Turnov

Východisko do Českého ráje, taky brána se mu říká. Sice o tento název soupeří s Jičínem, ale obě města jsou pěkná a je mi v nich dobře.

Turnov je i důležitou železniční křižovatkou. V historii patřilo město do kraje Boleslavského, v roce 1960 se stalo součástí Východočeského kraje, kdy bylo zařazeno do okresu Semily, což Turnováci brali jako potupu. Dnes patří do kraje Libereckého, který se rozkládá z velké části na území kdysi německých Sudet, zatímco Turnov byl vždycky český. Lámat si s touto skutečností určitě nemá smysl.

Kolikrát jsem byl v Turnově za turistikou, bych nespočítal, ještě víckrát jsem jen projížděl, přestupoval na nádraží, které bylo v poslední době rekonstruováno. Na nádraží bývaly fronty u okénka s vyhlášenými zákusky, chlebíčky, o kousek dál uzenina z udírny a vratislavické pivo.

Je to zde trochu jiné, ale změny jsou kosmetické.

Nevlastním žádnou publikaci o Turnovu, tak jsem staré pohlednice sehnal leckde.

Už v roce 2010 jsem se zde tak trochu učil srovnávací fotky:

http://vencovypindy.blogspot.cz/2010/06/duchodce-klient-vzp.html

Vlastně se mi povedlo jen jedno, přitom jsem se tam motal pomalu půl dne. Vrátil jsem se sem vybavený po 4 letech. Příliš jsem toho zažil za dlouhá léta v Turnově, není možné, abych ho jen tak odbyl jedním porovnáním.

Vlakové nádraží po rekonstrukci příjemně řešené, nejezdí tudy důležité rychlovlaky a i rychlíkům se dá říkat regionální, nikde žádné podchody, schody, pro nás postarší docela fajn.

Mnoho se změnilo za léta, kdy vnímám turnovské nádraží a cestu do města. Už ani nepamatuju původní stav Nádražní ulice, která byla krutě ukončená, protože lidi nejraději jezdí autem a auta musí mít kudy jezdit. Měl jsem radost, že jsem našel 5 starých pohlednic. 100 let staré pohlednice jsou mile popsány, takže další komentáře nejsou nutné.

Začátkem 20.století prý bylo cílem vytvořit zde obchodní třídu, aby poutník vystoupil z vlaku a cítil se být ve městě. Vývoj, který mohl těžko někdo předpokládat naopak nádraží od města oddělilo.

Historické pohlednice jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.

Cestou z nádraží musíme překonat řeku Jizeru. Trochu se červenám. Měl jsem s foťákem stát trochu víc vlevo u zábradlí, budova podniku Juta je focena z trochu jiného úhlu, ale srovnání je zajímavé, do Turnova jenom kvůli jedné fotce nepojedu. Třeba jindy, až mě chytne nápad se podívat na přírodní krásy Českého ráje. Za mostem je vidět hostinec Modrá hvězda.

Historickou pohlednici jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – VII.díl, vydanou nakladatelstvím Libri v roce 2008.

Benátky, pohled přes malou Jizeru ke kostelu svatého Mikuláše.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Pohled z ulice Hluboká, která vede na náměstí Českého ráje, přímo je ulice Sobotecká, vlevo Palackého, kterou se jde k nádraží. Automobilová doprava si vybrala svou daň. Pivovar pana Táborského zmizel v historii.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.turnov.cz/redakce/index.php?clanek=66805&lanG=cs&slozka=61113&gal=77308&

Hluboká ulice, která prodělala změny názvů. Taky Gottwaldem se pyšnila. Palackého vede vlevo od zaoblené budovy. Tam bývala prodejna Baťa, za komunistů se tu, pokud mě paměť neplete se tu prodávaly boty dál, pak zase Baťa a jak jsem coural po městě, Baťa z Turnova mizí, tady bude hospoda, herna, nevím přesně.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.turnov.cz/redakce/index.php?clanek=66805&lanG=cs&slozka=61113&gal=77308&

Pohled Hlubokou ulicí směrem od náměstí, dole je vidět z dáli bývalý pivovar.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Vcházím na náměstí Českého ráje. Sešlo se mi dost starých fotek, seřadil jsem je podleletopočtů vzniku starých fotek.

Zde je nejstarší. Pohled na západní část náměstí, odkud vychází ulice Hluboká.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.turnov.cz/redakce/index.php?clanek=66805&lanG=cs&slozka=61113&gal=77308&

Pohled na jižní frontu. Vpravo radnice, vzadu vykukuje chrám Narození Panny Marie. Mariánský sloup s kašnou z let 1847-48 vadil komunistickým vládcům v roce 1953 a odstranili ho. Je zde v plné kráse, ale na jiném místě náměstí. Při focení z různých úhlů se tato památka stěhuje sem a tam. Je to ale pořád Turnov.

