3.9.
Takhle mrňavej je Ronov z Roudnice
6.9.
V první chvíli jsem se polekal, že budou volby.
17.9.
Hrádek nad Nisou
Léto budiž pochváleno.
Možná přijde i bouřka.
Před bouřkou je kam se schovat.
19.9.
Vzbudil jsem se dnes odpoledne na lavičce v parku a nevěděl jsem, co se děje.
Chvilku trvalo určení místa, blízko plaveckého stadiónu v Podolí.
V parku na lavičce usínají opilci, taky unavení důchodci.
Těžko si zvykám na situaci, kdy na mě vleze únava, jenom tak, z ničeho nic. Bez alkoholu, bez fyzické námahy. Jenom, že jsem starej? Už asi jo. Kdysi jsem se takovým kecům v duchu smál.
Měl jsem dobrou náladu, v Podolí probíhala akce Město jinak, byl jsem požádán o vystavení srovnávacích fotek z Podolí. Jsem sice ochotný, ale dost skeptický k možnosti vytištění mých digitálních obrázků. Je to možná hezké na monitoru.
S radostí stojím u podolské vodárny a hledím na pár mých výtvorů, zvětšených na formát A3 a pověšených na plotě. Dodnes jsem žil v přesvědčení, že fotky se nedají pořádně vytisknout.
V Podolí je ne příliš nápadná firma, kde to umějí. Údajně 22 korun za kus.
V Podolí jsme prostě šikovní!
Trochu si zde dnes tahám tričko, ale staří lidé jsou jako děti, těm se to musí odpouštět.
Mám radost větší, než kdyby mě vytiskli v časopisu na křídovém papíru.
Od vystavených fotek přes kontejnery na tříděný odpad vidím školu, kam jsem tři roky chodil a zlobil, chvála se na mě zrovna nehrnula.
Dobrou noc.
20.9.
Jednou do roka mi syn udělal švestkové knedlíky, říkal, že dobrého po málu, na druhý den měl nachystané řízky.
Letos jsem si holt musel knedle upatlat sám. Podle receptu z internetu, do seznamu surovin mi blikala informace, že na 100% pomáhá na prostatu.
Už nevím, jestli to patřilo k receptu nebo něco radil Uzel.
Tak uvidím.
26.9.
28.9.
Na co nám velehory. 457 metrů nad mořem je vrchol této "hory". Jmenuje se Raná, leží blízko Loun, ráj lidí, kteří si chtějí vzít život a je jim trapné cpát do sebe léky nebo se věšet na klice. Té činnosti se říká PARAGLIDING. To slovo jsem opsal.
V současném povětří je nádherná viditelnost. Komín stojí v Žatci, vrchol Rané je vzdušnou čarou mezi 18 a 19 kilometry.
29.9.
3.10.
Zima ťuká na dveře.
4.10.
Měli jsme sraz spolužáků v Českém ráji. Jeden z nich mi dal výtisk Žižkovských listú, kde je článek o mých srovnávacích fotkách. Byl jsem rád. kdosi z přítomných se trochu divil, že mi nevadí titulek článku, že se mě na to mohli zeptat. Rozesmál jsem se. Žižkovským listům jsem dal před časem souhlas k případnému zveřejnění mých výtvorů, stejně jako to dělám ve všech případech. Mám radost, když se někomu líbí výsledky mého koníčka. Přece si nebudu svoje srovnávačky šušnit někde v šuplíku, aby je viděl jen ten, komu je chci ukázat.
A titulek? Všude se prezentuju jako tulák a dostal jsem odměnu větší, než co jiného. Kdo se může ve 72 letech pochlubit tak krásným titulkem? Můj životní cíl, stát se tulákem, se aspoň na papíře splnil. Jsem na to pyšný, časopis si schovám a budu se chlubit známým.
Pokud by někdo v mých slovech cítil ironii, nemá pravdu. Udělali mi v Žižkovských listech skutečnou radost.
