neděle 14. února 2016

Staré fotky z Rovenska pod Troskami

Byl jsem ve městě kvůli srovnávacím fotkám. Poměrně dost fotek jsem si vezl, leč mnoho pro mé účely nepoužitelné.
Je mi líto je jen tak zahodit.
Třeba hned první je ta, u které mě srdce zabolelo. Tady dnes stojí stavba z doby komunistické vlády a jak to bývá u těchto nákupních středisek časté, je mimo provoz.
Záchytný bod jsem nedokázal určit.
I další fotky jsou zajímavé.































Srovnávací fotky z této lokality jsou zde

pondělí 8. února 2016

Veselí nad Lužnicí dokončení


Píšu-li dokončení, je to možná smutné jako každý konec, pokud nejde o konec něčeho moc nepříjemného. Ale muselo by na mě vybafnout nečekané množství neznámých fotek, abych Veselí navštívil kvůli porovnávací mánii. Na jižní Čechy nemám proč zanevřít, po mamince pocházím z kraje kolem Lužnice.
Od léta na mě civí z počítače pár starých fotek z Veselí nad Lužnicí, které jsem nedokázal z různých důvodů porovnat s dneškem. Proč? Musel bych se opakovat. Všechno už jsem napsal loni.
Kromě jednoho porovnání (sokolovna) jsem prošel náměstí T.G.Masaryka odshora dolů a zpět několikrát. Počasí mi přálo, od zamračené oblohy po slunečnou, elektronické hračky byly na mě hodné, baterie poslouchaly.
Staré fotky jsem měl i z nábřeží Nežárky a Lužnice, ale tahle místa se velice špatně porovnávají. Stavby i vegetace u vodních toků změnily prostředí daleko více než tomu bývá u historických náměstí a ulic.
Rozumného ze mě nic nevypadne, já věděl, proč nazvat svůj blog pindami.


Náměstí T.G.Masaryka, pohled od severu k jihu, v létě mi svítilo sluníčko intensivně, tablet špatně ukazoval, protože jsem na něj čuměl jak husa do flašky.
Snažil jsem se, myslím, že i minule zjistit, jak se tu stěhovaly pomníky a sochy, ti kdo píší o městu, nepovažovali toto za důležité, ale jak se v tom mám vyznat já.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/




Stará fotka ukazuje, že v 19.století ještě na náměstí nebyla dvojitá alej stromů tak typická pro Veselí. Žebřiňáků bylo méně než dnes aut.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Dvacáté století a už stromy jsou, je zde dobře vidět, že jsem za vegetace nemohl vidět nic.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/



Budova, kudy šla historie, stará radnice i s pivovarem, 60 let sloužila budova pohostinství, v roce 1957 se z ní stal kulturní dům Blata, od roku 1994 soukromý majetek. Vpravo nižší fešák, bývala v něm i spořitelna, dnes Blatské muzeum Weisův dům. A je zřejmé, jak se stěhoval Jan Nepomucký.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/



ZUŠ. Za plůtkem pomník, vypadá na Masaryka, ale nedočetl jsem se ani ťuk. Kdo hledá, najde, je to Masaryk, momentálně stojí před moderním kulturním domem, konšelé ho chtějí zpátky na náměstí, které se jmenuje T.G.Masaryka.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/




Efektní dvojice krásných domů i se světcem.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Náměstí T.G.Masaryka od severu k jihu.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



 Letopočet historické fotky nezmám, ale podle pěticípé hvězdy na škole bych netipoval na Slisty, protože těm jejich hvězda stojí na cípu. V záběru je i kostel Povýšení svatého Kříže a dům se třemi štíty se nazývá Poštovský.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.aukce-pohlednic.com/



Radnice do roku 1942 a znovu od 1994.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 8.díl (Libri 2011)



 Další dva pohledy k severu.
Obě historické fotky jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/







Na závěr jsem si nechal sokolovnu,, která stojí v sousedství kostela Povýšní svatého Kříže, logicky ji využívali sokolové, později v ní byl i biograf, po roce 1948 ji sokolům ukradli komunisti. Sportovci mají svůj areály dole pod náměstím a tak se hledá využití pro tuto nádhernou nezničenou budovu využití. 
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Zůstaly mi 4 historické fotky "od vody". Nevedu si žádný archiv, o čemž je přesvědčeno mnoho případných čtenářů.
Je mi líto je vyhodit do nenávratna, na samostatný článek je jich málo a tak zde jsou:












Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit lze shlédnout zde.

