Začínám adresou na první část procházky po Úštěku. Již tam vysvětluju důvod rozdělení srovnávaček na dvě části.
Tedy dokončení. Vydal jsem se do okrajových míst města.
Stejně jako u prvního dílu jsou všechny staré fotky okopírovány z publikace Úštěcko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2007. Je to úžasná práce. Pochopitelně jako vždycky se hodí na srovnávací fotky jenom menší část fotek, v publikaci je velké množství krásných pohlednic, to ovšem chce knížku koupit, jako jsem to udělal já.
Anebo zajít do muzea starých pohlednic Úštěcka, které provozuje pan Bohuslav Košťál, jenž je jedním ze spoluautorů zmíněné publikace.
V první části jsem se věnoval Mírovému náměstí, hned u náměstí stojí úštěcký hrad, jehož okolí a nádvoří se zjevně dává do kupy.
Z části Mírového náměstí, která bývala náměstím Josefským, prudce klesá ulice kdysi Školní, dnes Polské lidové armády. Krejčovství a restauraci vzal čas, stejně jako pány na žebříku. Kdo to je? Na hasiče nevypadají.
Dva pohledy ulicí Polské lidové armády (Školní), v dáli je kaple Božího hrobu na Ostré.
Vlevo od ulice Polské lidové armády je tato krátká ulička k restauraci Tělocvična (Turnhalle) Engelberta Steinkeho. Jestli kino, nazvané správně Biograf funguje, jsem nezjistil.
Klesáme-li k rybníku Barvíř, narazíme na tuhle zajímavou stavbu. Hasičská zbrojnice z roku 1911. Hasiči už asi vyjíždějí odjinud, ale zrovna v době mého courání se zde odehrávaly ukázky řemeslné výroby, vidíme tkalcovnu. Pobíhaly tam děti, jak jsem vytáhl foťák, někam zmizely.
Barvířský rybník býval centrem rekreace. V 60.let vznikl v Úštěku nový velký rybník Chmelař a Barvíř mírně posmutněl. Břehy zarostly zelení a tak v publikaci je sposuta fotek Barvíře, ale jakž takž se mi povedlo jenom jedno. Krása zase jinak.
Kousek od rybníka, v Konojedské ulici býval jezuitský dvůr.
K Německému předměstí nebyla doba příliš laskavá, aspoň zůstala zachována hřbitovní kaple Nejsvětější Trojice.
Od kaple vede silnice do Tetčiněvsi, ve městě má jméno Údolní. Jsou zde k vidění i skály. Přijíždíme-li od Tetčiněvsi, vyloupne se nám Úštěk. Přikládám dvě srovnání ze zhruba stejných míst. Škoda, že s koňským povozem zmizely i roubenky.
Mostek z předchozího snímku je začátkem Podskalské ulice, která vede nahoru do města.
Podskalská ulice končí na ulici 1.máje, nahoře se otočím a co nevidím?
Ulice 1.máje vede z Mírového náměstí na západ, kdysi to bývala Litoměřická ulice, proč změna? Co já vím.
Pohled ulicí k náměstí, vzadu je vidět kostel svatého Petra a Pavla.
Ulice 1.máje, vpravo hostinec "U zeleného stromu". Píšu česky, nebudu předstírat znalost němčiny, jejíž znalost končí u slova Bier. Publikace starých fotek je ale psaná česky i německy, tak jak by to v tomto kraji mělo být.
Hostinec U zeleného stromu od západu v době, kdy stával sám, v okolí jen pastoušky. Nechci psát, že dnes je to barabizna, zvenku je dům v pořádku, uvnitř je asi levná ubytovna.
V ulici 1.máje jsou proti sobě tyto dva domy. Staré fotky jsou dost zvětšované, proto mírná neostrost.
Proti bývalému hostinci U zeleného stromu stojí staré selské dvojče. Za dalším domem se nachází v malé hezké uličce zmíněné muzeum starých pohlednic.
Výpravna chmele v Litoměřické ulici. Opět je vidět v pozadí hostinec U zeleného stromu. Zjevně důležitá hospoda.
Socha svatého Jana Nepomuckého v ulici 1.máje, vpravo je bývalá Schwarzova vila, ze které jsme udělali poštu. Vzadu je vidět významná hora Českého středohoří Sedlo, vhodná pro lidi, kteří rádi lezou do kopce bez účelu. Dnes ho stíní zeleň stromu, ale zaručuju se, že tam stojí stále. Kdo chce, může lézt.
Nizoučké domy se jen tak tváří. Obejdeme-li je dole Kamennou ulicí, mají několik pater. Říká se jim Ptačí domy, jsou místní turistickou atrakcí, srovnání zdola se mi nezdařilo, ale na svém blogu mám odtud pár fotek. Vystavěli si je italští dělníci, když stavěli koncem 19.soletí železnici.
Připadá mi zajímavé, že v prostředním domě prodával boty Baťa, tedy myslím firmu, ne Tomáše Baťu přímo.
V Litoměřické ulici alias 1.máje stávaly budovy, které měly cosi společného s chmelařstvím. Sklad chmele firmy Benjamin Schwarz a synové zůstal stát, hostinec U známkovny chmele zbořili, aby se tolik nepilo.
Stačí seběhnout dolů pod silničním obchvatem, který sklidnil silniční dopravu ve městě a jsem na nádraží, za nímž už je rybník Chmelař. Toto je Dolní nádraží na trati Lovosice - Česká Lípa. Ještě zde končila jiná železniční trať, která vedla z Velkého Března a neměla napojení na trať českolipskou. Pamatuju provoz, tenkrát jsme vymýšleli, jak se po kolejích dostat z jednoho nádraží na druhé. Tenkrát, začátkem 70.let by se muselo vlakem přes Lovosice, Ústí nad Labem a Děčín do Velkého Března. Blbost, co? Zvlášť, když jsem chtěl jenom porovnávat.
Dvě fotky z nádraží. S druhou jsem se už před časem pochlubil na svém profilu Facebooku, protože mi štěstí přálo a tak jsem mohl porovnat i mašinky tehdy a dnes.
Odjíždím žlutým vláčkem, mám v plánu se sem vrátit, protože v publikaci je zařazeno mnoho starých pohlednic z okolních vesnic, vlastně ani Kravaře nemám ještě dokončené.
Ještě další odkazy na pindy a fotky o Úštěku, které jsem vyplodil.
1 komentář:
Nádhera moc mně to potěšilo Soňa
Okomentovat