8.10.
Honem, než sen zapomenu.
Stál jsem s kýmsi ve výčepu a popíjel pivo za pivem, které roznášel šikovnej pingl Miloš Zeman.
Nepatřím k jeho obdivovatelům, ale šlo mu to.
Pak mi vytrhl z ruky nedopitý půllitr a nacpal mi plný, což se mi nelíbilo.
Ohradil jsem se. Jak to dopadlo, nevím, vzbudil jsem se.
Musel jsem na záchod.
Asi po tom pivu.
V novém vedení pražské fotbalové Slávie je i Jaroslav Tvrdík. Budu držet sešívaným palce, aby nedopadli jako České aerolinie.
10.10.
13.10.
Mládí.
Film, na který se fandové těšili dávno předem.
Kino Aero, promítání pro důchodce.
Mládí.
Tolik lidí, snad chtějí všichni omládnout?
Dopolední představení pro lidi, kteří ráno nemůžou dospat.
Co kdyby se výše vstupného řídila podle vzhledu?
Nejvíc zchátralí by platili nejméně.
Jsem rád, že můžu pro svůj věk pominout módní politickou korektnost, i my staří býváme k smíchu, který nutně nemusí být zlý.
Neurážejte se, vrstevníci, jsme na tom stejně.
Film?
Film!
Slovo skvělý je jen fráze.
Ticho a klid v sále, plném lidí, vypadajících, že mají rádi televizní bačkory.
Zážitek, jaký mívám po skvělých koncertech, po úžasných divadelních představeních.
Recenzi ať si napíše někdo jiný.
Nezávidím lidem, kteří se recenzemi živí.
Na jejich místě bych po tomhle filmu vypnul klávesnici, vzal si tužku a šel se bodnout.
18.10.
20.10.
Zkuste dnes poslat mladé dámě SMS, začínající oslovením "Spanilá slečno"
Pokud vám vůbec odpoví, tak ve stylu:
"Zase už chlastáš?"
22.10.
23.10.
Překvapuju sám sebe.
V životě jsem byl často nucen vařit, pro sebe, dokonce i pro jiné.
Zdravou patlačku ze zeleniny a jiných zdraví prospěšných surovin dokáže snad i...
Málem jsem napsal urážku.
Bramborové knedlíky jsem dělal ze směsí, které mi různé Vitany předkládaly.
Syn nade mnou už ani nemával rukou. Na jeho počest jsem vytvořil knedlíky z brambor.
Jsou výborné, bodejť budu nadávat na své kuchařské umění.
Budu si tloustnout po pokrmech, mnou vytvořených, jsem sám pro sebe celebrita a proč vařit podle televize?
24.10.
Přes půl hodiny jsem ubíral na všech časoměřičích hodinu. Počítače nepočítám, ty jsou chytré od přírody. Málem jsem spadl ze schůdků, hned poté jsem musel navštívit koupelnu, hodiny se za půl roku zapráší, samy se neutřou a mně špína padá do ksichtu. Některá elektronika přehazuje čas sama, jiná ne, nepamatuju si, která. Možné je, že jsem některý přístroj nastavil dvakrát. Jsem zvědav na ráno. Nikdo na mně nemůže chtít, abych tuhle činnost dělal až zítra, po ránu pracovat, vždyť jsem v důchodu.
Pokud někdo nadává na Evropskou unii, nemá docela pravdu, posouvání času sem a tam zavedli v roce 1979 komunisti, tehdy nastal úderem Nového roku velký mráz, soudruzi se polekali, že dojde uhlí, na to se vymlouvali, neříkali, že Evropa už to má zavedené, protože západní Evropa byla tehdy ještě ee.
26.10.
Něco od Renčína
Něco od Renčína
27.10.
Inspirace pro výlet
Inspirace pro výlet
Žádné komentáře:
Okomentovat