čtvrtek 4. února 2016

Černé Kladno 2.díl


Začal jsem adresou na článek "Černé Kladno", což je první díl mého klábosení o Kladnu. Proč černé? Asi mi zněla v uších ona známá písnička "Kladno, ty černé Kladno...".
Zrovna před chvílí jsem si přečetl reakci jedné rodilé Kladeňačky, pro kterou je Kladno bývalým domovem, rozumím, mládí, vzpomínky. Upozorňuje mě na fakt, že Kladno dávalo městu i okolí práci, živobytí, což mi je jasné.
Vykašlu se na politické termíny, kapitalismus, socialismus, normální lidé chtějí žít bez ohledu na -ismy. Nejdřív uhlí, pak hutě, železárny a vyrostlo město, které se velikostí anglomerace neztrácí ani mezi sídly krajů. Panelová sídliště, jejichž obyvatelé stále víc dojíždějí za prací do Prahy.
Znám pár Pražáků, kteří se sem nastěhovali před 30 lety, protože se tady líp sehnal byt a i dnes je zde bydlení levnější. Kladno má štěstí, že do Prahy je kousek.
Nejsem ekonom, jen obyčejný pozorovatel, žvanil, ke všemu starý. Napadá mě, jestli je rozumné zakládat mamutí firmy. Když zkrachuje firma se stovkou zaměstnanců, věc se dá vyřešit, když přestane vyrábět Poldovka, je na světě sociální průšvih.
Myslím, že žádný strom neroste až do nebe a mě osobně rozčiluje neustálé volání po růstu, dnešní ministr financí by nejraději zrušil malé podniky, aspoň tak nějak hovoří. Má pravdu? Já nevím. Sám tady už asi dlouho nebudu, ale pokud dýchám, zajímá mě, jak budou žít mí potomci.
Budu se raději věnovat srovnávacím fotkám, kvůli kterým jsem do Kladna opět přijel. Vánoční strom z historického náměstí zmizel, stejně jako vánoční trh, jen vedle kostela se bruslí.
Na pomoc si otvírám pěkné webové stránky města Kladno. Historické kladenské náměstí, tato prostranství bývají obětí mánie přejmenovávání podle situace, kdo zrovna vládne. Jmenovalo se Staré, pak Wilsonovo, J.V.Stalina, Revoluce, dnes náměstí Starosty Pavla. Tento kladenský starosta spáchal sebevraždu ve vězení, kde byl uvězněn, protože se postavil nacistům.
Jsem tedy zatím na náměstí Starém, kdy ještě nestál kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1900. Budova s mansardovou střechou je arciděkanství, Mariánské sousoší vytvořil J.Hiernl v letech 1739-41 na místě bývalého pranýře.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.


Ještě jeden záběr z doby, kdy stával dřívější gotický kostel, kde je lépe vidět Mariánské sousoší a dá se pěkně porovnat i stará a nová radnice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.


Radnice z let 1897-98 už stojí, zatímco kostel se teprve klube na svět.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Východní strana náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Kladenská radnice si tu stojí a vůbec ji nevadí, že kolem ní už zestárlo několik generací Kladeňáků.






Dominanty kladenského náměstí ještě z doby, kdy naši dědové lepili na pohlednice Franze Josefa i později T.G.Masaryka. Hned několikrát.
Další staré fotky jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/












Už byl čas přesunout se na jinou stranu náměstí. Ono se totiž přesunulo i slunce, které mi předtím svítilo do ksichtu. Pěkně vedle sebe stojí bývalá Městská spořitelna, dnes banka a Státní okresní archiv, jehož předchůdcem byla v 19.století starší kladenská radnice.



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Pohled trochu z povzdálí, vlevo je vidět zeď kostela a na letošní fotce kluziště, kde se možná na bruslích potácí nějaký malý Jágr.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Bývalé okresní hejtmanství  zrovna září novotou. Při prosincové návštěvě jsem tenhle barák hledal. U plánu města mi pomáhal městský strážník. Byl moc ochotný, leč posílal mě ke sletišti. Vím, kde se sletiště nachází, neměl už jsem čas tam zajít. Naštěstí, tahle budova Kladno stále zdobí a je na třídě Dukelských hrdinů kousek pod náměstím. Onen strážník byl však velice příjemný, pokecal jsem s ním, nakonec já taky nevím všechno.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Okresní dům na ulici Generála Klapálka, postavený 1909 - 11, od roku 1954 je v něm knihovna. Pohled dál do ulice mi zakryli budovou, na kterou jsem musel být při focení nalepený.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.aukce-pohlednic.cz



Jsem na ulici Josefa Hory kousek pod divadlem. Divadlo je i dnes schováno za budovou c.k. berního inspektorátu (vpravo), zatímco dům s věžičkou, vila Ferdinanda Bešťáka, vrchního skladníka závodu Poldi, zmodernizovaná se raději skryla za stromy. Přiznávám, že srovnávačku jsem už dělal minule, ale tak strašně se mi nepovedla...
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Ulice Ivana Olbrachta, kdysi Rašínova, pohled směrem k náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Ulice Plukovníka Stříbrného, pohled k náměstí, však i věž kostela se trochu ukazuje. Jinak dům je bývalý synagoga.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Floriánská kaple na ulici T.G.Masaryka. Foceno z Floriánské ulice.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Předkládám poměrně drzý výtvor. Kdysi Nerudova ulice, dnes Osvobozených politických vězňů. Celá srovnávačka visí na malinkém kousku domu vpravo a směru ulice. Pokud je to špatně, jsem ochotný úplně všechno odvolat a odprosit. Historická fotka je asi zajímavá i vozidlem Rudé armády, která se tu najednou objevila v roce 1968.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



V publikaci píšou, že jde o starou havířskou hospodu. Já vidím cukrárnu, dnes vyvedenou v pastelových barvách. Zná někdo havíře, kteří chodili po šichtě do cukrárny? Ulice se dnes jmenuje Zádušní v těchto místech křižuje ulici Havířskou.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Táž lokalita, tentokrát pohled z Havířské ulice, vlevo je škola Pod klášterem, dále klášter školských sester Notre Dame, kde dnes vládne policie.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Na rohu ulic Kleinerova a Vašatova stával Dělnický konzum, na konci ulice je vidět Dělnický dům.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Budova kladenské reálky, starých fotek jsem měl k dispozici několik, ale jehličnany ani v zimě neopadávají a stínily mi moc. Aspoň jedna tedy. U budovy bývalo školní arboretum, která vzalo za své při rozšiřování ulice Antonína Zápotockého, dnes Cyrila Boudy.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Socha rudoarmějce na Švermově náměstí, dnes Edvarda Beneše byla odhalena v roce 1949. Historická fotka je ze 70.let, nějaká sláva tam byla. Zřejmě poděkování, že nás už podruhé osvobodili. Rudoarmějec byl odvezen do Kročehlav po roce 1989.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.


Novostavba Okresní všeobecné nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. při svém otevření. Funguje stále, jenom leží už v jiném prostředí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.



Kladenské hlavní nádraží stojí stranou centra, v neděli jsem odtud odjížděl směr Praha, stačil jsem dvě srovnávačky, ta druhá z nástupiště je trošku drzá, ale mohlo to tak být. Na závěr mi ještě zmokla krásná publikace s fotkami na křídovém papíře, naštěstí se mi vše podařilo vysušit.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Ireny Veverkové Zmizelé Čechy - Kladno, kterou vydala Paseka v roce 2008.






Pár fotek jen tak nacvakaných přikládám.




Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit lze nalézt zde.