neděle 16. března 2014

Slaný 1.část


Královské město Slaný. Vznik města pod horou, dnes nazývanou Slánská, se traduje do doby knížete Nezamysla, což tvrdí Václav Hájek z Libočan, který pokud neměl žádné informace o historických událostech v českých zemích, klidně si je vycucal z prstu.
Lépe se držet díla spisovatele Václava Štecha a jeho syna V.V.Štecha, historika. Nejsem od toho, abych opisoval z děl chytřejších. Vznik města lze datovat na přelomu 13. a 14.století.
Kdysi hodně významné sídlo se slušnou historií bylo v roce 1960 začleněno do okresu Kladno, trochu se dostalo stranou.
Osobně jsem putoval přes Slaný nepočítaně, z Prahy na kole jsem tuto cestu přes Brandýsek jako kluk miloval. Byla kopcovitá, dala cyklistovi zabrat. Služebně jsme tudy projížděli autem, jezdilo se do Loun, do Mostu, ale že bych se nějak významně prošel po městě, na to si nevzpomínám.
Dostal jsem darem publikaci z Paseky Zmizelé Čechy – Slaný a na stará kolena splácím dluh, které je asi nespravedlivě mimo hlavní pozornost.
Sedl jsem do vlaku a s přestupem v Kralupech vystupuju u svého cíle. Přijel jsem sem třikrát během února a března, v neděli i ve všední den. Fotil jsem a dnes vím, kde je ve Slaném co zajímavého. Snad se sem někdy podívám jen tak na potulku.

Skoro mě překvapilo, že jsem dal dohromady tolik srovnání. Počet 62 je pro můj blog příliš vysoké číslo, tak holt budou dva díly.

Nádraží, jak říká nápis na staré fotce.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Prostor před nádražím. Tato fotka ukazuje, jakou důležitost ve Slaném, stejně jako v jiných místech republiky, měla vlaková stanice. Začaly se stavět honosné domy, před nádražím se procházely nastrojené dámy. Časem se stal důležitějším autobus. Nádraží se stalo okrajovou záležitostí. Tady navíc dostalo ošklivou přístavbu, která mi vadila v porovnávání. Vlevo je Wilsonova třída, přímo Nádražní, vpravo silnice na Studeněves.
Dostal jsem připomínku od slánského patriota J.M., že ulice, o které tvrdím, že se jmenuje Nádražní, je ve skutečnosti Tyršova. Podíval jsem se na plán města a vidím, že připomínka je správná. Napsal jsem nesmysl, za který se omlouvám. Moje pindy jsou jenom moje pindy a můžou v nich být voloviny. Panu J.M. děkuju.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Cestou Wilsonovou třídou do města je vlevo odbočka do ulice Vepřkovy, kde byl v roce 1929 otevřen Husův dům s modlitebnou Evangelické církve metodistické. Efektní srovnávačka to není, ale je vidět změněný charakter místa.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Ve Wilsonově ulici stojí divadlo, jehož stavba byla zahájena v roce 1882.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Wilsonova ulice končí krásným Okresním domem.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Jen pár kroků jsem udělal blíž Okresnímu domu.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Došel jsem k Okresnímu domu, otáčím se a dívám se Wilsonovou třídou směrem k nádraží.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Okresní dům z let 1902-03, dílo architekta Jana Vejrycha.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Ještě Okresní dům, pohled z bývalé ulice U Kříže. Fotil jsem nalepený na paneláku, ulici pohltilo sídliště. Říká se zde U váhy, protože na místě trafostanice stávala váha.
E-mailem upřesnil pan J.M. ze Slaného, váha nebyla na místě trafostanice, ale v domečku jakoby přilepenému. Dále pak, že ulice se nejmenovala U kříže, ale Ve stodolách. Protože svůj komentář jsem opsal z publikace, ze které jsem okopíroval fotku, nevím, jaká je pravda.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011).


Proti Okresnímu domu na rohu Wilsonovy třídy a Šultysovy ulice stojí stavba podle návrhu architekta Rudolfa Štecha z roku 1887, Okresní hospodářská záložna. Zatím bez budoucí sgrafitové výzdoby Mikoláše Alše.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Pohled do ulice Dr.E.Beneše, vpravo Okresní dům.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Pohled z Palackého ulice do ulice Dr.E.Beneše. Věž patří Okresnímu domu.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Ulice Dr.E.Beneše. Zde je vidět historická benzinová pumpa, věž je součástí hotelu Grand.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Hostinec U Bílého beránka, středisko společenského a kulturního života, později jej nahradil hotel Grand, který nesl jméno Kořán. Dnes si tam můžete koupit kolo, k němu i dres, cyklista bez dresu je prý k smíchu…
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Třebízského ulice, vlevo Bílý Beránek, ulicí se už tenkrát jezdilo na Louny. Co je rozestavěná budova na pravé straně, nevím.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Opačný pohled. Z Třebízského ulice do Husovy. Vpravo Bílý Beránek, za ním stará spořitelna. Levá strana úplně zanikla, za křižovatkou zužuje ulici dům, patřící Hrdým.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Podobný pohled jako u minulé srovnávačky, o čtvrt století později už byl místo Bílého Beránka Grand, spožitelna dostala nový kabát a Hrdých změnili svou nemovitost. Na dnešním snímku je zásadní přehrazení vozovky za křižovatkou. Husova ulice se stala neprůjezdnou. Právě tudy jsme autem projížděli z Loun do Prahy. Mám radost, když toto někde vidím, myslím, že město je tu pro lidi a ti by měli občas auto odložit a projít se a dát si kafe nebo panáka v některé z kaváren.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Třebízského ulice končí u železničního přejezdu. A před ním si slánští sokolové postavili v roce 1897 sokolovnu. Jsem zvědavý, jestli budou za 100 let funkční dnešní sportovní haly, plné moderních vymožeností. Ale, ale, jsem zvědavý na něco, co už si nebudu moci prohlédnout…
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Ještě blíže železničním kolejím stával mýtný domek, kde zasedal spolek Trhlina, členové Uměleckého odboru Sokola Slaný. Domeček kupodivu přežil na rozdíl od celé této strany Třebízského ulice.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Od sokolovny (vlevo) vede vzhůru Fügnerova ulice a tam stála a stále stojí restaurace Na Střelnici.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Vrátil jsem se do centra. Pohled z Husovy ulice přes křižovatku do ulice Třebízského.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Na rohu Husovy a Soukenické stával dům s prodejnou Baťa, nový dům nechala postavit stejná firma, pak nebylo možné jméno firmy léta používat a dnes je tu zase Baťa.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Pohled Husovou ulicí směrem k Masarykovu náměstí. Věž je součástí radnice.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – VI.díl (Libri 2004)


Stojím na konci Husovy ulice, radnice stojí přede mnou, v pozadí kostel svatého Gotharda. Stará fotka je hodně špatná, ale srovnávačka mi připadla tolik zajímavá, že jsem ji nevyhodil do virtuálního koše.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Vydal jsem se do Palackého ulice. Dívčí obecná a měšťanská škola z roku 1882.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Palackého ulice, v pozadí Slánská hora, v popředí auto Rybářských potřeb, který mi tu vysloveně cloní. Ale je tu na rozdíl ode  mě doma.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Stačí se obrátit a naskytne se tento pohled, v pozadí je dívčí a měšťanská škola.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:


Hlaváčkovo náměstí, dole křižovatka s Palackého ulicí, v pozadí Velvarská brána.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Okresní sirotčinec od roku 1898 na Hlaváčkově náměstí.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Na kopec se škrábu kolem nemocnice do ulice Politických vězňů, abych porovna s minulostí školu na Hájích.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


A vracím se na Hlaváčkovo náměstí, kde už jsem byl, ale nedalo mi porovnat lokalitu ještě jednou. Vzadu opět Velvarská brána.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Ivany Hušákové a Vladimíra Přibyla Zmizelé Čechy – Slaný (Paseka 2011)


Tady svoje putování přeruším, druhou část srovnávaček ze Slaného snad budu schopný dodat velice brzy.

Však už je tu:
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/slany-2cast.html


Fotky, jak mě napadly po šmajdání městem.




1 komentář:

Václav Víšek řekl(a)...

Napsal mi E-mail slánský rodák pan J.M. a opravil moje informace. Doplnil jsem jeho informace v textech. Za jeho doplnění děkuju.