čtvrtek 30. června 2016

Sedlčany


Panstvo z Růže bývalo mocné. Uplynulo už pár století, co vymřeli po meči, přesto se s památkou na ně v hodně širokých jižních Čechách setkáváme každou chvíli. Sedlčany patří podle dnešní administrativy do Čech středních, ale...
Vydal jsem se nedávno do tohoto města, nafotografoval srovnávačky a moje grafomanství, kterým se chlubím nechlubím, ale jak ho nehlídám, dělá mi neplechu.
Než jsem se nadál, měl jsem na blogu článek:
Povídání o cestě do Sedlčan bylo venku, jak budu komentovat svoje výtvory? Když jsem všechno vykecal předem.

Jsem v Sedlčanech a fotím.
Nádražní ulice i s nádražím. Vlevo  kdysi restaurace u nádraží, o které jsem právě už psal, nyní Colorado. Kdyby nevyrostly stromy, 33 let života uplynulo, aniž se něco stalo. Dokonce je vidět méně aut než tenkrát.
Stará fotka je z mého foťáku.



Pokračuju Nádražní ulicí směrem k náměstí. Celou jsem ji kdysi se svým kolegou v roce 1968 změřil. Co se změnilo? Nebudu dělat chytrýho, moc se nepamatuju, spíš na to, jak jsme se tam opili. Stará fotka, která je též z mého foťáku, je ovšem o 15 let mladší, to už jsem byl solidním otcem, který se opíjel výjimečně, málem tajně. Od náměstí jsem pár kroků, však radnice už volá, abych šel blíž.



Co se změnilo je zřejmé z tohoto obrázku, gymnázium, které vyrostlo vlevo, jsem opravdu neměřil, spíš ty nízké baráčky. Tady mi při srovnávačce pomohl poslední barák, který nebyl zbořený, dnes je na něm reklama, a nad ním rostoucí věžáky.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)
   


 Pohled Nádražní ulicí zpět. Asi jsem drzý, celá srovnávačka visí na kousku na pravé straně. Domečky byly zbourány, protože pošta musí být. Stála tu už v roce 1968? naše tehdejší měření bylo kvalitní, zachovalo se z něj něco? pochybuju. Taky proč?
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Jsem na hlavním sedlčanském náměstí, dnes dostalo jméno po  Masarykovi. Uprostřed je budova hotelu Vltavan, který už zřejmě hotelem není, je na prodej. V tom jsme v roce 68 párkrát přespali. Byl na tehdejší dobu dobře zařízený, dokonce koupelnu jsme měli. Vlevo je dům, kde byla kdysi hospoda, pak zas ne, teď ano. Dobře jsem se tu dnes najedl. Tenkrát mě sem dovedl nějaký funkcionář z Národního výboru, měl v pácu dvě zdánlivě bezprizorná děvčata, kolega šel spát a vyhrožoval mi, pokud ty holky přivedu na pokoj, dá mi přes držku.
Onen funkcionář měl na starosti budoucí přestavbu Nádražní ulice, nebyl komunista a měl pocit, že v roce změn by mohl vydělat, co se týče postavení a důležitosti. Už před časem jsem na něj vzpomněl. Prožil jsem rok 1968 i 1989, nebyl jsem důležitým aktérem a poznal jsem tolik lidí, kteří chtěli využít nastalé situace. Je těžké paušalizovat, život je trochu složitější než bychom chtěli. Ten pán nebyl komouš, nechtěl být nebo ho nevzali? Jeho jméno si kupodivu pamatuju, kdoví, kde je mu konec. Ale tvrdil, že zná všechny esenbáky v okolí a kolega, že může klidně jezdit pod vlivem, on že ho z toho dostane. I takové myšlenky můžou při procházce městem napadnout.
Stará fotka je z mého foťáku.



Sedlčany, vzpomínám, že v roce 1993 jsem se svou nejmladší dcerou přes město šel z Prahy do Milevska. Poslední prázdniny, kdy mi aspoň někdo z potomků zbyl. Starší už neměli zájem. Šli jsme samozřejmě pěšky, jinak se v naší rodině neputovalo, spali jsme pod širákem... a je to všechno pryč.
Stará fotka je z mého foťáku.



A následuje série srovnávaček sedlčanské radnice. O její historii si můžou zájemci přečíst na stránkách města, já jsem jenom pozorovatel.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



V časopise Květy za komunistické éry byl na poslední stránce v každém čísle na tehdejší dobu poměrně slušný obrázek z krás Československa. Pokud jsem se k němu dostal, schovával jsem si je. Tak ho používám, v pravém horním rohu je vidět, že papír byl zmuchlaný a na radnici se skvěla pěticípá hvězdy. Kam spadla, tam je a doufám, že tam i zůstane.



A tohle je klasická pohlednice z té doby, hvězda šla asi na prohlídku.



Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Zde je vidět vpravo dům, kde bývala hospoda, pak zas ne, dneska ano, jak už jsem psal.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Severní strana náměstí. Hotel U Zlatého soudku. Hotel dnes ne, ale hospoda asi jo.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Ulice, vedoucí z náměstí T. G. Masaryka k severu, tedy ku Praze, se jmenovala Pražská, dnes 28.října. Nízký domek uprostřed bývalo Macákovo pekařství. Kromě posledního domu celá tato strana ulice zmizela, dnes je zde sídliště.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



To, co jsem tvrdil u předchozího záběru, je tady vidět v reálu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, od dávných dob zvaný Církvice Matky boží, lidově Církvička.
Někdy se stane, že člověku pomůže náhoda. Publikaci jsem sebou měl, na to, že v ní je i tento kostel, jsem nějak zapomněl, jak se v mém věku občas stává. Vylezl jsem na kopec, zrovna bylo nádherné počasí s pěknými mraky, tak jsem si pár fotek udělal. Jen tak. Teprve doma jsem ztuhnul. Jeden z mnou pořízených snímků se hodil ke staré fotce z publikace. Nemusel jsem se příznávat, ale proč by ne?
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Čeňka Habarta Sedlčansko. V roce 2013 ji vydalo Městské muzeum Sedlčany.



Stylově se vracím, na náměstí. Uprostřed je právě budova sedlčanského městského muzea, vpravo je mariánský sloup, který je v dnešní době uložený v zeleni.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



A téměř proti muzeu, už v Tyršově ulici je dům, který býval poštou. Zajímavý je pohled na situaci, jak zástavba pokročila ke kopci, jehož jméno je Hluchá.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Růžová ulice v blízkosti náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Vylezl jsem na náměstíčko Komenského, kde je kostel svatého Martina, ulice od radnice se jmenuje Sedlecká, jezdí se tudy na Sedlec - Prčici.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)



Podobný pohled z jiného pramene.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



Malinko se pootočím a vidím kostel celý včetně staré zvonice, která je vidět i na předchozích fotkách.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



Na závěr mi zbyla fotografie  budovy Hospodářské školy v ulici Petra Bezruče. Dodnes je zde učiliště, kde se učí kuchaři, číšníci, zahradníci, zámečníci a další, prostě profese, které nevím proč jsou stranou zájmu rodičů. Ve svém starém myšlení si myslím, že je lepší dobrý zámečník než pitomý právník.
Škoda, že jsem zde byl v neděli, v jiné dny je snad zde restaurace a vaří i obědy pro příchozí. Třeba tam někdy zajedu na oběd, až budu mít chuť na něco dobrého.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jiřího Páva a Lubomíra Procházky Zmizelé Čechy - Sedlčansko (Paseka 2010)





Žádné komentáře: