Poděbrady jsou hezké město. Přestože jsem po městě chodil v době, kdy lázeňský provoz není v sezóně, nelituju courání, které trvalo několik dnů v prosinci a lednu.
Ale jsem tulák, jak se snažím všude prezentovat a je čas se pohnout. I jinde je hezky.
Mám ještě hodně srovnávaček, které si nemůžu nechávat jen tak v šuplíku, třebaže jenom elektronickém.
Třetí procházka se konala zde
http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/01/podebrady-potreti.html
Zahajuju putování čtvrté.
Ještě jsem se v současnosti nebyl podívat na město z levého břehu Labe. Je velkým štěstím, že nám zanechali naši předchůdci fotky až z 19.století, kde přes Labe vedla řetězový most a po Labi plula spousta vorů. Vzácný snímek.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
V roce 1888 začala výstavba mostu železného, později nahrazený mostem novým, poslední úpravy spadají už do století jedenadvacátého. Ale vždyť jsem si vyfotil ceduli.
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Kousek od mostu je kostelík, zvaný Havířský. Taky mám vyfocenou ceduli.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Přejdu-li most směrem do města, vidím Pražskou ulici ústící na náměstí krále Jiřího. Bývala tak úzká, že už v roce 1940 nevyhovovala tehdejšímu provozu. Tak odešla restaurace Bílá růže. Ta dnešní nese jenom historické jméno, ale prý tam dobře vaří.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Pomalu se vracím zpátky na levý břeh, chci si prohlédnout, jak vypadal pohled na poděbradský zámek. Tehdy, na začátku 20.století zámek byl málem schovaný za Hlaváčovým mlýnem. Tady mě srovnávání hodně bavilo.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Dokument. 20.9.1933 Hlaváčův mlýn vyhořel, provoz již nikdy nebyl obnovený, kolem zámku vede cyklostezka.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Pokračuju po levém břehu řeky směrem k východu. To ještě nestála u mlýna velká mlýnice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Tady je naopak mlýnice v plné kráse, v pozadí je vidět kostel Povýšení svatého Kříže.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Z podobného místa něco barvotiskového.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Kolem elektrárny a přes ostrov jsem na pravém břehu, kde už hodlám zůstat.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
Něco ze zámeckého nádvoří. Sem chodili lidé pro výbornou pramenitou vodu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Nejstarší pramen poděbradské minerálky. Jmenuje se Büllowův, po pánovi, který ho objevil. Zajímavost: deska zůstala, jen byla po 2.světové válce odstraněn německý text.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Od zámku ke kostelu vede ulička Dláždění, dnes se jmenuje Na Dláždění, nejstarší dlážděná ulice ve městě.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Vila v Purkyňových sadech, jejíž účel neznám. Na dnešní fotce jsou vpravo vidět studentské koleje.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/
A zde jsou nově postavené studentské. Poslední starou budovou v ulici Jana Opletala byla Petákova pila.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
V ulici Na Hrázi, která se jmenuje podle skutečnosti, že zde bývala hráz Předměstského rybníka. Hospoda F.Žohy se později jmenovala U Šťastných a jmenuje se tak dodnes, přestože vypadá jinak. Momentálně je v rekonstrukci.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Poděbradské nádraží nebývalo vždy tam, kde je dnes. Jezdívalo se sem, barák stojí stále na křižovatce ulic Družstevní a Fügnerovy. Snad dnes ubytovna nijak luxusní, ale některá okna jsou nová, tak kdoví...
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Skolovnu jsem navštívil už minule. Byla přestavěná z bývalého parního mlýna, její podoba se asi zvýšenou potřebou měnila ne jednou.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Na Fügnerově třídě bylo prý hodně hezky ozdobených drobných domků. Tohle je jen zbytek. Byl jsem zde v neděli dopoledne, dvě starší dámy mířily zřejmě do kostela, jedna mě říkala "Foťte pořádně naše Poděbrady!" Tak se snažím.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
V roce 1884 byl na místo hospody U Zlaté hvězdy postaven hotel Klouda, později grandhotel Urazil a dnes?
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Palackého ulice od ústí Havlíčkovy ulice k náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Vlastně ze stejného místa fotím, ale zády jsem k náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Takhle vypadala severní strana Lázeňské (původně Zahradnické) ulice, domky jsou zbourány, ohrada postavena. Aspoň, že tu je zbytek vánoční výzdoby.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Studentská, tehdy Chládkova ulice, vlevo je chlapecká měšťanka, dnes gymnázium.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Ve Studentské ulici naproti gymnáziu stála secesní vila Velinských. Kdyby nebyl popis v publikaci jasný, nikdy by mě nenapadlo, že jde o totožnou stavbu. Byl jsem zde dvakrát, poprvé se porovnání nezdařilo. Šok z úpravy kolem roku 1970. Možná bych srovnávačku nazval normalizace. Takhle nějak jsme žili po roce 1968, neměli jsme hlad, pokud člověk držel hubu a krok, nikdo mu neubližoval. Většina z nás neměla s čím porovnávat. V tomhle domě si určitě zavedli všechny tehdejší vymoženosti pohodlného bydlení. Na ostatní nebylo. Smutné? Nevím, kdo dům vlastnil, jaké měl problémy se sháněním materiálu, melouchářů, nakolik musel stavět sám. Raději odcházím. Ještě ke všemu jsem špatně otočil foťák, ale co jsem chtěl na fotce mít, skoro mám.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Zde píšou chlapecká škola, dnes gymnázium.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/
Z Jiřího náměstí na západ vede Husova ulice. Jezdívalo se tudy na Prahu. Těžko něco dodávat k úpravám. Snad, že vlevo je obchodní dům, zvaný Růžový slon.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Pohled do míst, kde v Husově ulici stávala Nymburská brána.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Husova ulice, bouraný a zbouraný dům se jmenoval Mollinariovský.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Končím na Husově ulici, kde stávala zemědělská usedlost, patřící sládkovi Fridrichovi, po roce 1960 byla brána zbořena a stavení upraveno na novou evangelickou modlitebnu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.
Poděbrady tedy jsem zběžně poznal, netroufám se označit za znalce. Příště se sem vydám s rukama v kapsách, posadím se do hospody a budu konzumovat, dokud budu moci, což v současném stavu znamená, že vypiju jedno pivo. Ale třeba bude líp, i když zkušenější tvrdí, že lepší už to nebude.
Něco jsem vyfotil jen pro svou radost
Další srovnávací fotky z různých lokalit
Žádné komentáře:
Okomentovat