Havlíčkův Brod

Poprvé jsem se vydal na Vysočinu, hlavně proto, že jsem si koupil loni velmi pěknou publikaci Německý Brod na starých pohlednicích z nakladatelství Průžová Jitka – TVÁŘE z roku 2012 se zasvěcenými a svěžími komentáři pánů Černého, Kampa, Líbala a Šustra.

Už text je natolik příjemný, že člověk musí vzít knížku a foťák a vyrazit na Vysočinu. Havlíčkův Brod patří mezi města, o jejichž existenci vím, ale neznám je. Někdy na sklonku 60.let jsme tu zaměřovali něco pro projekt zemědělského sila, které se stále tyčí na kraji města, spali v hotelu na náměstí, podrobnosti si nijak nevybavuju. Dvakrát jsem přijel na dálkový pochod, jednou s dětmi, podruhé na stovku, podrobnosti mi vypadly, ale tyhle dálkoplazecké akce se odehrávají spíš v přírodě, města jsou jen zázemím.

Krátce řečeno, procházky po městě nebyly nostalgickým návratem na známá místa, ale měly charakter poznávací.

Jak Brod ke svému označení přišel? Býval zde přechod přes Sázavu, v době, kdy město vznikalo, bylo obydleno hlavně německým obyvatelstvem. Ovšem po husitských válkách se zde mluví už jen o českém obyvatelstvu. Název Německý zůstal, obyvatelům se nezdál nevhodný. V 19.století zde vydával noviny český vlastenec Karel Havlíček, narozený v nedaleké Borové.

Významný člověk, o němž se každý učil ve škole, jak se říká v publikaci, nikdy se Sázavou nebrodil ani žádný brod nevlastnil. Za první republiky nikoho nenapadlo, že by jméno Německý mělo zmizet. Přišla nacistická okupace v době druhé světové války. Soudit je skutečně těžké, ale všechno německé bylo nenáviděné, vždyť i Češi si mnohdy měnili svá jména německého původu.

Asi se nelze lidsky divit, že už 5.5.1945 bylo spontánně vyhlášeno jméno Havlíčkův Brod, ještě tého roku potvrzeno dekretem.

Myslím, že už jsem toho nakecal dost, podrobnější informace si jistě každý dokáže najít.

Nebudu uvádět u jednotlivých srovnání původ histroické fotografie, protože jsou všechny z publikace výše uvedené. Případným zájemcům publikaci doporučuju, v Havlíčkově Brodě je k mání. Kromě fotek, které jsem okopíroval, je zde spousta jiných.

Nedokončil jsem celou potulku městem, kromě zbytku vhodných fotek z publikace mám ještě dost jiných z internetu. Určitě se sem v nejbližší době ještě vrátím.

Měl jsem v zásobě několik fotek z honosného nádraží, ale to vzalo za své při přestavbách železniční trati. Jen jsem utřel nos, to se nedá porovnat, nezbyl kámen na kameni. Vydávám se Nádražní ulicí do města.

První stavbou vhodnou pro mou činnost je Rolnický dům. Dostal jsem tady načepované dobré pivo.

Zpětný pohled Nádražní ulicí, v dálce je vidět změněné nádraží, pak Rolnický dům a vlevo bývalý hotel U nádraží, dnes hostinec U Kroupů.

Tuto vilu si nechal postavit v roce 1909 Prokop Šupich, majitel významné brodské stavební firmy, která ve měst postavila mnoho staveb. Dnes úřadovna policie.

Došel jsem k mostu přes Sázavu. Dva podobné záběry mostu s navazující Dolní, kdysi Komenského ulicí. Za mostem je vpravo Okrsní dům postavený v roce 1911. Proto uvádím obě srovnání, v druhém je vidět původní zástavba.

U mostu na levém břehu stojí špitální kostel svaté Kateřiny. V publikaci je mnoho pěkných starých fotek, k mým účelům se mi hodily jen tyto dvě. Historická situace zde byla velice zajímavá.

Pohledy Dolní ulicí k náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Špatně se tady fotilo, většina starých fotek je pořízena z prostředku ulice, no a dnes je zde silný automobilový provoz. A neuhnou dědkovi s foťákem.

V Dolní ulici stojí dům U Kozlíčků. Není vidět, že renesanční interiér domu byl za komunistů odstraněn.

Dva pohledy Dolní ulicí z Havlíčkova náměstí. Vlevo je bývalý hotel U Černého orla.

Hotel U Černého orla, kdysi se zde scházela místní honorace. Dnes, jak by ne, banka, uvnitř je i vinotéka, kde mi prodali slušný víno.

Na Havlíčkově náměstí bývaly masné krámy, na jejich místě vyrostl hotel Vrána, později Moravec.

Jižní fronta Havlíčkova náměstí. Zleva hotel Moravec proti původnímu zvýšený o patro, trojice měšťanských domů ustoupila v roce 1980 stavbě České pojišťovny, následuje dvojice brodských radnic. Stará, napravo od ní nová radnice, kdysi městská rychta, pivovar.

Stará radnice, na druhém snímku je detail s postavou Hnáta.

Nová radnice. Mám v počítači několik záběrů na obě radnice, bohužel stíní mi pódium, určené pro kulturní vystoupení.

Pohled z jihozápadního rohu náměstí. Zajímavé je, že studna stále existuje, zakrytá mříží, aby z ní hostinští nebrali vodu a neprodávali ji v restauracích jako brodskou minerálku. Bohužel kvůli automobilu na záběru je vidět hjen vrch konstrukce nad studnou.

Pohled k severozápadu náměstí. Vidím kostel Nanebevzetí Panny marie, založený v 13.století řádem německých rytířů. Uprostřed náměstí se tyčí Mariánský sloup.

Dům U tří kaprů na východní straně náměstí v roce 1918 ho koupil papírník Otakar Švejda.

Bývalý hotel Bílý kůň, někdy nazývaný Eichler.

Na západní straně náměstí stojí Malinův dům.

Dostávám se k efektní stavbě, zvané Havlíčkův dům, stojící v severozápadním rohu náměstí, z něhož jde vzhůru Horní ulice. Dům koupil v roce 1832 kupec Matěj Havlíček, jehož syn Karel tu bydlel až do svého vyhoštění do Brixenu. Tyrolské elegie, pojednávající o tomto činu, určitě zná každý. Tak mě napadlo, že Havlíček nebyl rodák a jmenuje se po něm dům, náměstí i město. V Jihlavě bydlí bratři Holíkové, legendární hokejisté, kteří jsou rodáky z Brodu. Ale to už asi trochu blbnu. Předkládám 5 srovnání s různými pohledy na Havlíčkův dům.

Na rohu Havlíčkova náměstí a Horní ulice, naproti Havlíčkovu domu stávala Národní kavárna. Na tomhle srovnání si nejvíc cením, jak jsem dokázal trefit náklon budovy podle staré fotografie.

A takhle vypadá pohled do Horní ulice mezi Havlíčkovým domem a bývalou Národní kavárnou.

Horní ulice se dříve jmenovala Palackého.

Z Horní ulice vychází Příčná, nárožní dům byl zbourán, dost mi to zamotalo šišku, než jsem situaci pochopil.

Dva pohledy Horní ulicí směrem k Havlíčkovu náměstí. Hostinec U Karla IV. už je jenom nápis.

Bývalý augustiánský klášter, sloužící v 19.století jako C.K. gymnázium.

Pohled gymnaziální ulicí, která nese jméno Štáflova.

Scházím dolů k městskému parku Budoucnost, na jehož okraji stojí kostelík Nejsvětější Trojice od roku 1731.

Žákova vila v městském parku.

Byl jsem překvapený krásným parkem a dvěma rybníky Hastrman a Obora. Tohle je pohled přes Oboru, kostel i škola se cudně schovávají za zeleň.

Nebýt vily Viktora Zettla, těžko bych porovnával. Stejně je to jen zajímavost. Nejsem velkým přítelem „zalesněných“ městských náměstí, ale do parku takové krásné stromy patří.

Škola. Na staré fotografii vzadu za školou je vidět kousek bývalé kaple svaté Barbory, která sloužila jako škola a odešla do historie.

Pohled do Příčné ulice smrem k Horní. Rohový dům s lampou byl zbourán, zatím bez náhrady v době komunistické.

Končím tady a slibuju sobě i případným zájemcům, že mám vše připravené, abych vyrazil opět do Havlíčkova Brodu a ještě leccos dokončil. Pokud říkám připravené, myslím staré fotografie, chuť také mám, ale nohy mi nějak přestávají sloužit. Jsou to zdánlivě jenom procházky, ale…

Jaképak ale, pojedu tam, protože se mi město líbí.

Jako vždy vkládám adresy na pár fotek, které jsem vyfotil jen pro radost.

http://vencovyfotky.blogspot.cz/2014/06/1862014-havlickuv-brod.html

http://vencovyfotky.blogspot.cz/2014/06/2462014-havlickuv-brod.html

Další srovnávací fotkyz různých lokalit