neděle 26. března 2017

Pochválen buď letní čas

Odhoďme teplé bundy!
Už jsem si musel zvyknout, ve svém věku, že jsou události, které mě štvou, ale nezbývá, než se jim podvolit.
Dvakrát do roka měníme čas. Vymyslel to někdo chytřejší, chytří jsou na světě, aby vymýšleli, nemá cenu tropit z nich šašky, třebaže možná ani nematurovali z matiky. Čas, podle kterého se řídíme, určují právě oni.
Pravda, důchodce na ně může kašlat a vstávat si, kdy ho napadne, ale strojvůdce podle vás nepojede ani když ho poprosíte.
Počítač si přehodí čas sám. Jak to dělá? Jeho věc, zaplatil jsem za něj.
Chci ráno vstávat podle hodin ukazujících správný čas, ještě v sobotu před spaním obejdu v bytě hodiny. 
Ty v kuchyni visí vysoko, dojdu si pro schůdky, lezouc na židli, mohl bych zavrávorat a spadnout.
Vylezu nahoru, hodiny nastavím, slezu, uklidím schůdky na místo. Spokojený se jdu před spaním umýt.
Umytý koukám, že jsem hodiny pověsil trochu nakřivo, zkusím je posunout vařečkou, nedaří se mi, popadnu židli... lezu na ni... a zavrávorám, nespadnu, ale shodím dvě skleněné nádoby. V jedné je med, v druhé mletá černá káva.
Nikdo by nevěřil, jaká je slast uklízet z podlahy med smíchaný s mletou kávou a drobnými střípky.
Jenom jeden prst jsem si pořezal.
Hrubý úklid, na nic jiného nemám sílu, ráno chytřejší večera, už bude jiný, lepší čas, přímo letní.
Jdu se znovu umejt.
Usínám a mám sen o zasraným letním čase.



sobota 25. března 2017

Divišov, kolébka Šternberků

Větší znak jsem nikde nenašel. Kdo by chtěl vidět větší, musí do Divišova, mají ho na vchodem do radnice, může se podívat.

Splácím dluh z loňského června, samozřejmě, že jako správný grafoman jsem o tom tehdy napsal.
http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/06/vylezl-jsem-na-spulku.html

Jsem tady, vidím, že listí v listopadu opadalo, takže můžu fotit, hospoda vypadá otevřená, už se těším.
Slušnost mi velí podívat se, kam jsem to přijel. Historie menších míst se hledá hůř, ale kdo chce, najde.
Zakladatelem vsi byl člen družiny knížete Břetislava Diviš z Divišova. To je nějakého divení. Někdy na počátku 13.století se to stalo. Nechci se vrtat v záležitostech, kterým nerozumím, ale připadá mi, že sem mocní toho Diviše odstrčili jakoby stranou, kdoví, co to bylo za patrona. Ovšem jeho syn Zdeslav vystavěl nedaleko nad řekou Sázavou hrad Šternberk (dnes Český) a jeden z nejmocnějších českých šlechtických rodů byl na světě.
V 16.století se stal Divišov městečkem, ještě za první republiky též, asi o statut přišel, ale od roku 2006 je zde městys.
Krajina je tady nádherná, i moje kroky sem několikrát zamířily, při vlašimských dálkových pochodech, po roce 2000 i na cyklistických toulkách, v době, kdy jsem ještě byl schopný jezdit v kopcích. Určitě jsem se tu aspoň jednou dobře najedl.
To je vše z mé osobní historie. Já vím, co je to proti Šternberkům. Jde o jedno z pěkných míst, jakých máme v České republice hodně.


