sobota 25. srpna 2012

Dobruška 2.část

Kostelní ulice
Dostálova, později Hájkova kovárna, dnes je předmětem zájmu památkářů, takže, možná, její historie bude delší.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Ulici uzavírá zvonice. V místě přístavku u domu stávala Horská brána. Dnes už není ani přístavek.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Průhled na náměstí. Vlevo je na staré fotce městská tržnice, masné krámy, dnes už minulost.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Malá Kostelní
Poutač pivovaru ve vedru přitahuje, nehledě na firmu. Bohužel zavřeno, vypadalo to, že nejen dnes.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Novoměstská ulice
Změnila podstatně vzhled, vpravo je opět rodný dům F.V.Heka.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Opočenská ulice
V dáli radnice
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Šubertovo náměstí
Dříve Židovské (Malé). Synagoga z šedesátých let 19.století, vlevo od ní rabínský dům, který dnes slouží Městskému muzeu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)



Horské předměstí
Pohled od bývalého městského špýcharu přes požární rybníček na budovu měšťanské školy. Tady jsem neměl mnoho záchytných bodů, spíš žádné. Jen věž radnice, škola za stromy, snad směr ulic, možná je to drzost, ale myslím, že jsem nebyl daleko od místa, kde stál tehdejší fotograf. Kluk mezitím utekl.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Měšťanská škola, dnes základní škola Františka Kupky.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


ulice F.Kupky
Dříve Svatodušská. Z tohoto srovnání jsem měl velkou radost. Jako bych přichytil při činu ty, kteří modernizují staré budovy se zbytečnými ozdobami. Já vím, ti chlapi dostali zaplaceno za práci. Protože na každém místě fotím vždy několikrát, začal jsem být podezřelý, dělníci přestávali pracovat a dívali se. Přitom jsem použil hned první záběr. Stejně jsem měl strach, aby zednické náčiní nepoužili na odhánění zvědavého fotografa.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)



Facebook - Srovnávací fotky






Dobruška 1.část

Slyším-li město Dobruška, vybaví se mi scéna z televizního seriálu F.L.Věk.

Na smrtelné posteli leží otec Františka Věka a dává svému dědicovi poslední rady. Určitě nebudu citovat přesně, budiž mi prominuto. Syn by nikdy neměl šidit zákazníky, váží-li hřebíky, musí pečlivě navážit žádanou váhu. A nakonec ještě přidat hřebík. „Nezapomeň přidat hřebík“ opakoval, myslím, že víc než jednou.

Druhý den jsem čekal frontu v lahůdkářství. Veselé děvče vážilo bramborový salát, kolem kráčející kolegyně jí nahlas říká „Nezapomeň přidat hřebík.“ Nastalo všeobecné veselí, protože se včera dívali všichni.

Snad se na mě Mistr Jan Pivec, který roli přísného otce hrál, v nebi nerozlobí. Byl to velký herec, jsem rád, že jsem ho stihnul vidět a slyšet na jevišti Národního divadla.

Seriál vznikl v době, kdy celý národ byl vyděšený ze skutečnosti, že by měl být nadšený ze sovětských vojsk, která sem nechtěl.

Televizní tvůrci sáhli po látce z doby obrození, díky skvělému hereckému obsazení byl seriál koukatený. I nepřátelé seriálů, mezi něž se počítám, se dívali. Snad jsme měli pocit, že se musíme projevit jako vlastneci. To, že správný vlastenec skáče po vyhraném hokeji, nás ještě nenapadlo.

Proti Jiráskovi komunisti nic vážného neměli, měli jsme ho jako povinnou četbu. Velevážený historik, někdy i trochu pohádkář, profesor Alois Jirásek vytvořil podle dobrušského vlastence F.V.Heka románovou postavu F.L.Věka.

Díky seriálu se stala známější i Dobruška a tak mi nezbývá, než začít u největší turistické atrakce města, u rodného domu F.V.Heka

Ještě předtím drobnost. Svoje výtvory nikomu neprodávám, přesto se snažím vždy uvádět pramen, ze kterého jsem čerpal. Jsem v rozpacích. Hodně fotek jsem stáhl ze stránek na internetu. Ať hledám sebevíc, po měsíci nemůžu najít odkud. Měl jsem fotky stažené v notebooku, porovnal se skutečností, odkud jsem je vzal, nevím. Omlouvám se předem autorům, kterým jsem takhle ukrad jejich fotky. Pokud by mě někdo z nich vyzval na souboj, snad to nějak okecám.

Možná trochu divný začátek průvodního slova dědka na kole, který putuje po pěkné, sluncem rozžhavené Dobrušce, se starými fotkami v batohu. V městě F.L.Věka se klidně můžu vymluvit na svůj věk.



