2.12.
Teď čtu "voda plzeňských parametrů"
Ve které plzeňské řece ji najdu?
Abych si mohl naplnit demižon, až zase přijedu do Plzně.
Abych nemusel furt chlastat Prazdroj.
3.12.
4.12.
Slyšel jsem, že přivezli džíny.
Lidi toho nakecaj...
6.12.
Člověk žasne, pokud se za člověka můžu považovat.
Slyším z rádia, že v poslední době se zvýšil zájem o osobnost Ferdinanda Peroutky.
Těžko chápu dnešní svět.
Plivnout na někoho může být i pozitivní...
8.12.
"Jdu s dětmi na výlet, chtějí se napít, venkovská knajpa je zakouřená. Mělo by se kouření v hospodách zakázat."
Celkem rozumně vypadající názor, který mi říkal kamarád před pár lety.
"Tak ať si děti vezmou pití z domova, nejlíp čaj, já to jinak nedělal. Beztak limonády z hospody nestojí za nic. Nebo si potřebuješ dát pivo a vymlouváš se na děti?"
Máme zastupitele, kteří aspoň v něčem chtějí ukázat Evropské unii, že jsme s nimi.
Jako dlouholetému nekuřákovi mně žádný protikuřácký zákon nerozhází.
Jestli kámoše potkám, zeptám se ho, jak to je.
Nosí si už dětí pití sebou? Na vesnicích totiž mizí místní knajpy. Buď jsou zrušené nebo je místo hospody soukromý klub.
V soukromém klubu se musím chovat podle jeho pravidel. Třeba i zaplatit členství, pak mi i nalejou, ale vše se odehrává v zakouřeném prostředí.
A tam přece děti tahat nebudu.
Že si vymýšlím? Prdlajs, jezdím i po zapadlých vesničkách. Už jsem narazil na dost takových klubů.
Třeba upozornění, že vstup je možný jenom s klubovou kartou.
Nekouřím, jsem rád, kouření je blbost, že škodí zdraví, je dokázané.
Těším se, že se příště zákonodárci soustředí na skutečnost, že si lidi vozí prdel autem na vzdálenosti minimální.
Nedostatek pohybu je horší než kouření. To je dokázané.
9.12.
Poté, co jsem objevil, že moje děti přestává zajímat, kam pojedeme v sobotu na výlet, začaly se bavit podle svého, dálkové pochody zase přestaly zajímat mě, připadaly mi tenkrát bez fantazie, začal jsem putovat podle toho, co mě zrovna napadlo.
Devadesátá léta, nádherná devadesátá léta, vzpomínám na ně víc než na údajně skvělá šedesátá.
Nádherný pocit svobody, který jsem za komunismu nezažil.
Nový režim vracel vesnické hospody bývalým vlastníkům, kterým je ukradl režim minulý.
Rád jsem putoval pěšky od vesnice k vesnici.
Už nevím, kde to bylo, místa se překrývají, dal jsem si pivo, přišel ke mně chlapík na kus řeči, majitel, který léta pracoval v té hospodě, ukradené jeho rodině, jako zaměstnanec Jednoty.
Zářil štěstím, říkal, že už je starej, ale má dědice, to je ten kluk, co roznáší pivo.
Zapálil si cigaretu, kterou podal synovi.
"Jirko, vem si do huby cigáro, takhle vypadáš jako učedník. Děláš vostudu."
Vzpomínka na dobu, kdy jsem už dávno nebyl mladý, ale do krematória bylo ještě daleko.
10.12.
Potom, co jsem včera dopil poslední lahvové pivo, připadala mi lednice smutná, omšelá.
Vrátil jsem se z ranního nákupu, nikdo by nevěřil, že se lednice může rozesmát.
Pak, že věci nemají duši.
11.12.
Vstávám jaksi polámaný. Důvody už jsem přestal hledat. Stačí se podívat na svoje datum narození.
K životu mě hodně často přívede odborník v rádiu.
Dnes šlo o ženu, abych byl genderově spravedlivý.
Dozvěděl jsem se, že kapsáři se nejvíc vyskytují a kradou v místech, kde je hodně lidí.
Já blbec jsem se o portmonku bál nejvíc vždycky v lese, při únorovém houbaření.
Navrch rada, že si máme na věci dávat pozor.
Vstávám připravený přežít další den.
14.12.
15.12.
Tak tohle donesl ministr zdravotnictví do sněmovny. Možná někomu vyhovuje tahle nevkusná a morbidní prezentace. Podle mého názoru je pan doktor Němeček blbec a kdybych ho někde potkal, s chutí bych ho nakopal do prdele.
Jinak jsem dlouholetý nekuřák a vím, že kouření škodí zdraví.
18.12.
Vyhodili ho z hospody, kuřáka!
8.12.
"Jdu s dětmi na výlet, chtějí se napít, venkovská knajpa je zakouřená. Mělo by se kouření v hospodách zakázat."
Celkem rozumně vypadající názor, který mi říkal kamarád před pár lety.
"Tak ať si děti vezmou pití z domova, nejlíp čaj, já to jinak nedělal. Beztak limonády z hospody nestojí za nic. Nebo si potřebuješ dát pivo a vymlouváš se na děti?"
Máme zastupitele, kteří aspoň v něčem chtějí ukázat Evropské unii, že jsme s nimi.
Jako dlouholetému nekuřákovi mně žádný protikuřácký zákon nerozhází.
Jestli kámoše potkám, zeptám se ho, jak to je.
Nosí si už dětí pití sebou? Na vesnicích totiž mizí místní knajpy. Buď jsou zrušené nebo je místo hospody soukromý klub.
V soukromém klubu se musím chovat podle jeho pravidel. Třeba i zaplatit členství, pak mi i nalejou, ale vše se odehrává v zakouřeném prostředí.
A tam přece děti tahat nebudu.
Že si vymýšlím? Prdlajs, jezdím i po zapadlých vesničkách. Už jsem narazil na dost takových klubů.
Třeba upozornění, že vstup je možný jenom s klubovou kartou.
Nekouřím, jsem rád, kouření je blbost, že škodí zdraví, je dokázané.
Těším se, že se příště zákonodárci soustředí na skutečnost, že si lidi vozí prdel autem na vzdálenosti minimální.
Nedostatek pohybu je horší než kouření. To je dokázané.
9.12.
Poté, co jsem objevil, že moje děti přestává zajímat, kam pojedeme v sobotu na výlet, začaly se bavit podle svého, dálkové pochody zase přestaly zajímat mě, připadaly mi tenkrát bez fantazie, začal jsem putovat podle toho, co mě zrovna napadlo.
Devadesátá léta, nádherná devadesátá léta, vzpomínám na ně víc než na údajně skvělá šedesátá.
Nádherný pocit svobody, který jsem za komunismu nezažil.
Nový režim vracel vesnické hospody bývalým vlastníkům, kterým je ukradl režim minulý.
Rád jsem putoval pěšky od vesnice k vesnici.
Už nevím, kde to bylo, místa se překrývají, dal jsem si pivo, přišel ke mně chlapík na kus řeči, majitel, který léta pracoval v té hospodě, ukradené jeho rodině, jako zaměstnanec Jednoty.
Zářil štěstím, říkal, že už je starej, ale má dědice, to je ten kluk, co roznáší pivo.
Zapálil si cigaretu, kterou podal synovi.
"Jirko, vem si do huby cigáro, takhle vypadáš jako učedník. Děláš vostudu."
Vzpomínka na dobu, kdy jsem už dávno nebyl mladý, ale do krematória bylo ještě daleko.
10.12.
Potom, co jsem včera dopil poslední lahvové pivo, připadala mi lednice smutná, omšelá.
Vrátil jsem se z ranního nákupu, nikdo by nevěřil, že se lednice může rozesmát.
Pak, že věci nemají duši.
11.12.
Vstávám jaksi polámaný. Důvody už jsem přestal hledat. Stačí se podívat na svoje datum narození.
K životu mě hodně často přívede odborník v rádiu.
Dnes šlo o ženu, abych byl genderově spravedlivý.
Dozvěděl jsem se, že kapsáři se nejvíc vyskytují a kradou v místech, kde je hodně lidí.
Já blbec jsem se o portmonku bál nejvíc vždycky v lese, při únorovém houbaření.
Navrch rada, že si máme na věci dávat pozor.
Vstávám připravený přežít další den.
14.12.
15.12.
Tak tohle donesl ministr zdravotnictví do sněmovny. Možná někomu vyhovuje tahle nevkusná a morbidní prezentace. Podle mého názoru je pan doktor Němeček blbec a kdybych ho někde potkal, s chutí bych ho nakopal do prdele.
Jinak jsem dlouholetý nekuřák a vím, že kouření škodí zdraví.
18.12.