Historickou pohlednici jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – VII.díl, vydanou nakladatelstvím Libri v roce 2008.

Radnice v detailu

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.turnov.cz/redakce/index.php?clanek=66805&lanG=cs&slozka=61113&gal=77308&

Pohled na jihovýchod, podobný záběr už byl, ale z jiné doby.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.turnov.cz/redakce/index.php?clanek=66805&lanG=cs&slozka=61113&gal=77308&

Pohled na jihozápad.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Pohled na severozápad, vpravo je městská spořitelna.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Tady jsem použil tutéž starou fotku, která je dost široká, tak jsem jenom posunul záběr.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Meteorologický sloup, v němž byly osazeny přístroje, podávající základní informace o krátkodobém výhledu o vývoji počasí. V pozadí městská spořitelna a kostel svatého Františka.

Historickou pohlednici jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.

Skoro tentýž záběr, jen bez sloupu.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Pohled na západní stranu náměstí, do ulice Hluboké.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Pohled na jihozápadní stranu náměstí.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Pohled na jihozápadní stranu náměstí.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Následují dvě srovnání, u kterých nemám letopočet vzniku staré fotky.

Historické pohlednice jsem okopíroval na adrese:

http://www.turnov.cz/redakce/index.php?clanek=66805&lanG=cs&slozka=61113&gal=77308&

Na východ od náměstí vede ulice 5.května, kdysi Riegrova, a kostel svatého Františka.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.turnov.cz/redakce/index.php?clanek=66805&lanG=cs&slozka=61113&gal=77308&

Skálova ulice vede ze severovýchodního rohu náměstí Českého ráje.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Skálova ulice, záběr směrem k náměstí.

Historickou pohlednici jsem okopíroval na adrese:

http://www.fotohistorie.cz/

Sokolovna, postavená počátkem 20.století. Několikrát jsem zde přespával ve spacáku na podlaze při dálkových pochodech. To jsem ale byl trochu mladší…

Historickou pohlednici jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.

Na konci Skálovy ulice stojí odborná škola klenotnická z let 1909-10.

Historickou pohlednici jsem okopíroval z publikace Karla Čermáka Stoleté příběhy – Český ráj na sklonku Rakousko-Uherska. Vydalo nakladatelství Gentiana v roce 2010.

Víc vhodných starých fotek jsem neměl. Třeba jednou budu mít.

Pár fotek z města:

http://vencovyfotky.blogspot.cz/2014/03/2032014-turnov.html

Další srovnávací fotkyz různých lokalit

Týnec nad Labem

Týnec nad Labem

Co mě zavedlo sem, do města, o jehož proslulosti můžeme mluvit velice opatrně?

Zvědavost, podložená balíčkem pohlednic, na které jsem narazil při svém čmuchání po knihkupectvích. Zajímavé nakladatelství Baron z Hostivice vydalo už hodně knih s historickými pohlednicemi.

V roce 2010 se narodila zajímavá hromádka pohlednic z Týnce nad Labem. Proč zrovna tohle městečko, nevím, možná si to měkdo z Týnce objednal. Bylo by moc hezké, kdyby každé místo mělo takový pěkný soubor. 28 pohlednic, historické pohlednice jsou doplněná obrázky z dnešního Týnce. Za 155 Kč, nekupte to.

Spojení s Prahou bezvadné, takže sedám do vlaku. O své cestě jsem již psal na svém blogu:

http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/vylet-do-tynce-nad-labem.html

U tohoto skromného souboru srovnávacích fotek jsem použil některé pohlednice ze zmíněného balíčku, pokud jsem použil jiný pramen, uvádím přímo  u srovnání.

Jsem kousek od vlakové stanice, která doznala změny při budování železničního koridoru v minulých letech. Na kopci město, u Labe mlýn Václava Pernera, který ještě v 19.století převzali jeho synové Ferdinand a Jan Pernerovi a založili strojní výrobu, jež se rozvíjela i za komunistů pod Teslou Kolín. Při všech těch změnách došlo i na tok Labe, jehož koryto bylo částečně zasypáno, takže tenhle pohled odpovídá. V místech, kde pózovali rybáři, voda dnes není.

Pernerův mlýn a vila z pohledu z mostu přes Labe.

Nároky automobilové dopravy změnily i most přes Labe, takže Havlíčkova ulice, vedoucí od mostu na náměstí doznala v dolní části dost značnou změnu.

