Významná prvorepubliková stavební firma, která zanechala mnoho stop, viditelných i v 21.století a jak to vypadá, hodně staveb přežije i stoleté narozeniny..
Žádné podrobnosti o firmě a jejím zakladateli Ing. Brázdovi neznám, obrázky jsou na adrese, uvedené na začátku článku.
Zabýval jsem se stavbami pražskými, třeba se někdy dostanu i do Třebíče nebo do Jihlavy. Kvůli ročnímu koloběhu, kdy je v zimě na nás sluníčko ošklivé, schovává se nám a zahání nás domů, případně do hospod, jsem zvyklý si vzpomenout, že jsem sice tulák, ale i Pražák.
Pražák, který Prahu pořádně nezná, což se netýká jen mé osoby, Pražáci, zastyďte se aspoň trochu.
Všechny navštívené lokality jsou dostupné pražskou MHD, která je podle mého názoru skvělá. To jsem napsal, že si to myslím a taky, abych naštval lidi, kteří musí nadávat na všechno existující i neexistující. Zvláště pak na dopravu.
Firma Brázda stavěla hlavně domy pro bydlení, tedy to, co v dnešní době postrádáme. Měl jsem štěstí, že jsem se kdysi do jednoho takového bytu podívat a vím, že není třeba ohrnovat nos nad tehdejší výstavbou. Žijeme v jiné době, toužímě po přepychu, na který často nemáme a zapomínáme, že jsme na světě na návštěvě malou chvilku a měli bychom si udělat čas na běžný život, běžné radosti.
To mě napadalo, když jsem s pomocí digitálních mašinek putoval po Praze, někde jsem předtím nikdy nebyl. Některé stavby jsou zrekonstruované až přestavěné. Mnoho fotek jsem musel odložit, v době 20. a 30.let 20.století byly fotky pořizovány z míst, která jsou dnes zastavěná nebo z oken jiných budov, změnil se i terén, težko pak vytvořit dnešní fotku, abych mohl vytvořit srovnávací koláž, jak jsem zvyklý.
Vyfotit barák přibližně má též svou vypovídající hodnotu, to není problém, to by mě ale nebavilo. Snažím se dostat co nejblíže místu, kde stál tehdejší fotograf.
Dost řečí. Samé kecy a pak se divíme, že stavíme rychlostí šnečí.
Ještě technická: Možná se zdá zbytečný žlutý proužek nad každou starou fotkou. Ten jsem zařadil ze slušnosti, když už kradu, kudy chodím, však můj děda byl vyhlášený pytlák. Stačilo by jen jednou? Mám zkušenost, že si leckdo mou srovnávací fotku okopíruje a ta někdy dál žije vlastním životem. Tak proto.
Začínám na kopci, který známe šířeji jako Hanspaulku. Hanspaulka tedy není jen hospoda, kde se vylíhla spousta rockerů známých i zapomenutých.
Zvonická ulice, pohled z křižovatky s ulicí Na Beránce. 7 řadových domů, fantazie dnešních majitelů je různá.
Severní strana dnešní Zvonické ulice je dílem Ing.Brázdy a spol. Pohled od východu.
Ulice Na Bečvářce. Jeden z 51 domů, postavených v lokalitě Na Pernikářce. Kdo chce, může se na dům podívat, až zmizí lešení. Bude překvapení?
Dvojvila v ulici Na Bečvářce. Přiznám, že nejsem na stejném místě jako tehdejší fotograf. Sloupek oplocení dola na staré fotce sále existuje, ale na pozemku někdo bydlí a byl by pravděpodobně nerad, kdybych mu tam lezl. Bývám při fotografických toulkách vystojený a vybavený jako podezřelé individuum, což není daleko od pravdy.
Dům v ulici Na Beránce, foceno z ulice Nad Šárkou.
Vila prof. Dr. Hobzy v ulici Na Kuthence. Ta se mi líbí, leč nejsem profesor ani doktor.
Ulice Na Hanspaulce. Hodně jsem se snažil skrz plot. Vypadá to, že už brzy nebude tento pohled možný, asi se bude stavět?