Kostel svatého Bartoloměje je uprostřed obce, kolem něj jsou náměstí Horní a Dolní. Teď jsem na Horním. Automobilový provoz zde není tak moc silný, ale motající se člověk s foťákem občas překáží. Asi nepůsobím na první pohled jako nejšikovnější, asi ani na druhý. Jeden občan na mě starostlivě volal, jestli vím, že stojím ve vozovce. Že by strach o mě? Pak, že lidi nejsou hodní.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Stromořadí v Divišově má dlouhou historii.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Všude spousta bláta. 
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Na všech předcházejících záběrech je vidět škola, tady trochu výrazněji.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Holčičko, běž stranou nebo tě přejede auto! Jestlipak ještě dýchá? Bylo by jí přes 80. 
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Došel jsem na konec Horního náměstí až ke kostelu. Ohlížím se vzhůru a vidím Benešovskou ulici. Vlevo je kousek radnice. 
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Opouštím Horní náměstí, podle starých pohlednic by se mělo jednat o Dolní náměstí, na mapě je název Tyršovo, ano stojím před hospodou U Sokola. Kostel svatého Bartoloměje, vpravo je budova děkanství.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Ještě jednou asi hezčí záběr. Na dnešní fotce je vidět vpravo památník obětem z roku 1924. 
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Kostel svatého Bartoloměje, pohled k jihozápadu. Zde je památník málem v detailu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Na pohlednici zjevně okousané je vidět vlevo od kostela radnice a úplně vlevo na kraji je kousek hospody U Sokola.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Tak tady toho moc vidět není. Chtěl jsem záběr vyhodit, ale nakonec zvítězila chuť znázornit, jak se změnil charakter Dolního - Tyršova náměstí. Vpravo je hospoda, dál zvítězila chuť na dlabanec. A pivo.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Pochutnal jsem si, vylezl z hospody a zažil další radost. Obrovská dodávka (co v tom vozejí?), která mi stínila v posledním záběru, odjela. Pohled na Tyršovo náměstí směrem k severozápadu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Mnoho další srovnávacích fotek z různých lokalit. 














čtvrtek 23. března 2017

Jaroměř zimní dodatky


Jaro je tady, sice takové to za kamna vlezem, ale kalendář je kalendář. Snažím se objíždět lokality, kde jsem slíbil zimní fotografování, byl jsem spíš zalezlý jako santusák u flašky.
Tak jsem vyjel do Jaroměře. Loni v říjnu jsem sliboval tohle:
http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/10/jaromer-2cast.html
Tak jedem.
Začátek března, dnešní den jarně voní, ač mám na sobě zimní bundu, protože ještě tam budem.

Byla by chyba si myslet, že Jaroměř je jen nádraží na trase z Hradce Králové na Náchodsko či Trutnovsko. Mají tady i železniční muzeum a pomník železničářů. V areálu je i obytný dům, určený pro zaměstnance dráhy, lidově znaný červeňák, to kvůli červeným cihlám. Proč jsem nefotil v době, kdy stromy byly obaleny listím, je zjevné.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Krále a Jindřicha Poláka Jaroměř ve starých pohlednicích a fotografiích, vydanou v roce 2008 Městem Jaroměř.



Čtvrť Na Ptákách jsem na podzim odložil, nestihl jsem. Studničkova ulice, nazvaná podle prvního ředitele Všeobecné školy řemeslnické Aloisu Studničkovi. Škole se stejným zaměřením je zde pořád a na záběru je hned vlevo.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Krále a Jindřicha Poláka Jaroměř ve starých pohlednicích a fotografiích, vydanou v roce 2008 Městem Jaroměř.



Ve čtvrti Na Ptákách byla postavena před 1.světovou válkou Měšťanská škola dívčí. Jako škola Boženy Němcové funguje dodnes.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Krále a Jindřicha Poláka Jaroměř ve starých pohlednicích a fotografiích, vydanou v roce 2008 Městem Jaroměř.



Zůstávám Na Ptákách, název se mi líbí, na křižovatce ulice Boženy Němcové a Pionýrské si v roce 1931 nechal vystavět pan Voborník dům. Po letech zmizely lahůdky, objevila se lékárna, v dnešní zdravím kypící době jsou lékárny na každém rohu. Tahle se jmenuje, jak jinak, Na Ptákách.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Krále a Jindřicha Poláka Jaroměř ve starých pohlednicích a fotografiích, vydanou v roce 2008 Městem Jaroměř.