Masarykovo náměstí. Myslím, že tohle srovnání dobře vystihuje rozdíl mezi životem před 100 lety a dnešním.

Zůstávám na náměstí, Vlevo je Občanská záložna, nyní radnice, vpravo lékárna U Zlatého lva.

Západní roh náměstí, změny se mi nechce komentovat.

Velký dům na náměstí, vpravo je vidět morový sloup z roku 1768.

Dům J.Tomáška na náměstí. Jestli se dívá J.Tomášek odněkud z obláčku asi se diví, že se dá stavět jen tak jednoduše, bez „zbytečných“ ozdob.

Pohled na náměstí od západu. Pravá věž patří dnešní radnici, v pozadí kostel Stětí sv.Jana Křtitele.

Starou fotku jsem okopíroval z adresy:

http://www.fotohistorie.cz/

Ještě jeden pohled na náměstí, tentokrát od severu.

Starou fotku jsem okopíroval z adresy:

http://www.fotohistorie.cz/

Zleva Menclův dům, měšťanská škola, kostel Stětí svatho Jana Křtitele.

Měšťanská škola.

Křižovatka U křížku, severně od náměstí.

Další srovnávací fotkyz různých lokalit

Výlet do Týnce nad Labem

Kdo jede vlakem z Kolína do Pardubic, pokud není uchvácen Dostojevským nebo některou ze zajímavých knih o Karlu Gottovi, necpe se tlačenkou, neklimbá u nedopitého lahváče, nesepisuje na notebooku stížnost ředitelství drah, že klimatizaci asi nastavoval idiot a ze záchodové mísy se nedá jíst, může vidět vlevo přes Labe pěkný kopeček a na něm domečky. Při cestě z Pardubic do Kolína je město vpravo.

To je Týnec nad Labem, městečko na východním okraji Středočeského kraje. U stanice není hospoda, musí se přes řeku nebo dál do kopce, který vylezu i já.

Turista, který vlastní výpravné publikace 10x nej a podobné, se sem nedostane, protože autoři taková místa ignorují, spíš by řekl, že je neznají. Patřím mezi zoufalce, kteří jsou názoru, že všude je něco zajímavého.

Připadá mi hloupé, když nahodilý poutník shlédne náměstí či náves okem zkušeného znalce a po pěti minutách už ví, co se všechno za bolševika zničilo a jak by to udělal on..

Unáhlené soudy nerad pronáším, nevím, proč se co zbouralo, proč jiné postavilo, jestli místní hlavní komouš měl kamaráda na okrese, který rozhodl, že tady se bude modernizovat, i kdyby se měl vybagrovat kopec, na kterém Týnec stojí. Obchodní dům  toužil nějaký sice bolševik, ale patriot, postavit. Ejhle, je tu. Místo pomníku.

Ulice se rozšiřovaly, protože víme, že moderní člověk nechodí pěšky ani koňmo.

Paneláky se stavěly, protože nebyly byty, levněji se stavět nedalo, ani kámoš na okrese nesehnal, kolik bylo třeba a pak fantazie tehdejších stavitelů sahala jenom k panelákům a kuchyňským linkám jednoho typu.

Jsem na úhledném náměstíčku v Týnci nad Labem, jehož historii si každý dokáže najít.

Otočím se a vyfotím místo, kde jsem předtím stál. Nákupní středisko z let sedmdesátých.

A stav z roku 1922

Stojím s balíčkem starých pohlednic a jsem bezradný. Tohle porovnat nedokážu. Trochu lítosti se mnou cloumá, ale co je mi vlastně do toho, nežiju zde, není nic horšího pro obyvatele malých venkovských měst než přechytralej Pražák. Ale místním obyvatelům snad musí ta podloubí chybět…

Srovnávacích fotek jsem pár vytvořil, ještě všechno zpracovat, moje výkonnost s rostoucím věkem klesá. Nepřímá úměra se to mu snad říká.

Zatím pár fotek z mého výletu, kde jsem zachytil, co mě zaujalo.

http://vencovyfotky.blogspot.cz/2014/03/1832014-tynec-nad-labem.html

Nákupní středisko, vlastně se pyšní nápisem Obchodní dům, neopustím. Následuje vzpomínka.

Píše se květen 1983. Horolezci z Pardubic pořádají svůj každoroční výlet. Vždycky z Pardubic někam. Třeba na Sněžku, Ještěd, Macochu, Bouzov atd. Místa startů se pro pestrost měnila, tenhle rok byl cíl na kopci, zvaném Devět skal. Nejvyšší hora Českomoravské vysočiny,řekl by žák, který u zeměpisu nespal. Z Týnce nad Labem přes Železné hory, Hlinsko do nejvyšších míst Českomoravské vysočiny, k Velkému Dářku do Polničky. Pěšky v podstatě ptákovina.

Pořadatelé nebyli dálkoplazi, byli to fajn lidi (horolezci), kteří jednou za rok slezli z výšin. Nepřeváželi nikomu zavazadla, nenařizovali nikomu vybavení, vybrali pětku, dali zhruba trasu a běž, blázne. V noci udělali oheň, pekli topinky, kdo zabloudil, byl bez topinek.

V Týnci jsem vystoupil z vlaku, měl jsem ještě do startu čas, čekalo se na vlak od Pardubic, mně neznámé městečko mi mávalo z kopce. Zašel jsem tam, spíš na pivo. Zalezl jsem do nákupního střediska a tam dětská leporela. Moje tři malé děti je stejně jako většina dětí milovaly. Socialistické plánování byl obrovský vynález. A tak se v určitém období třeba dostaly do prodeje tři druhy leporel. Ve všech knihkupectvích. Za rok jiné. Zase všude.

V Týnci jsem vlezl do obchodu a dostal 5 leporel, která jsem do té doby nikde neviděl. Snad nějaké regionální vydavatelství. V sobotu jsem večer přivezl dětem dáreček, leporela, která za sebou měla 100 kilometrů pouti krásnou přírodou. Že to něco vážilo? Bylo mi 40 a myslel jsem si, že budu ještě dlouho skvělý sportovec…

Pochopitelně nevím, o které kousky jde, mám je s ostatními uložené. Pokud by o ně někdo měl zájem, tak mu je nedám, protože se těším, že už brzy je bude ničit loni narozený vnouček, aby dokonal dílo zkázy po své mamince, tetě a strýci, jinak mých dětech.


No, a tady jsou srovnávací fotky. Ani to netrvalo tak dlouho:
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/tynec-nad-labem.html

Blíževedly

Jak jsem popsal ve svém článku

http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/jak-jsem-nevylezl-na-ronov.html

vydal jsem se hlavně na výlet. Zchátralost mé tělesné schránky zavinila, že výsledkem je onen zmíněný článek a pak 10 srovnávacích fotek.

Mám tenhle zajímavý kraj rád. V roce 1971 jsem si splnil svůj letitý sen, ujít za 24 hodin 100 km. Konalo se okolo České Lípy tímto krajem a na skutečnosti, že tohle byl sice můj první dálkový pochod, zdaleka ne poslední. Tak mě krajina dostala.

Loni na podzim jsem byl v Dubé, sem do Blíževedel je to vlastně jenom skok. Vesnice, v 19. a první polovině 20.století německá. Kdysi městečko, nad ní ční vrch Ronov se zříceninou hradu, kousek od vsi jsou zbytky hrádku Hřídelík.

Přicestoval jsem s knihou, na kterou bych málem potřeboval nosiče. Úštěcko na starých pohlednicích, pěknou publikaci vydalo nakladatelství Baron v roce 2007.

100 let staré pohlednice přímo lákají k návštěvě, teprve při zpracování v terénu a u počítače se zjistí, že mnohé jsou sice pěkné, ale nejsou to fotky, ale díla zručného kreslíře. Málokdo je tam geniální, aby beze zbytku nahradil fotku.

Leccos jsem napsal už předem v blogu, takže příliš komentářů sem nebudu vkládat, což pro případné čtenáře bude úleva.

Náves, náměstí, těžko říct. Je to důležité? Pravá strana, která vypadá, že se léta zastavila, levá zcela jiná. Co překvapuje, je sloup Nejsvětější Trojice. Přečkal zde všechny společenské změny a podle toho, jak jsem kolem čuchal, zůstal na svém místě včetně takových maličkostí jako jsou patníky kolem.

Pohled na sever, kde je v pozadí vidět zvedající se svah na Ronov.

Kostelní ulice ke kostelu a k Ronovu.

Pohled na Markplatz, jak je v publikaci psáno, od východu, odtud se přijíždí z Litic, přes které jsem tenkrát šel zmiňovaný dálkový pochod. Zde jsou dobře vidět změny, které po druhé světové válce Blíževedlům nejvíc ublížily.

Farní kostel svatého Václava.

Sloup Nejsvětější Trojice zblízka.

Jiný pohled na náměstí od východu.

Kostel svatého Václava zblízka.

Kostel svatého Václava z povzdálí.

Hostinec U dráhy zůstal hostincem, jeho dnešní název jsem zapomněl, dokonce i si ho zapsat.

Jiné fotky

 http://vencovyfotky.blogspot.cz/2014/03/1332014-blizevedly.html

Další srovnávací fotkyz různých lokalit