Sobotecko je spojeno se jménem Fráni Šrámka. Na severu již Český ráj se všemi jeho krásami, na jihu přechází do pahorkatiny až roviny Mladoboleslavska.
Jezdíme každý podzim se spolužáky někam na víkend. Síly ubývají, lezení na skály utáhne jen málo lidí z nás, Sobotecko je výhodné. Zajímavé, k výletům není třeba příliš fyzických sil.
Kdysi jsem prolezl republiku křížem krážem, teď jsem dostal rozum, prolézám města, městečka i vesnice a hledám, co se všechno změnilo od doby, kdy jsem ještě nebyl na světě nebo byl hodně malý či nerozumný. Už mám rozum (?) a stýská se mi po době, kdy se rozumu nedostávalo
Do Libošovic, kde byl můj cíl, se loudá žlutý vláček, který nepředstírá, že je rychlíkem.
A vezu si fotky z Dolního Bousova. Sem se kdysi jezdívalo na prázdniny ještě za první republiky, do Chorvatska jezdili jen bohatí, ani tady v penzionech a na letních bytech nebývala chudina.
Do Sobotky je kousek i pro pěšího poutníka, který si ani nevšimne, že odchází z kraje Středočeského, ke kterému patří i část České Sibiře a Rakovnicko, do kraje Královéhradeckého, kam patří třeba velká část Krkonoš a Náchodsko. Tak to úředníci vymysleli, tak to je.
Tak tedy Dolní Bousov
Jezdíme každý podzim se spolužáky někam na víkend. Síly ubývají, lezení na skály utáhne jen málo lidí z nás, Sobotecko je výhodné. Zajímavé, k výletům není třeba příliš fyzických sil.
Kdysi jsem prolezl republiku křížem krážem, teď jsem dostal rozum, prolézám města, městečka i vesnice a hledám, co se všechno změnilo od doby, kdy jsem ještě nebyl na světě nebo byl hodně malý či nerozumný. Už mám rozum (?) a stýská se mi po době, kdy se rozumu nedostávalo
Do Libošovic, kde byl můj cíl, se loudá žlutý vláček, který nepředstírá, že je rychlíkem.
A vezu si fotky z Dolního Bousova. Sem se kdysi jezdívalo na prázdniny ještě za první republiky, do Chorvatska jezdili jen bohatí, ani tady v penzionech a na letních bytech nebývala chudina.
Do Sobotky je kousek i pro pěšího poutníka, který si ani nevšimne, že odchází z kraje Středočeského, ke kterému patří i část České Sibiře a Rakovnicko, do kraje Královéhradeckého, kam patří třeba velká část Krkonoš a Náchodsko. Tak to úředníci vymysleli, tak to je.
Tak tedy Dolní Bousov
Vypadnu z vlaku, není tu přílišný frmol. Budova vlevo je hospoda, podle nápisů stále odpoledne funguje, ale je na prodej.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/
Jsem už zvyklý, že v malých hnízdech se většina starých fotek týká náměstí. Bousovské se v současnosti jmenuje T.G.Masaryka.
Zde je vidět kostel svaté Kateřiny a Mariánský sloup, který je dnes schován mezi stromy.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/
Dva pohledy na radnici, staré fotky jsou z různých dob a okopíroval jsem je na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Na východní straně náměstí je škola.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/
Pohled od radnice na zasněžené náměstí, nová fotka bez sněhu, ne že bych naříkal.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/
Od školy směrem jihovýchodním je ulice Školní, ovšem tento pohled je směrem k náměstí, škola je vpravo.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/
Z náměstí směrem jihozápadním vede ulice Brodecká, nazvaná podle rybníku Brodek, který lze spatřit jen na starých mapách.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/
Brodecká ulice končí v místech, kde se rozděluje na ulici Příhonskou (vpravo) a Lhoteckou (vlevo). Z těchto míst jsou další dvě srovnání, první směrem ke kostelu svaté Kateřiny, druhé směrem opačným.
Staré fotky jsem okopíroval z publikace Karola Bílka Zmizelé Čechy - Sobotecko, který vydalo nakladatelství Paseka v roce 2005
Stejně musím odjet, jednu stanici, do Sobotky, kde jsem už srovnávačky tvořil na jaře. http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/04/sobotka.html
Jako vždy, něco se nepovede, něco zapomene, kvůli třem fotkám bych sem asi na návštěvu nejel, ale když už jsem tady...
Sobotka
Ulice zvaná Šafranice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)
Boleslavská ulice směrem k náměstí Míru.
Náměstí Míru.
Při toulkách okolím jsem navštívil obec Roveň. To už je skutečný Český ráj. Na stránkách obce jsem našel něco starých fotek.
A historku z dávných dob. 1.4.1905 (o Velkém pátku) se vracel z flámu 47 letý dělník dráhy Antonín Bastl a spadl do rybníka. Našli ho až za dva dny.
Nemají datum pořízení, tak snad jenom adresu, odkud jsem si fotky vypůjčil.
http://www.kronika-roven.e-obec.cz/gallery.php?akce=galerie_ukaz&galerie_id=1
Místo, kde jsme o víkendu bydleli a jedli, se jmenuje Nepřívěc, staré poutní místo. Byl jsem zde s dětmi v roce 1990, kde zde pořádala staročeskou pouť s pouťovým divadlem společnost, která kdysi pořádala divadelní poutě v Praze na Střeleckém ostrově.
Je tu starobylý kostel, který se ovšem porovnávat v době vegetace nemůže. Nepřívěc je součástí obce Libošovice, tak něco od nich. Škola. Fotku jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy, kterou vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.
Závěr pobytu je v Libošovicích na nádraží, kde jsem v roce 1990 fotil svoje děti u pumpy, bylo tenkrát velké vedro. Jednoho potěší, když zjistí, že se zase tolik nezměnilo. Jen děti si už jezdí po svém.
Další srovnávací fotky z různých lokalit
Fotky z toulek po Sobotecku
http://vencovyfotky.blogspot.cz/2014/10/3-5102014-sobotecko-bakov-nad-jizerou.html
Žádné komentáře:
Okomentovat