A je po ptákách, sbíhám k Labi. Na záběry přes vodu se vždycky těším. Leč břehy bývají zarostlé. Dívám se přes jez na chrám svatého Mikuláše.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.aukce-pohlednic.com/



Že je to stejné? Úplně ne a je to hezké. V parku, ze kterého fotím je moc pěkně. Ani do hospody se mi nechce.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.fotohistorie.cz/



Popošel jsem od jezu proti proudu a otočil se.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.aukce-pohlednic.com/



Až jsem došel k lávce. Trochu ji obetonovali od doby, kdy jakýsi pan Pavelka podepsal za monarchie pohlednici.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.fotohistorie.cz/



Vracím se a fotím z mostu. Vpravo od svatého Mikuláše bývala Pěničkova tkalcovna.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.aukce-pohlednic.com/



Když už jsem v jaroměřských sadech, stavím se u divadla, kdysi sokolovny. Stavbě už jsem se věnoval v minulých částech, ale z jiného úhlu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Krále a Jindřicha Poláka Jaroměř ve starých pohlednicích a fotografiích, vydanou v roce 2008 Městem Jaroměř.



O čem asi debatuhjí dva nastrojení pánové? O fotbale se tenkrát tolik nemluvilo. Mimo záběr jsou dva pánové, které jsem v době mého focení utržkovitě vyslechl, o nějakých kšeftech se bavili. V roce 1910 byl postavený meteorologický sloup (úplně vpravo). V roce 1914 u příležitosti 66.výročí panování Františka Josefa I. byly u sloupu vysazeny dvě lípy, prý srdčité.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Jaroslava Krále a Jindřicha Poláka Jaroměř ve starých pohlednicích a fotografiích, vydanou v roce 2008 Městem Jaroměř.



Dílo Matyáše Brauna se stále upravuje, kašna není, kdoví, jestli není v plánu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.fotohistorie.cz/



 Krásný pohled od sousoší Panny Marie do východního cípu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.fotohistorie.cz/



Loučím se s Jaroměří opět směrem k východu, k chrámu svatého Mikuláše a k vinotéce vlevo k podloubí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese http://www.aukce-pohlednic.com/


Víc toho nemám k dispozici. Mám pocit, že jsem si svým způsobem města Jaroměře užil.


Fotky z této jarní procházky.



Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit.

středa 22. března 2017

Zlonice a Slaný

ZLONICE



Je to ve mně, nezbavím se zvyklostí, které nám vtloukali do našich malých hlaviček ve škole začátkem padesátých let minulého století. Věděli jsme, že žijeme ve společnosti, kde se musí plánovat. A plán se musí splnit, pokud nenastanou objektivní potíže.
Jako třeba mrazivý leden. Stane se. Během roku, jak tak jezdím po krásné české zemi, trousím srovnávací fotky a plánuju, jak se do některých míst vrátím v zimě, kdy bude vegetace spát, listí spadané.
Mrazy trochu poleví, blíží se konec února, za chvíli je jaro. Jedním z míst, které mám při ruce, je Slaný. Jsem hamoun a zdá se mi málo jet na výlet kvůli několika fotkám. Přiberu Zlonice, ty jsou hned vedle. Beztak je neznám.
Předpověď počasí hlásí chvílemi i slunečno, jen sem tam přeháňky, silný vítr. Ten mě neodfoukne, vždyť mám přes metrák.
Vystupuju z vlaku, fukéř je přímo zběsilý. Se přece nebojím. Jednu chvíli přinesl přeháňku plnou zmrzlého ledu. Kde to tam nahoře vzali? Za chvíli slunce, už se žene další mrak, že bych se na to nevykašlal. Vracím se, napadne mě, že ve Slaném to může být lepší. Ale vlaky jsou vyhřaté, nechce se z nich. Jedu domů.
Vydávám se znovu. Je neděle, jezdí spěšňák do Loun, staví ve Zlonicích. Únor je už málem bývalý. Pošmourno, v neděli v půl deváté nikde ani noha, jen moje. Stále méně slepic pobíhá v našich vesnicích, lidé nevstávají se slepicemi, proto jsou zalezlí a dopíjejí, co jim zbylo od večera.
Aby bylo jasno, Zlonice nejsou vesnice, Zlonice jsou městys. Aby mě někdo nenafackoval.


