Poděbrady potřetí

http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/12/podebrady-podruhe_21.html
Ano, to je adresa článku na tomto blogu, kde slibuju, že se do Poděbrad vrátím. Proč ne, z Prahy jede pohodlný vláček, naposled jsem vystoupil po deváté dopoledne, kolonáda prázdná, ve vzduchu nula, slabý poprašek a ticho, nádherné ticho. Pokud tu jsou jacísi pacienti, mají procedůry, případně vyspávají opici.
Ač se strašně nerad zúčastňuju předvánočního běsnění, přece nejsem úplně hluchý a slepý. A najednou ticho! Ani do hospody se nechce.
Tentokrát jsem konečně otevřel moc pěknou publikaci Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, vydané nakladatelstvím Paseka v roce 2011. Zasvěcený text, fotky, které skvěle ukazují atmosféru poděbradských lázní a města vůbec. Hosty, sedící v parku či v kavárnách, těžko porovnávat, ale objekty některé zůstaly.
Tak jsem si jich pár vhodných okopíroval, doplnil dnešní fotkou a vytvořil jakousi koláž. Jak jsem zvyklý, říkám tomu srovnávací fotky.
Jak tak městem brouzdám, vidím, že co nevyfotím, dokud na stromech není listí, je ztracené. Nevýhoda zazeleněných měst. Aby bylo jasné, mně se stromy ve městech líbí.

Riegrovo náměstí, kdysi Nové, s Riegrovým pramenem. Na staré fotce nárožní dům patřil doktoru Vondrovicovi, prostřední doktoru Libenskému. Autorem přístřešku byl Vojtěch Kerhart, jestli už jsem to někde nepsal.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Domy na Riegrově náměstí lze zahlédnout i na dalším snímku, vlevo. Je pořízeno z náměstí 5.května. Nebýt jich, těžko bych srovnávačku pořídil. Vlastně není vidět ani velký dům hotelové školy, jen levý roh. A ten roztomilý domeček se jmenoval Vokněrův, mohutná náhrada je hotel Junior.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Otočím-li se na náměstí 5.května směrem ke kolonádě, vidím bývalý lázeňský dům, nyní lázeňský hotel Libuše, náležitě upravený. Zmizela menší budova za hotelem, kde bylo ředitelství lázní, posléze kulturní středisko až do roku 1989.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Stojím u hotelu Libenský, kdysi U Krále Jiřího. Býval tady hlavní vchod do parku a v budce se platilo vstupné, zrušené po roce 1948. Pak že byli komunisti zlí...
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Už v předchozím článku mám několik srovnání z těchto míst. Trvalo mi dost dlouho, než jsem pochopil, jak se staré Knížecí lázně postupně přebudovávaly do dnešní podoby. Toto je přímo ze stavby.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

A když se otočím směrem ke kolonádě, naskytne se mi tenhle pohled. Z toho mám radost.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Pramenů v Poděbradech bylo vícero. Tady je Milada z roku 1910. Utěsněn v roce 1926, zlikvidován 1940. Stačily vyrůst i stromy.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Už mnohokrát zmíněný lázeňský dům Libenský, dříve U Krále Jiřího.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 5.díl, kterou vydalo nakladatelství Libri v roce 2002.

Kousek od kolonády, směrem k náměstí stávaly v ulici Na Valech stodoly, zbořené v roce 1939. Zde nyní stojí hotel G-Rex.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

U hlavního vchodu do lázeňského parku jsem už byl, tady je menší směrem k náměstí Jiřího a dívám se do Divadelní ulice. Vlevo bývalo Jiříkovo divadlo, shořelé v roce 1937. Plánované nové divadlo se dosud neuskutečnilo.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

A ještě jeden pohled směrem do Divadelní ulice. Je vidět to, co vzniklo po demolici stodol Na Valech, od roku tu býval oblíbený automat Jitřenka a řada obchodů.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

A jsem na Jiřího náměstí, kde pro dnešek zůstanu. Takhla vypadal a dnes vypadá rohový dům náměstí a Divadelní ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Pomník krále Jiřího a Občanská záložna, pravděpodobně z ještě z doby monarchie.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Pohled od západu. Zámek, pomník, Mariánská socha.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Jiří z Poděbrad na koni pěkně zblízka.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Něco z doby, kdy tude projížděly a stavěly autobusy.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Vchod do zámku.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Pohled k jihozápadu. Je zde dobře vidět dům, který musel pryč, aby se do Prahy jezdilo líp.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Další pohled od západu z doby, kdy se chodilo po náměstí blátem. Strom před zámeckou věží na dnešní fotce tu nestojí, byl jen součástí vánoční výzdoby.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Na nároží náměstí a Pražské ulice stávala restaurace U Bílé růže. Nechal ji zbořit německý komisař Messner v roce 1940, protože se mu zdálo, že překáží automobilovému provozu. Myslím, že v dalších letech by město Poděbrady o tuto hospodu stejně přišlo. Jezdíme, jezdíme čím dál víc. Bílá růže je dnes kousek doleji u mostu. Na dnešní fotce je vidět.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Pohled k západu, odkud vyúsťuje Husova ulice a v ní moderní obchodní dům, lidově pojmenovaný Růžový slon.
Na rohu vyrostl v roce 1906 Okresní dům.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Okresní dům na rohu Jiřího náměstí a Husovy ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Jihozápadní roh náměstí. Na snímku je Matiční slavnost z roku 1906. Vím, že stará fotka je pořízená z některého z oken, přesto mi připadala zajímavá, vyrobil jsem srovnání z chodníku.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Dívám se na severní frontu náměstí. Od roku 1904 do 1939 tudy chodívali pohřby od katolického kostela na hřbitov do Kluku, což je kus cesty, jak jsem se nedávno přesvědčil. Asi ne každý nebožtík byl tak bohatý, aby měl takový průvod. Ti chudší museli na hřbitov dojít sami.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Podobný, jen trochu posunutý záběr. Pohřeb se změnil na Matiční slavnost z roku 1906.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jany Hrabětové Zmizelé Čechy - Poděbrady, kterou vydala Paseka v roce 2011.

Pro dnešek končím, mám nafocené další zajímavosti a ještě do Poděbrad zajedu. Asi zítra.



A jiné srovnávačky z různých lokalit, které mají tu výhodu, že jsou bez mých pindů jsou zde

Kamarád, blázen, sportovec, hypochondr, tulák.

Není hajzl.
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/10/libesice.html