Novoměstská ulice

Rodný domek F.V.Heka, který se díky seriálu stal turistickou atrakcí Dobrušky. Něco jako balkón ve Veroně. V pozadí je vila hoteliérova, po němž se jí říká Rýdlova.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


náměstí F.L.Věka
Pár kroků měl vlastenec František Vladislav Hek na náměstí, které nese jméno Jiráskova románu. Nebo snad románové postavě? Seriálové? Nechám dobrušským občanům, co jejich je. Náměstí je pěkné, na jméno nehleďte.
Mariánský sloup z let 1733-36


Náměstí vévodí věž radnice. Fotek jsem měl dost, jak jsem již podotkl, nepodařilo se mi vypátrat, odkud jsem je stáhl. Před měsícem! Vymluvím se na sklerózu.
Leccos bylo zakryto letní scénou, připravenou na různé hudební produkce, takže se mi nepodařilo pohlédnout na náměstí ze všech světových stran. Prochodil jsem prostor křížem krážem, víc jsem toho nezvládl. Snad i tohle je zajímavé.






Hotel zůstal, výzdoba nevzala za své, místo Rýdl se jmenuje U F.L.Věka


Radnice v plné kráse.


Průhled na náměstí od Šubertova náměstí.




Pohled na hotel U jelena, jak je vidět na fasádě.




Hotel U jelena, vyzdobený kvůli návštěvě prezidenta T.G.Masaryka. Uvnitř mě dobře obsloužili, jídlo, pití prodali, chovali se ke mně téměř, jako bych byl Masaryk.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Benzinová pumpa zmizela z náměstí v 50.letech, a v povrchu je stále vidět, že tu něco bývalo….
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)



Facebook - Srovnávací fotky











pátek 24. srpna 2012

Opočno 2.část

Trčkovo náměstí
Stával zde hostinec U Potočků, lidově zvaný Maglai (s podloubím), vedle radnice s úřadovnou občanské záložny. Stavby byly zbořeny v roce 1906 a postavena škola.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Na stejném místě, jen v jiném úhlu už v roce 1907 zde stála měšťanská škola.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Škola, tentokrát obecná, byla vysvěcena v roce 1865. Před školou stojí sousoší svatého Floriána z roku 1734 od sochaře J.F.Pacáka.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Barokní sousoší svatého Jana Nepomuckého od Ignáce Rohrbacha z roku 1729. Abych nevystupoval jako znalec umění, za sousoším je vidět v podloubí velice sympatická hospůdka V Podloubí. Tam mi předložili jako přílohu bramborové placky jako od maminky, pivo ve vedru skvělé.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Vpravo část budovy okresního soudu, vzadu býval pivovar. Hezká kašna jako novostavba asi překvapí, v parných dnech hodně příjemná.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Ještě jednou obecná škola. Sousoší svatého Floriána je na svém místě, stejně jako dva stromy, které trochu povyrostly.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Starou fotku jsem okopíroval na adrese


Kodymova ulice
Ulice pojmenovaná po Filipu Stanislavu Kodymovi, lékaři, spisovateli a autorovi Kodymova lékařského desatera. Narodil se v roce 1811 v domě napravo, před kterým stojí socha svatého Jana Nepomuckého, které sem byla přemístěna z Velkého (Kupkova) náměstí. A uprostřed je z dalekého okolí viditelná dominanta města, kamenná věž zvonice kostela Nanebevzetí Panny Marie z roku 1596.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Stříbrná ulička
Dnes se jmenuje Komenského. Vede z opočenského náměstí směrem k Podkostelí. Její starý název byl podle hodinářského a zlatnického krámku Adolfa Drégra. Zlato se prodává jinde.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Hradební
Druhá budova vpravo bývala do roku 1865 školou. V ní se narodil P.Josef Vorel (1801-1874), národní buditel a hudební skladatel.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Kupkovo náměstí
Budova městské spořitelny, dnes městského úřadu. Není to zrovna srovnání typické, ale byl jsem ve městě v týdnu, kdy se připravovali na porcinkule, nu k tomu patří pouťové atrakce. Bohužel, celé Kupkovo náměstí bylo zaplněné a já bezmocně koukal.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Ještě jeden záběr, kam se kolotoče nedostaly. Vpravo hotel Holub, který trohu zachovává styl, což nelze tvrdit o dalších domech v řadě.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)



Facebook - Srovnávací fotky













Opočno a Solnice 1.část

Před pár lety jsem utekl od vydělávání peněz, naplánoval jsem si cestování hlavně doma. Ne, že bych se válel na gauči, podle možností se toulám, ale čas, hajzl, tak rychle ubíhá. Stárnou všichni, ale proč se mi zdá, že zrovna já stárnu rychleji než ostatní? Asi kecám. Fakt je, že léto je skoro v čudu a mám pocit, že jsem toho měl v plánu daleko víc. Plán se má plnit a ne vokecávat.

Publikace o Dobrušce a Opočnu mi dala impuls. Už jsem v těch městech byl, ale projel, prošel… jak to bývá. Malá města s určitou historií. Každý den jedno a ještě zbyde čas na Solnici a Rychnov.

Pěkné ubytování, dobrá nálada, však jsem si to všechno již dříve pochválil.