Vyhodili ho z hospody, kuřáka!
19.12.
Vočumuju v Lahovičkách u sádek.
Napadlo mě koupit živýho kapra do vany. nemusel bych se pár dnů mejt.
Vyrušil mě výkřik nadšení.
"Pani, to máte kliku, takovejch jiker!"
Všichni se divěj, taky se divim.
"To bude letos polívka! Jako víno!"
Cestou domů jsem koupil flašku vína!
Je výborný.
Jako víno!
21.12.
Taky se mi líbí české koledy.
Je to ale stejné jako když mi moje oblíbené jídlo předloží k obědu 14 dnů po sobě, člověk pak tajně uždibuje suchý chleba. Tajně, aby neurazil kuchaře, proti chlebu nemám nic, chleba a pivo se mi nikdy nepřejedí.
Co takhle dát si něco jiného než koledu? Virtuálně odjíždím do Texasu, tam, kde lidé málem nevědí, jestli jsou Yankeeové či Mexičané. Mám slabost pro takové destinace. Občas tu zastřelí prezidenta, ale zase ne každý týden.
Jsem špatný vlastenec? Asi ano, ale v poslední době se vyrojilo tolik vlastenců, pomalu stejně jako vánočních koled.
Bijte mě, ale pustil jsem si tuhle téměř mexickou muziku. Temperamentní, melodickou, snad kýčovitou, textům nerozumím.
České Vánoce? Ale ano, mám je rád.
https://www.youtube.com/watch?v=gTkBuR1HJd4&list=PLTppdOVCzHkOsUzw1aAYjLvmCZiJGDEGD&index=2
22.12.
Právě jsem se dozvěděl z rádia, že jsem zachrápal slunovrat, snad to bude fungovat i bez mé pomoci.
23.12.
Muškáty za oknem na mě volají.
"Je jaro!"
Já jsem ovšem fikanej, mě nedostanou, vím, že jsou Vánoce.
Svátky, ke kterým se nehodí hesla a vůbec velká, rádoby chytrá slova.
Intimní záležitost.
Odcházím na pár dnů rozjímat dle svých zvyklostí.
Přeju všem hezké Vánoce.
28.12.
30.12.
https://www.youtube.com/watch?v=LC_XM4l1DHo
Váš počítač je pomalý, sděluje mi jakýsi Avast.
Co to je za blbouna, že se troufne mi kecat do domácnosti?
Lidi radí, rádi radí.
Rádců máme, že bychom jimi zaplnili svého času chmelovou brigádu nebo řepnou kampaň.
Rad k srovnávacím fotkám, jimiž čas od času zapleveluju internet, už jsem dostal...
Že kazím své dílo vkládáním červených letopočtů. Jsem záměrně tvrdohlavý. Dědek.
Šikovný ajťák určitě číslice odstraní, ale kolik z nás všech je šikovných ajťáků?
Leckdo mě požádal, může-li moje srovnávačky použít. Proč ne? Jsem zazobaný penzista, rozdávám na potkání.
Mám radost, že se moje srovnávačky občas potulují po internetu, už zbavené popisu, bez informace, který moula koláže vytvořil. Skutečně jsem rád.
Co si můžu víc přát?
Připadám si jako lidový umělec, který složí písničku, nenapadne ho ji prodat a pak ji slyší někde v cizí hospodě. Harmonikáři či kytaristovi za ní posílají panáky.
Dnes ke mně pár mých obrázků došlo od FB přítele.
Poznám je právě podle oněch červených letopočtů, které na hotovou srovnávačku fláknu jak mě napadne. Moc o tom nepřemýšlím, mám daleko vyšší myšlenky.
Výsledek nějak zpatlám, letopočty se stanou součástí obrázku. Kdo zná film Bílá paní, jak tam Kačírková zůstane v obrazu s hasákem u pasu, ví jak to myslím.
Někdy se musím smát, na co všechno si lidé dávají důležité ©.
Ale smát se je prý zdravé. Tak buďte zdrávi. Všichni.
31.12.
Zdál se mi sen.
Kopec.
Na něm veliká postava. Dlouhý a Široký v jedné kůži.
Možná i Bystrozraký.
Mával palcátem a volal "Hrrrr na ně."
Vzbudil jsem se.
Teď nevím, kdo to byl, na koho hrrr taky nevím, nevím nic.
Proč všechny moje slibně se rozvíjející sny končí na záchodě?
Žádné komentáře:
Okomentovat