Nádražní třída hlásí stará fotka. Změnilo se vůbec něco? Koně jsme schovali do plechových miláčků. Stromy jsou asi tytéž, jen je zloničtí ořezali, aby nedopadli jako v Babyloně.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Jen se otočím zpět k nádraží a vidím, že moc nevidím. Málem jsem přehlédl sokolovnu. Jak tak se toulám, někdy mě napadá, že bych měl objíždět sokolovny, je mezi nimi spousta zajímavých staveb.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Kdo jede do Zlonic ze Slaného autem, narazí na školu. Protože jsem dávno za mlada projížděl touto krajinou na bicyklu, pamatuju se na směr severojižní, cesta vede nahoru dolů jak přejíždíme údolí vodních toků, které míří směrem k Vltavě. Škola je na kopci, odtud už se jede z kopce, samozřejmě z dálky je vidět symbol městyse kostel. Už se k němu hrnu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Hned za školou je bývalý špitál, kde je dnes muzeum Antonína Dvořáka, jenž se zde pod tatínkovým dohledem učil na řezníka, ale daleko víc ho zajímala hudba, jíž se učil u zlonického varhaníka Antonína Liehmanna, dokonce i složil později skladbu Zlonické zvony. Řezníků je dost, přestože vegetariáni by je zrušili, Antonín Dvořák je jenom jeden. Osobně si myslím, že takový génius by se prosadil v jakémkoliv prostředí, možná i kdyby mu hudbu zakazoval Zdeněk Nejedlý.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 8.díl (Libri 2011)



Dvořákovo muzeum jsem zanechal vpravo mimo záběr. Silnice zdaleka ne asfaltová začíná klesat ke kostelu. Ulice se jmenuje Komenského, vpravo je Liehmannova.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Kostel Nanabevzetí Panny Marie jako na dlani. Vpravo hotel Koruna, centrum zlonického a kulturního života, tedy tenkrát. Dokonce měli i svoje pivo. Svět se mění a my ještě víc, jak na sebe někdy koukám.
Starou fotku jsem okopíroval z kalendáře z roku 2005 Slaný a okolí na starých pohlednicích.



Centrum Zlonic, náměstí se jmenuje Pod lipami. Byl jsem zde v neděli dopoledne, viděl jsem vycházet dost lidí. Proto tolik aut.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Záběr je ze schodů, vedoucích ke kostelu. Zajímavý plot pode mnou je asi původní, ale trefit se do něj naprosto přesně mi přišlo nemožné.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Ještě jeden záběr na kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Hlavní ulice k severu směrem na Mšené lázně se jmenuje Dvořákova, Tady si postavili zloničtí Občanskou záložnu, v současnosti v ní sídlí policie.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 8.díl (Libri 2011)



Foceno od předchozí budovy, však je vpravo vidět. Zástavba dál je přerušena, na vzniklém place stojí prodejna. Ti lidé neblokují provoz, ti se vyšňořili kvůli fotografovi.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Na předchozím záběru je vidět kopeček, na němž stojím teď a hledím zpět k jihu na náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Téměř stejný pohled, jen trochu jiný. Vzadu náměstí. Vpravo hospoda, nejen bývalá, ale i dnes fungující. Má svoje jméno, které jsem zapomněl (U lva?). Kdybych si vzal účtenku, které se neberu - schválně, věděl bych to. Měl jsem radost, že jsem byl u ní, když nedělní pošmourno se změnilo v deštivo. Otevřeno, obědval jsem, dostal jsem tak velkou porci, že jsem se přejedl, což nesmím. Mám totiž jenom půlku tlustého střeva a musím jíst s mírou. Však už brzo mě přepadly potíže skoro katastrofální. 
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Zajímavý pohled na náměstí Pod lipami. Za Rakouska bylo prostě bláto. Vysoký dům vpravo je radnice. Ulice vpravo je Pejšova.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



