Libochovice

Delší dobu jsem dával dohromady staré fotky z Libochovic. Čím je význačné město, počtem obyvatel kolem 3000 malé město? Nádherný zámek zanechali po sobě Zajícové z Házmburka s udržovaným parkem, ve kterém co moje paměť sahá, skřehotají pávi. Protože mě sem osud zavál už v roce 1962, sahá paměť už nepříjemně daleko.

Tiše plynoucí Ohře v krajině mírně zvlněné, nedaleko se tyčí Házmburk, kde sídlili Zajícové ještě než rozhodli usadit dole v Libochovicích. Zemědělství, cukrovar, pivovar, sklárna. Pro člověka milujícího maloměstský klid ideální lokalita.

Hotel, asi 5 hospod, kino, obchodní síť v šedesátých letech běžná, kupovalo se co bylo, do pražských Tuzexů daleko.

Jako rodilý Pražák jsem život v podobném městečku neznal, celý další život mě občas napadlo, co zkusit opustit krásnou, ale splašenou Prahu. Nestalo se, zůstal jsem Pražákem. Moje volba.

Z ústecké geodézie jsme se vtrhli a já se divil, že mě během měsíce znají všichni místní obyvatelé i křestním jménem. Většina z nás nepřekročila dvacet věku a podle toho se také chovala. Šéf byl čtyřicetiletý stařec nad hrobem, který na nás dokonce chtěl dodržování pracovní doby a jiné nesmysly. Nenutil nás však dodržovat večerku jako rodiče.

Byla to pro mě první větší štace, kdy jsem se učil být i malým šéfíkem, prostě přidělili mi figuranty, nejspíš důchodce nebo čtyřicetileté báby, které ze mě měly srandu. Ať jsem byl k smích nebo k pláči, stal jsem se zčista jasna osobou, kterou občas brali vážně. Až se mi třásly ruce.

Snad proto mě přepadá nostalgie slyším-li Libochovice. Hodně později, kdy už mě zaměstnával jiný podnik, jsem sem jezdil v létě na kole, přespal pod širákem u Ohře, zašel na večeři do Černého orla, pozdravil se s pár lidmi, kteří si mě pamatovali. Pokud si někdo myslí, že jsem se s nimi opíjel, tak asi má pravdu, já nevím, už se nepamatuju, nejspíš mě svedli.

Staré fotky jsem splašil různě, nechal jsem kolo doma a přijel vláčkem tak jako před 52 lety, kdy jsem přijížděl vydělávat na chléb náš vezdejší, pak už zbývalo jen na pivo a pak už na nic.

Mnoho starých fotek nemá letopočet vzniku, okopíroval jsem je ze stránek města Libochovice, kde tyto údaje nebyly uvedené.

Nádraží. Dnes zde vede trať z Litoměřic přes Louny do Postoloprt, tenkrát tady byla dokonce železniční křižovatka, dalo se jezdit i přes Straškov do Vraňan. Jezdil motoráček s vlečňákem, kde se topilo v kamnech, kouřilo se v něm, vajgly se házely ke kamnům. Jeden čas jsme v pondělí jezdili od Prahy s kolegyní, ona chtěla jezdit v čistším motoráku nekuřáku, ale chtěla si s někým povídat. A já fakt tu skoro hodinu nemohl bez cigarety vydržet. Vždyť jsem byl devatenáctiletý chlap. Zase na mě padá podivný smutek, vidím-li kdysi důležitou budovu, kterou dnes nikdo nepotřebuje… Vlevo žlutý vláček, ve kterém už nejsou ani kamna.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Ulice Riegrova, foceno od hospody Na Kopečku, vzadu je náměstí.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

 http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Náměstí 5.května je dlouhé, pohled od západu k východu, vpravo je Sloup Panny Marie. Vzadu je vidět bývalý dům Zelená hora, první sídlo Zajíců v Libochovicích, později sídlo radnice, ještě později hotel Černý Orel s výbornou restaurací, ještě později herna a pizzerie. Určitě se k budově vrátím.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Severní fronta náměstí, kde se vyskytovaly a dále vyskytují hlavně obchody.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Opět pohled od západu z míst, kde z náměstí vychází ulice Dr.Vacka.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Již zmiňovaný hotel Černý Orel na nároží s Riegrovou ulicí. Býval jsem ve své době velice důležitým štamgastem v restauraci možná i proto, že zde bylo kromě dobrého piva a jídla i učňovské středisko Restaurací a jídelen z Litoměřic. Učila se zde jen děvčata, snad socialistická vlast chtěla vymýtit pingly mužského pohlaví. Přiznávám, že mi tahle skutečnost moc nevadila. Mladý a divoký holky, některým bylo málem 16.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Jiný pohled zase k východu, kladu srovnání možná bez ladu a skladu, jen tak se toulám.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Nároží náměstí 5.května a Purkyňovy ulice.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – III.díl, kterou v roce 1998 vydalo nakladatelství Libri.

Konečně pohled k západu na Sloup Panny Marie. Přiznávám, že mám městská náměstí rád jako volnou plochu, když ji stromy jen zdobí, různé křovinaté porosty se mi nezdají, ale někdo má rád holky, někdo… každý jsme se narodil jiný a křoviny na libochovckém náměstí jsou upravené.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Hotel Černý Orel poněkolikáté.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Pohled od západu na severní frontu náměstí.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Severozápadní kout náměstí a jakési srocení občanů.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Hotel Černý Orel tentokrát na pohlednici, kterou jsem si koupil. Hlava vpravo patří libochovickému rodákovi J.E.Purkyňovi.

Vchod do zámecké zahrady, před jejímž vchodem je již zmiňovaný Purkyně.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Jan Evangelista Purkyně hodně zblízka. Bývalí kolegové mi tvrdili, že jsem po jednom posezení u Černého Orla běhal kolem pomníku. Teď vidím, že se kolem něj běhat nedá. Lháři prolhaní! Málem ze mě udělali blbce.

Kopírováno z pohlednice z mého vlastnictví.

Zámecká zahrada, vchod do zámku.

Kopírováno z pohlednice z mého vlastnictví.

Pohled na východní průčelí zámku z parku.

Kopírováno z pohlednice z mého vlastnictví.

Podobný pohled jen dál od zámecké budovy.

Kopírováno z pohlednice z mého vlastnictví.

Samozřejmě, že pro mě v roce 1962 byly důležitější návštěvy u Černého Orla, v těchto místech jsem určitě byl, ale nestudoval jsem, o co jde. Že tahle zvolna zarůstající silnička bývala příjezdní komunikací od vsi Poplze, po tehdejším mostu se přejela řeka Ohře a pod zámkem se přijelo do města. Silnice, což tu není vidět, je lemovaná sochami svatých. V třicátých letech 20.století po dlouhých létech jednání byl postaven most na jiném místě, pozměněno koryto řeky, ve vodě zůstal na památku pilíř bývalého mostu, fotky mám, ale snad by něco šlo porovnat, až spadne listí. V každém případě zde vznikl zajímavý prostor zdánlivě nesmyslný, pardon, rybáři zde mají Eldorádo.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Dívám se přes zátoku, kdysi koryto Ohře, do míst, odkud byl focený předešlý záběr. Takové to bývalo, kdo by chtěl pochopit přesně tehdejší situaci, musí do Libochovic. Já se teprve po sedmdesátce leccos dozvěděl a mám důvodné podezření, že hlavně díky tomu, že nemůžu lítat za holkama, zmoudřel jsem.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Kolem kostela Všech svatých jsem se Purkyňovou ulicí vrátil na západní okraj náměstí 5.května, odkud jsou další dva záběry na kostel i Purkyňovu ulici.

Staré fotky jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Dr.Václav Vacek byl prvním komunistickým primátorem Prahy už v roce 1945. Komunisty nemám rád, ale tohle byl libochovický rodák, o jehož životě mnoho nevím a nevidím důvod, proč bych měl místním občanům mluvit do pojmenování ulic. Oba pohledy jsou směrem k náměstí, odkud ulice vychází k Lounům. Na druhém záběru je vpravo vidět bývalé kino, do kterého jsem chodíval i já. V době, kdy běžný občan sedí uvelebený v křesle před 88 programy televize a požírá brambůrky, by do biografu nechodil ani bez vstupného. Škoda? Jsem proto, aby každý žil podle svého a nepotřebuje-li kino… V průběhu jednoho života zmizí tolik dříve nezbytného…

Staré fotky jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Ještě jedna dvojice srovnání, tentokrát školy.

Staré fotky jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

Končím sokolovnou, která je pár minut od železniční zastávky Libochovice město.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.libochovice.eu/pohlednice.php

I zde jako v jiných českých městech jsem v roce 1969 pořídil svoje fotky, ty budou obsahem dalšího blogového článku. Myslím, že ho nazvu Libochovice 1968/2014.

Fotky nic neporovnávající, cvaknuté jen pro radost jsou na adrese:

http://vencovyfotky.blogspot.cz/2014/06/1362014-libochovice.html

Další srovnávací fotkyz různých lokalit