Ulice Na Míčánce. Vilu jsem našel, ale nemohl jsem stále najít místo focení. Vlezl jsem do soukromého prostoru, kde jsou záhonky, psa měli asi uvázaného.
Dům v ulici Milady Horákové v Holešovicích na Strossmayerákem. Srovnávačka trochu pokroucená, ale záda jsem měl přilepená na výloze knihkupectví, které tu asi tenkrát nebylo.
Dům na rohu ulice U Průhonu a Komunardů v Holešovicích. Nápis hlásá, že zde sídlí Úřad městské části Praha 7.
A jsem na Žižkově, ne v tom historickém, nad kterým často spravedlivě pláčeme, ale v tom, který rostl východně za 1.republiky. Činžovní domy v Biskupcově ulice od Strážní ulice jsou dílem firmy Brázda.
Činžovní dům družstva "Zdravý domov" na rohu ulic Biskupcova a Viklefova.
Stojím na dnešní Koněvovy a hledím do ulice Rečkova. Domy družstva "Zdravý domov" na Žižkově
Žerotínova ulice na Žižkově. Dům družstva "Zdravé bydlo"
Dům v ulici Jana Želivského na rohu s ulicí Na Parukářce, na rohu je Venda bar.
V ulici Jana Želivského na Žižkova proti bouranému nákladovému nádraží.
Dům v Sudoměřské ulici na Žižkově.
Francouzská ulice na Vinohradech na rohu s Uruguayskou.
Nové Město, dům v Žitné ulici.
Strašnice, V Olšinách, dům Ing. J.Plašila.
Činžovní domy Hvězda na rohu ulic Holandská a Žitomírská.
Činžovní dům družstva "Zdravé bydlo". Vršovice, Vršovická třída.
Michle, roh ulic Jivenská a Adamovská.
Část Nuslí, které každý Pražák říká Pankrác. Zdánlivě poklidný prostor, zdání klame, fotím přes dálnici. Restaurace Na Skalce všechno přežila. To už je čtvrtstoletí, co jsme tu měli firemní oslavu, to bylo hodně velký...myslím, že jsme odtud jeli do Bunkru, znalci vědí, o čem mluvím. Nechme pití a věnujme se stavbám.
Rodné Podolí. Kousek odtud je škola, která přežila moje tříleté působení, coby žáka darebáka. Ulice se jmenuje Sinkulova.
Totéž místo z doby, kdy se stavba domu teprve připravovala.
Odcházím od velkých činžáků, následuje opět drobná výstavba jako na začátku. Jsem mezi Klamovkou a Strahovem, což je Smíchov. Rodinné domky družstva "Zdravé bydlo". v ulici Pod Hájem. Pochopit všechny přístavby mi dalo dost práce.
Kousek nad Klamovkou stavělo opět družstvo "Zdravé bydlo" v ulici U Okrouhlíku.
Na Smíchově se mi nepovedlo nic dalšího, stěhuju se do Jinonic, kde mě překvapilo, jak se vzhled domků změnil. Úplně jiná situace, než v Dejvicích. Třeba rodinné domky družstva "Zdravé bydlo" v ulici V Roháčích jsem pochopil jen proto, že jsem měl popisné číslo. Vzniklá srovnávačka nepatří mezi díla, kterými bych se chlubil.
"Zdravé bydlo" toho v Jinonicích postavilo dost, třeba v ulici Nad Rohatci.
Pohled z Karlštejnské ulice do Šternovy. Moc toho nevidět, co?
Další domy byly přebudovány tak, že jsem byl rád, že začalo pršet. Jeden den jsem pozoroval počasí a rozmýšlel se. Ukázala se světlejší obloha a vyrazil do Jinonic. Pršet začalo téměř záhy. Možná překvapím tvrzením, že jsem byl rád. Připravil jsem se tak, že tablet, ve kterém mám stažené příslušné fotky mi ukázal 3% nabití, stejně bych vlastně skončil o pár minut později.
Nemusel jsem se přiznávat, že jsem sklerotický dědek, ale přiznal jsem se, abych to nezapomněl.
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat