sobota 17. srpna 2019

Liberec 1.část






Začít vytvářet srovnávací fotky ve velkém městě je jiné, než v malých hnízdech. Výhodou je, že vždycky se něco najde, nevýhodou orientace v neznámém prostoru. Po Českých Budějovicích, kdy jsem převzal srovnávačky místního fotografa, což mě dodnes mrzí, měl jsem jít svou cestou anebo se Buějicům vyhnout, jsem se rozhodoval mezi Libercem a Hradcem Králové. Proč jsem vybral Hradec, už nevím, mávnul jsem rukou, na jaře Hradec, na podzim Liberec. Dopadlo to jinak, na město pod Ještědem došlo až v pozdním jaru letošním.
Rodiče si pořídili v mém dětství pozemek s bouračkou po odsunutých Němcích, tak jsem na Liberecku trávil prázdniny, táta si tam léčil nemožnost účastnit se politického života, ano, s komunisty se nekamarádil. Když došlo k rozmísťování absolventů zeměměřické průmyslovky, na severu chyběli obyvatelé, hodně nás sem spadlo.
3.července 1961 jsem dostal do občanky štempl, že jsem pracovník Ústavu geodézie a kartografie Liberec s působností v celém tehdejším Severočeském kraji. Všichni jsme museli mít razítko v občance, existovala jakási doba, po jejímž uplynutí se stalo chybějící razítko důvodem k soudnímu stíhání. V tom jedenašedesátém se rozhodovalo o rozmístění absolventů už ve škole. Nenechali nás tápat. I plat byl připravený, 985 Kčs hrubého, nemyslím za den, ale za měsíc.
Po krátkém soudružském přivítání nás několik hned ten den odjelo do Ústí nad Labem. A tak, přetože jsem měl několik let v občanském průkazu razítko z Liberce, nostalgie mě chytá spíš v Ústí, tam proti nádraží je dům, dnes slouží jiným účelům, pokud mi vyjde čas, přes uličku V Jirchářích je vinotéka s žernoseckým vínem, dívám se na onen dům a pokud je nějaký posluchač, otravuju stařeckými výlevy. Jak to my věkovití umíme.
A dost!
Jsem v Liberci, který se díky soukromým autobusovým společnostem, jezdících po kvalitnějších silnicích, přiblížil Praze na hodinu a malý kousek. Posadím se do žlutého autobusu a než se kouknu do novin a vypiju kafe, vystupuju. Jen vzpomenu na dobu, kde jsme se stěhovali na prázdniny do naší chaloupky, ráno se vstávalo ve čtyry, abychom se ještě odpoledne dotloukli na místo osobním vlakem. Příplatek na rychlík činil 16 Kčs.
V celém svém životě jsem Liberec potkával. Kdybych sepsal historky společenské, pracovní, sportovní, opilecké, jenom ty, na které jsem léty nezapomněl, šlo by o hodně nezáživný slovní doprovod ke srovnávacím fotkám.
Vybral jsem si dálkový stokilometrový pochod Jizerskými horami, ten jsem měl hodně rád. Už neexistuje, co se týče publicity, nemohl se rovnat s Jizerskou padesátkou na lyžích.
Hurá do Liberce!


Reichenberg je významné město, jehož sláva léty vůbec neklesá. Budova nádraží mluví za vše. Následné dvě srovnávačky mám schované od loňska, tehdy jsem jenom přestupoval z autobusu na vlak a využil jsem volného času. Předpokládal jsem, že Liberec nafotím, pak budu vybírat. Letos zjara mě navštívily jakési nemoci, tak jsem se rozhodl zveřejnit všechno co mám. Co já vím, jestli za rok budu schopný chodit, fotit...
Obě historické fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/







Pokusil jsem se vyhledat nějaké starší plány města a jsem ještě bezradnější než dřív. Liberec se hodně změnil, jména ulic a náměstí ještě víc. Zírám do starších materiálů a dostávám pocit, že blbnu. Dokonce i ne tak dávno vybudované je přebudováno. Soukenné se jmenuje dnes náměstí, kde stojí kavárna Nisa, ve které jsem proflámoval jednu noc. Pamatuju prostor poměrně živý, dnes z něj zmizely tramvaje, prostě všechno je jinak. Soukenictví byl obor pro Liberec hodně důležitý. Pamatuju náměstí Gottwaldovo, přestože Gottwald nebyl soukeník, ale nepovedený truhlář.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/





Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Ze Soukenného náměstí byl vidět Ještěd, tehdy samozřejmě bez Hubáčkovy stavby století.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Taky se Soukenné náměstí jmenovalo Konrad Henlein Platz.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Vyběhnout ze Soukenného náměstí kousek výš, narazíme na radnici. Jsem na náměstí Bojovníků za mír. Tuto adresu jsem pět let uváděl jako místo, kde jsem trvale zaměstnán. Velký plac přímo láká pověsit sem významnou osobnost. I Hitler se tady pár roků ohřál. Dnes nese náměstí jméno Edvarda Beneše, což je významný československý politik, který určitě nebyl válečným štváčem. A tak jméno z doby komunistické vlády náměstí Bojovníků za mír by vlastně nemělo vadit. Ale proč zrovná já bych měl radit?
Radnici tady mají nádhernou.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Nikdy mi nepřipadlo, že severočeská geodézie sídlila na tak významném míst, říkali jsme, říkali jsme, že máme podnik u divadla. Historie s prostorem hýbala, sloupy, tramvajové koleje, kašny se stěhovaly, že se v tom vyznají jen Liberečáci, ostatně já se toulám a porovnávám, do mých článečků se těžko vejde historie Reichenbergu - Liberce.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Můžu nabídnout jen pohled tehdejší a dnešní.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Adolf Hitler platz.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Liberecké divadlo nese jméno F.X.Šaldy, mnoho jeho současníků se bálo uvést divadelní hru, protože Šaldovy kritiky byly nemilosrdné.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: 
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Den před prvním májovým dnem jsem zavítal do Liberce s plánem, že během roku prolezu městem, co se dá, výsledek by měl být vidět. Optimisticky jsem nazval článek Liberec 1.část. Pak přišly problémy zdravotní. Asi někdo nahoře se rozčílil, že ve svém věku plánuju. Ztratila se nálada focení zpracovávat, na druhé straně mi bylo líto výsledky tehdejší pochůzky vyhodit.
Je mi trochu líp, dokopal jsem se k činnosti. Za skoro 4 měsíce jsem toho dost zapomněl a je mi jasné, že zveřejňuju naprosto netříděné fotky, třeba to tak má být. Bude část 2? Kdo ví.
Z náměstí Edvarda Beneše jsem se tehdy vydal Železnou ulicí na Sokolovské náměstí za babkami s nůšemi.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Sokolovské náměstí, Němci mu říkali Bismarckplatz.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




S kostelem svatého Antonína.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Zabrousil jsem do ulice Moskevské, z níž si pamatuji, že jsem se tady v Plzeňce výborně najedl, tato informace je k následné srovnávačce valmi důležitá.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Pavla Scheuflera Fotografické album Čech 1839-1914 (Odeon 1989)


Po dobrém obědě jsem se vydal Felberovou ulicí směrem k zámku
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



A u zámku je hotel Goldener Löwe. Zlatý lev. Pohled přes Gutenbergovu ulici.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/




Bylo krásné poslední dubnové odpoledne, snoval jsem plány, že příště navštívím Liberec v neděli, jak je mým zvykem u velkých měst, v hlavě jasno, že do zimy Liberec lépe poznám, nejen jako razítko v občance.
Před odjezdem žlutým autobusem do Prahy jsem navštívil pěknou vinotéku, co ještě zbývalo ke štěstí? Že nohy bolely divně, více než jindy?
Zatím se nezdařilo najít neděli, jakou bych si představoval. Hýbu se, hýbu, moc toho nenachodím, což při toulání po srovnávačkách vadí.
Je mi 76, pochlubil jsem se v telefonu spolužačce, že vlastním bércový vřed. Použila slovo bércák ve stejném stylu jako já používám slovo lahváč. Ani originál nejsem.
Takže závěrem, nic neslibuju, nic neplánuju, uvidím...


Nějaké fotky z Liberce jsou ZDE.



Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit ZDE



















































































































































Žádné komentáře: