Grafoman ve mně někde musel dřímat.
Od 18 do 63 let jsem se živil jako zeměměřický technik, jehož pracovní náplni byla spíš čísla.
Kdybych situaci začal rozebírat, k ničemu bych se nedobral.
Jedna spolužačka v záchvatu upřímnosti mi sdělila svoje překvapení, že kromě pití piva umím ještě něco jiného.
V životě se stanou věci...
Tu jsem něco napsal, tam zas něco jiného, snad v tom je touha na sklonku života dělat něco jiného než zaměstnání, které mě sice bavilo, ale v hlavě mi vrtalo, jestli bych něco jiného neuměl líp.
Asi můžu být rád, že důchod, ač ne závratný, mi byl vyměřený z činnosti zeměměřiče.
Internet je spásou pro lidi mého typu, kdybych se svými výtvory chtěl ohromit nějaké nakladatelství, asi bych byl vykopnut, četníka by na mě zavolali. Psa ne, to by protestovali ochránci zvířat.
Jak jsem tak po sítích trousil výtvory, někdy i moudra, přestal jsem mít přehled, kde a kdy jsem co spáchal.
Až přijdou dlouhé zimní večery, udělám pořádek. Do kouta k počítači mě zahnala vedra.
Chtěl jsem vyházet, co mi připadne blbé, jak jsem se virtuálně hrabal ve svém "díle", začal jsem mít dojem, že bych mohl vyhodit úplně všechno, pořádek by byl na světě. A čistý stůl.
Namíchlo mě, že všechny ty gugly a fejsbuky mi cpou uspořádání, které považují za geniální. V jejich království si vytvořit systém svůj, aniž je popudím.
Přivřel jsem oči nad svými staršími texty, kdy jsem si myslel, že ohromím svět, takže Putinové a jiní se začnou věnovat vnoučatům.
Nestalo se tak, občas mi někdo v reakci sdělil, že jsem vůl, pokud mu to dovolovala úcta k mým šedinám, spíš se mou osobou přestal zabývat.
Často jsem napsal úplné voloviny, články reagující na mylné informace, ale co jsem udělal, to jsem udělal. Žádné vytěsňování, jak by leckdo poradil, nebude.
Poslední dva tři roky jsem blog Vencovy pindy zaplácal srovnávacími fotkami, jelikož se mi chce stále toulat, přestože už pokukuju ve sklepě, jestli místo bicyklu nemám vzít do rukou hůl, kterou jsem tam uložil po své mamince.
Srovnávačky někteří lidé rádi prohlížejí, moje pindy, které si neodpustím, můžou v klidu přeskakovat a grafoman ve mně je uspokojen.
Důvod tohoto článku je jediný, přehled o mém celoživotním "díle".
Když se na seznam podívám, musím konstatovat, že to je teda dílo.
Na závěr odkaz
http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/08/obsah-blogu-vencovy-pindy.html
Od 18 do 63 let jsem se živil jako zeměměřický technik, jehož pracovní náplni byla spíš čísla.
Kdybych situaci začal rozebírat, k ničemu bych se nedobral.
Jedna spolužačka v záchvatu upřímnosti mi sdělila svoje překvapení, že kromě pití piva umím ještě něco jiného.
V životě se stanou věci...
Tu jsem něco napsal, tam zas něco jiného, snad v tom je touha na sklonku života dělat něco jiného než zaměstnání, které mě sice bavilo, ale v hlavě mi vrtalo, jestli bych něco jiného neuměl líp.
Asi můžu být rád, že důchod, ač ne závratný, mi byl vyměřený z činnosti zeměměřiče.
Internet je spásou pro lidi mého typu, kdybych se svými výtvory chtěl ohromit nějaké nakladatelství, asi bych byl vykopnut, četníka by na mě zavolali. Psa ne, to by protestovali ochránci zvířat.
Jak jsem tak po sítích trousil výtvory, někdy i moudra, přestal jsem mít přehled, kde a kdy jsem co spáchal.
Až přijdou dlouhé zimní večery, udělám pořádek. Do kouta k počítači mě zahnala vedra.
Chtěl jsem vyházet, co mi připadne blbé, jak jsem se virtuálně hrabal ve svém "díle", začal jsem mít dojem, že bych mohl vyhodit úplně všechno, pořádek by byl na světě. A čistý stůl.
Namíchlo mě, že všechny ty gugly a fejsbuky mi cpou uspořádání, které považují za geniální. V jejich království si vytvořit systém svůj, aniž je popudím.
Přivřel jsem oči nad svými staršími texty, kdy jsem si myslel, že ohromím svět, takže Putinové a jiní se začnou věnovat vnoučatům.
Nestalo se tak, občas mi někdo v reakci sdělil, že jsem vůl, pokud mu to dovolovala úcta k mým šedinám, spíš se mou osobou přestal zabývat.
Často jsem napsal úplné voloviny, články reagující na mylné informace, ale co jsem udělal, to jsem udělal. Žádné vytěsňování, jak by leckdo poradil, nebude.
Poslední dva tři roky jsem blog Vencovy pindy zaplácal srovnávacími fotkami, jelikož se mi chce stále toulat, přestože už pokukuju ve sklepě, jestli místo bicyklu nemám vzít do rukou hůl, kterou jsem tam uložil po své mamince.
Srovnávačky někteří lidé rádi prohlížejí, moje pindy, které si neodpustím, můžou v klidu přeskakovat a grafoman ve mně je uspokojen.
Důvod tohoto článku je jediný, přehled o mém celoživotním "díle".
Když se na seznam podívám, musím konstatovat, že to je teda dílo.
Na závěr odkaz
http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/08/obsah-blogu-vencovy-pindy.html
Žádné komentáře:
Okomentovat