlíkem od Odkolka v restauraci "U Lva" na Žižkově náměstí nemá konkurenci!Ještě jednou díky!!!
Vazeny p. Visek:
Moc hezky udelano a velmi jsem Vam vdecen. Muj kamarad, ktery zije ve Spitalske na starem meste me poslal link na Vase fotgrafie. Vase prochazka Taborem a porovnani stejnych mist po 40 letech je vynikajici. Jsem rozeny Taborak a odesel jsem pred 46 lety,ted ziji v daleke Kalifornii. Jeste jednou tedy Velky Dik!
Frank J.
Děkuju všem, kteří mi pochválili výsledky mého koníčka. Je mi skoro líto, že tenkrát v roce 1969, kdy jsem si koupil foťák, jsem fotek ve městech neudělal více. Nemohl jsem tušit, že se mi jednou budou hodit. Fotografoval jsem později hlavně svoje děti, teprve nedávno jsem prolezl skříně a našel pár negativů. Srovnávacích fotek mám na blogu dost, ale tyhle, kde vlastně porovnávám svoje fotky, jsou pro mnoho lidí zajímavé. Stejné to bylo i v Praze. Měl jsem v životě tolik zájmů... Za dalších 45 let asi už nebudu v té správné kondici... Mám radost, že jsem leckomu udělal radost. V.V.
Já jsem z Budějovic, ale v Táboře jsem chodil na učiliště. Na ty tři roky prožité v Táboře mám plno pěkných vzpomínek. A tak díky za fotky, které mi zase jednou připoměly mé mládí I když tenkrát jsme měli jiné zájmy než obdivovat město. Chodili jsme do hospody Na Kechrovce kde nám, jako nezletilým prodali pivo a kouřili Partyzánky a později Sparty s filtrem. To byl čas o kterém jsme si mysleli, že nikdy neskončí.
Ladia
Patří Vám velké poděkování za tyto nádherné srovnávací fotografie.V těchto letech 69 jsem chodila na ZDSˇ právě na starák jak jsme říkali.Jak kdybych tudy znovu procházela do školy a foto s ní mě pohnulo u srdíčka také tam 37 let nežiji ale mám Tábor stále moc ráda.Díky
Děkuji za krásné srovnání v Táboře bydlím od roku 1972 takže již si něco pamatuji a můžu srovnávat,jsou to krásné vzpomímky na moje mládí a studentská léta.Ještě jednou děkuji Jana
Milena K.
Mnohokrát Vám děkuji, za vydařené fotky. V Táboře jsem bydlela od r.
1950! a pak jsem tam jezdila za svými rodiči, sourozenci, kamarády, spolužáky, známými atd.I letos se tam brzy ráda podívám, a to právě za spolužačkou z G., která mi fotky přeposlala; já je přeposílám ráda pro potěšení svým dalším milým...
Dobrý den, pane Víšku,
bydlím v Táboře 57 let a pěkně jste mi připomněl, jak to tady vypadalo. Také my se snažíme zachytit místa v našem okolí před a pak i po rekonstrukci nebo nějaké změně. Je to až zarážející, jak je lidská paměť krátká a hlavně zrádná. Jen co objekt zmizí z očí, už si nepamatujeme, jak vlastně doopravdy vypadal.
Ještě jednou děkuji za příjemné chvíle strávené s Vašimi snímky.
Alena Volfová Tábor -Měšice
Zdravím,
nádhera. Z naprosté většiny fotek je vidět, že se vlastně nic nezměnilo a my Táboráci máme štěstí, že je tomu tak. Když člověk vidí, jak ve jménu peněz berou za své hodnoty, které naši předkové léta budovali, tak je to až neuvěřitelné. Velmi děkuji, udělalo mi to dost.
Zdravím a přeji mnoho dalších tvůrčích let, Jiří Krch
Ahoj pane Vaclave, hezky jsem si s vasimi fotkami zavzpominal. Jsem rodily Taborak a zil jsem v Tabore do mych dvaceti let. Jiz tricet pet let ziji v cizine, o to vzacnejsi jsou pro mne vase fotografie. Delate svymi fotkami lidem radost a to je dobre. Mejte se fajn.
Fox
Okomentovat