Do Solnice jsem měl dva kiláky, první den jsem zašel na večeři, pár srovnání učinil, však se sem ještě vrátím. Hezké 4 dny to byly, nestěžuju si, ale nohám se nechtělo. Ty dvě potvory, které mě v životě z velké části živily, usoudily, že bych měl spíš posedávat na lavičce v parku. Putování po Solnici jsem odložil (na kdy?), Rychnovu jsem se vyhnul.

Byly to hezké 4 dny v kraji nedaleko Orlických hor, ale za čas se ve mně začal hlásit pocit, že jsem mohl více. V Solnici mi nějaká srovnání nevyšla, zbylo jen torzo, tedy tři porovnání. V Opočně a v Dobrušce jsem celkem úspěšně prošel městy, nezapomněl ani na hospody. Samostatné album pro Solnici se mi nechtělo vytvářet a tak jsem ji přidal k Opočnu. Dobrušce se ještě věnovat budu hnedle.

Začnu tedy Solnicí, městečkem, nepamatuju, že bych zde předtím někdy byl.


Solnice
Masarykovo náměstí, jihovýchodní strana. Na rohu s Vašátkovou ulicí býval obchod smíšeným zbožím Josefa Hynka, později zde prodávala firma Baťa, dnešní koloniál má vietnamského majitele.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko (Knihy 555 – 2006)


Vašátkova ulice
Od Masarykova náměstí, na rohu Hynkův koloniál, směrem na Rychnov je kostel Stětí svatého Jana Křtitele.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko (Knihy 555 – 2006)


Vašátkova ulice
Pohled trochu blíže kostelu.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)


Opočno
nádraží
Publikace je koncipována pro návštěvníky, přijíždějící do Opočna vlakem. Ač jsem zde za cyklistu, přijímám tuhle hru.
Budova je z roku 1875, nástupiště dostavěné v roce 1929. Celkově působí nádraží jako vzpomínka na zašlé časy. V pozadí nádražní restaurace, na tu ještě podívám.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


nádražní restaurace

Postavená v roce 1912 jako restaurace Na Balkáně vlastníkem Leopoldem Matyášem. V roce 1981 zde vznikla učňovská škola. Dnes? Nasvačím se ze svých zásob.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


mlékárna
V roce 1870 zde proběhla první řepná kampaň, protože tu býval Rolnický cukrovar. V roce 1944 prodáno Mlékařskému a hospodářskému družstvu v Opočně. Těžko porovnávat, ale menší budova v popředí je na svém místě, silnice taky. Mlékárna v Opočně je poměrně známá, aspoň pro mě.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


U Jordánku
Vůbec ne U Jordánků, jak hlásá stará pohlednice. Jordánek byl dnes již zaniklý rybníček. Hospodu postavil Václav Kuchař, její účel nezměnilo ani znárodnění v roce 1959.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Nádražní ulice
Pohled shora, směrem od centra. Vlevo je restaurace Praha.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


hotel U města Prahy
Pohled vzhůru Nádražní ulicí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)


Zámecká ulice
Vcházím do nejhezčích míst města, v okolí zámku. Farní kostel Nejsvětější Trojice je na dnešním snímku částečně zastíněn paraplaty ze Svijan. V bleděmodré budově vpravo se v roce 1871 narodil malíř František Kupka. Však je vidět busta.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Zmizelé Čechy – Dobruška a Opočno (Paseka 2008)



Facebook - Srovnávací fotky


Další srovnávací fotky z různých lokalit










středa 22. srpna 2012

Dobříň

V obci se narodil básník Josef Hora. Rodný dům je nenápadný domek v koutě, nehodil se mi k porovnání, musel jsem vzít zavděk jinými pohledy. Tento je směrem k železniční stanici, silnice vede do Bechlína.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Pohled od Roudnice, vpravo je hostinec Antonína Horáčka.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Hostinec u Horáčků, čelný pohled. Smutný pohled na zavřená vrata pro lidi mého typu. Aspoň mají v oknech kytky.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Býval tu smíšený obchod Antonína Kuchaře, silnice vede do Štětí.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Točím se na návsi jako čamrda. Silnice vede do Roudnice, vlevo je už zmiňovaný hostinec U Horáčků.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Náves. Vpravo do Roudnice, rovně do Bechlína, vlevo do Štětí. Stavba uprostřed návsi překvapí, je z 21.století, snad i z Unie na ní přispěli.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Pohled ze směru, který vede k Labi. Kdo chce, může si představit rodný dům Josefa Hory vpravo, dost mimo záběr.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Při silnici do Roudnice stával obchod Františka Znamínka. Visící pneumatiky nejsou pro ozdobu, stál jsem před prodejnou, pneumatiky nabízející.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.


Znamínkův obchod z jiného úhlu. Třetí dům zleva je vidět poutač. Ano, tam mi nalili.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Podřipsko na starých pohlednicích, kterou vydalo nakladatelství Baron v roce 2008.



Facebook - Srovnávací fotky


Další srovnávací fotky z různých lokalit