Černovice

Už mám hlavu děravou, jelikož není pojištěná, nezbývá mi, než ji používat. Důvěřovat tomu, co z ní vypadne, je nepojištěné riziko. Nedávno jsem zaslechl moudrost, že hlavu potřebujeme hlavně na pití. Léto od dubna až do října, kdy se mění v léto babí, což si milovníci tepla v takovém množství nezaslouží. Jezdím do míst, kde je chladněji.

Še jménem Černovice se lze potkat na Ukrajině, v Brně, u Chomutova, železniční mapa hlásí stanici Černovice u Tábora, normální mapy dodatek neuvádějí. Za minulého režimu patřily do jižních Čech, však o jihočeském původu města Tábora nikdo nezapochybuje. Při posledních administrativních úpravách si vymohla střecha Evropy Kraj Vysočina, kraj do té doby rozparcelovaný různě. Z Černovic u Tábora se nyní jezdí za vrchností do Jihlavy, za nižší do Pelhřimova.

Kdo přijede do Černovic, cítí, že tohle jižní Čechy nejsou, to je nefalšovaná Vysočina, třebaže z Prahy se prostě jihočeskému Táboru těžko vyhnete. Z Tábora směrem na Pelhřimov, v Obratani vystoupit, zde České dráhy skončily. Nastoupíte na úzkokolejku, kterou provozuje soukromá společnost. Konec světa? Já se v místech, která jsou okrajová, cítím dobře, dokonce nerad místním říkám, že jsem Pražák.

Tulák se zde cítí fajn, z nóbl hospody ho nemohou vyhazovat, nejsou tu takové.

Kolem šesti set metrů nad mořem, nádraží je ještě výš, chladivé ráno, průzračné povětří, krásně se dýchá, dostávám strach, aby to se mnou neseklo. Dneska už si ani nemůžete spravit náladu v začouzené putyčce.

Dlouhé náměstí se jmenuje Mariánské, dost prdce se svažuje k východu, kde právě stojím já, nahoře je kostel Povýšení svatého Kříže a zvonice.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Hosinec Ludvíka Pěnky je minulostí, řidiči stejně nesmí pít.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

V polovině dvacátého století rostly uprostřed náměstí vzrostlé stromy.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Na stránkách měst, kde mluví o pamětihodnostech, nepíší nic o hospodách, a tak jenom díky starým fotkám, které se snažím porovnávat, se leccos dozvím. Třeba, že na jižní straně náměstí existoval hotel Jelínek. Budova stojí, je opravená, ale nevypadá, že by byla provozovaná.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Kdo je hospodymilovný, obrátí se k severu, tam co paraplata červeně svítí. Dal jsem si tam sekanou s bramborem, po dlouhé době skutečně domácí sekanou, jakou pekla maminka, pořádné maso v mém dětství bylo vzácné, maminka ji uměla kouzlit sekanou i z horšího. A brambory vařené nerozvařené, pivo chutné, obsluha neuvěřitelně příjemná a rychlá. 

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Ještě jednou Mariánské náměstí od východu k západu.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Léta padesátá.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Rozebral jsem jednu okénkovou pohlednici, staženou z internetu, kdybych měl originál oskenoval bych to líp. Zaujalo mě, ze obchod F.Bednáře se změnil na večerku Euroasie. Pánovi, sedícímu na schodech se omlouvám, on si posezení i další tak užíval, že jsem mu ani nevadil. Letopočet 1921 jsem opsal ze serveru, ale jak tak přemýšlím, v tom roce už asi nebyly prodejny C.K.TABÁK.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Sokolovna zezadu. Z druhé strany jsem též fotil, ale srovnávačka se nepovedla, sluníčko zlobilo. Na serveru Černovic jsem se dočetl, že hodlají sokolovnu opravit. No, nevypadá příliš zachovale, ani hospoda v ní neslouží.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Ve Svatavské ulici stojí škola, která dnes slouží jako odborná škola pro truhláře, zedníky, malíře a podobná zaměstnání, v Praze žijící člověk má pocit, že na světě je jen jedno povolání - ajťák.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

I dnes Táborská ulice, za fotku se málem stydím, ale já ji v roce 1931 nevytvořil. Ve žluté budově vpravo je Café Budík s inzerovanou domáckou atmosférou.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Černovický zámek. Spravuje ho Diagnostický ústav sociálné péče o mládež.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - jižní Čechy (Svoboda 1986)

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Fotky z výletu jsou ZDE.



Další srovnávací fotky z různých lokalit