V Pejšově ulici stojí fara, postavená podle návrhu Kiliána Ignáce Diezenhofera. Dnes jde o pohled ze zahrady, kdysi šlo o hlavní průčelí. Bylo otevřeno, nikdo mě nevyhodil, vyfotil jsem, aniž jsem něco zničil nebo ukradl. Později však vrata do zahrady byla na zámek. Měl jsem tedy štěstí. Ve správném čase na správném místě.
Starou fotku jsem okopíroval z kalendáře z roku 2005 Slaný a okolí na starých pohlednicích.



Jak je vidět, Pejšova ulice se jmenovala dříve Farní, směřuje západně přes mnohé vesnice do Klobuk.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Pohled Pejšovou ulicí směrem k náměstí Pod lipami.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:


Tak jsem prošel Zlonicemi, které bývaly významnější než dnes, což se stává. Je zde i zámek, myslím, že místo stojí za příjemný výlet v zajímavé krajině, zajímavé zvláště pro návštěvníky, kteří se neradi tlačí v průvodech turistů.

Fotky z procházky



Odjíždím do Slaného.
SLANÝ


Doplnění několika srovnávaček ze Slaného bylo hlavním bodem, stalo se, že jde o doplnění srovnávaček ze Zlonic. Kdepak, já to říkám, plánování je základ.
Počasí, které věstilo déšť, se udobřilo, ve Slaném jsem vystoupil.
Těžko můžu o městě něco nového napsat.
Snad jen adresy výsledků minulých zájezdů.
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/slany-1cast.html
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/slany-2cast.html
http://vencovypindy.blogspot.cz/2016/07/slany-3cast.html


Dále předkládám jenom zbytky. Ještě bych měl něco kolem kruhového objezdu pod kostelem, ale to bych musel někdy v noci za světla, což je blbost. Provoz hodně silný.

Kousek pod nádražím je tato budova, postavená na přelomu let 1908 až 1909 firmou Rudolf Stein a spol. Vyráběli boty. Jak je vidět, časem rozšířená, měnila majitele, boty nechali botami, a je tu pivovar Továrna s hospodou
Starou fotku jsem okopíroval z kalendáře z roku 2005 Slaný a okolí na starých pohlednicích.



Zbytek mé nedělní procházky jsem absolvoval na Masarykově náměstí, kde se zrovna chystala nějaká sláva, ze zachmuřena vylezlo sluníčka, já měl zažívací problémy, jak už jsem se přiznal. Byla to neděle vskutku výživná.

Pohled k výhodu, vpravo je radnice, vzadu vlastivědné muzeum, vedle něhož vyčuhuje kostel svatého Gotharda. To modré vlevo je jakýsi stan, kde se něco dělo, chtěl jsem se tam podívat, ale měl jsem jiné starosti, odpoledne se tam motalo dost lidí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Pohled po západní frontě náměstí. Špička nad domem vpravo je Velvarská brána.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Dívám se po severní frontě, kde v rohu začíná ulice Fričova.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Pohled na radnici přes kašnu. Tohle opravdu nejde vyfotit v létě. Ještě kdyby tam nestrašil onen modrý stan.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:

http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Hotel Pošta a gymnázium. Hotel už není, gymnázium také ne, tam je Vlastivědné muzeum.
Starou fotku jsem okopíroval z kalendáře z roku 2005 Slaný a okolí na starých pohlednicích.




Gymnázium alias muzeum ještě trochu zblízka.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:


http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Stojím v podloubí muzea (viz výše)a dívám se na radnici. Takové srovnávačky jsou opravdu hlavně zábavné. Dejme tomu, že tahle docela vyšla.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/




Už uplynul téměř měsíc, co jsem tyhle výtvory udělal. V poslední době nestačím nic.
Rád bych slyšel od svých vrstevníků, jestli jim jde taky všechno tak pomalu. A přitom času nemám moc, kdoví, co mě potká za chvíli.


Další srovnávací fotky z různých lokalit.