Tak to je adresa, na
které jsou srovnávačky z Libochovic. Hned jsem tam slíbil, že učiním ještě
jeden soubor, který bude obsahovat srovnání fotek z roku 1969
s dneškem. O městě již jsem napsal všechno v minulém souboru. Měl
jsem tehdy nový foťák a tak jsem se vydal do městečka, které mám rád.
Autorem historických
fotek jsem tedy já osobně.
Začínám fotkou, kde
kdysi bývala hospoda U Králíčků, dnes také, ale mezitím komunisti Králíčkům
živnost zrušili z důvodů vykořisťování člověka (žíznivého hosta) člověkem
(hostinským).
Barák jim nesebrali,
v roce 1962 jim snad nařídili, doporučili, já nevím, aby v bývalé
hospodě zřídila ústecká geodézie terénní kancelář. Někteří pracovníci tu i
spali, já s dalšími bydlel jinde.
Králíčkovi byli starší
manželé, hodní na první pohled, měli syna, který pracoval jako pingl na
Litoměřicku, dokonce i v hotelu U Černého orla, kam jsme zase chodívali my
přemýšlet po těžké práci.
Po roce 1990 mě sem
zavedly toulavé boty, už zde byla zase hospoda, v ní seděl Králíček jr.,
tehdy už v letech, kdy se mu nechtělo pracovat, jelikož hospoda není
zrovna práce nejlehčí, jak se jistě přesvědčili ti, kteří po převratu
v roce 1989 mysleli, jak v hospodách zbohatnou.
Říkal, že dům prodal a
vymínil si bydlení do smrti. Potomky neměl, aspoň oficiálně a tak po rodině
Králíčkových zbylo jméno.
Na rohu ulice Husovy a
Riegrovy stál a stojí hostinec Na Kopečku. Jak vidno, budou to tady mít všechno
pěkně vydlážděné. Pivo za dvacku.
Riegrova ulice směrem
k náměstí 5.května. Vlevo jak vidět bývalý hotel U Černého orla, tak
bývala i ubytovna učnic Restaurací a jídelen.
Náměstí. Pohled od
vchodu do zámeckého parku.
Hotel U Černého orla,
část průčelí, vjezd do dvora.
V téhle budově,
která má vchod ze zámeckého parku jsem asi 4 měsíce bydlel. Naučil jsem se
„domů“ chodit oknem se samozřejmostí devatenáctiletého světáka. Jít bránou
parku znamenalo asi 50 kroků navíc. Fotím z místa, kde bývala a stále je
pumpa. Tam jsem ráno vykonával hygienu, třebaže v listopadu byla už zima.
V sousedství
zámku vede z náměstí tato ulička, která má své jméno – Růžová. Jinak záběr
spíš nezajímavý.
Už ze zámecké zahrady
pohled na hotel U Černého orla, který s novou omítkou zrušil i svoje
historické jméno. Plot zůstal na svém místě, dokonce i zábradlíčko na náměstí.
Záběry ze zámeckého
parku nechávám bez komentáře.
Přes řeku vede most
směrem na Poplze, u něj byl prostor, kam jsme se chodili koupat. Akvapark
minulého století. S radostí jsem zjistil, ža na druhé straně Ohře se
koupalo pár dětí, které se zřejmě nebály všech ošklivých chorob, kterými nás
straší lobby hygieniků.
Z onoho mostu se
dívám na zámek.
Od mostu na náměstí
vede kolem kostela Všech svatých Purkyňova ulice.
Končím na náměstí
pohledem na sloup Panny Marie.
4 komentáře:
Moc hezká srovnávací fota.
Moc se vám to povedlo... :)
Mezi některými fotografiemi není žádný zásadní rozdíl. Některá místa se prostě nemění...
Ano, je to tak. Původně jsem začínal se srovnávačkami v místech, kde se změnilo mnoho. Postupně jsem přišel na to, že je zajímavé, když se 40 - 50 let nezmění nic. Je to jen hra, pro někoho možná zajímavá, pro mě určitě, tady ke všemu tvůrcem starých fotek jsem skutečně já, přestože, když se podívám do zrcadla, občas tomu nevěřím.
Okomentovat