Modrooká Carmen

Dalo mi hodně práce najít hnidu na včerejším přenosu z Metropolitní opery v pražském kině Světozor.
Nádherná, snědá cikánka Carmen v podání Eliny Garanči splňovala představu, kterou o téhle postavě mám. Jenom při detailu bylo vidět, že Carmen má krásné modré oči. Pěvkyně pochází z Lotyšska, tam nebývá mnoho tmavookých. Oči se zamaskovat nedají.
Jak říkám, hnida, protože jinak jsem byl naprosto nadšený. Hlavní postava opery se dá zahrát a zazpívat skvěle nebo blbě. V tomhle případě průměrný výkon se rovná špatnému. Pokud by postava Carmen byla průměrná pěvecky, herecky, byla by méně temperamentní, všechno špatně. Určitě jsou důležité i další postavy, ale ona je tou hlavní. Ostatní, i kdyby se rozkrájeli, její výkon můžou jen doplnit, povýšit, ale nikdy nahradit.Předpokládat, že Metropolitní opera v New Yorku vyšle do světa přenos, v němž budou slabší pěvecké výkony, je zcestné. Paní Elina mě uchvátila i herecky. Skvěle zahrané situace, grimasy, čišící touha ovládat muže, tak, aby jí padali k nohám, aby pro ni dělali věci, které by normálně nedělali. Krásná Bizetova hudba dostala navrch fantastický herecký výkon.
Moc hezký večer.

PS. Ještě něco. 10 korun za šatnu je dost, připouštím. Cena vstupenky byla 480 Kč, což taky není málo. Nedovedu pochopit, má-li někdo na vstupné, chce ušetřit pětku a tři hodiny v naprosto vyprodaném sále držet v náručí kabát, který v současném mrazivém počasí nebývá jen tenounký. Holt jsme lidé různé...