Mám špatné svědomí.
Dva kilometry od Benešova se narodil táta. Mám zde někde kořeny, aspoň půlku.
Hauzíruju všude možně, přes dva a půl tisíce porovnání jsem vyrobil a Benešov?
Dokonce jsem na
stránkách Facebooku dostal echo, adresu, odkud bylo možné něco stáhnout.
Publikace Zmizelé Čechy – Benešov je vyprodaná i v Benešově.
Stydím se? Kdybych se
měl stydět za všechno, co jsem kdy nestihl, ač jsem měl dobrou vůli, ustyděl
bych se k smrti.
Nebudu se vymlouvat,
stejně bych si nevěřil ani já sám. Několikrát jsem projížděl cestou
z Tábora. Staré fotky z Benešova jsem začal dávat dohromady minulý
týden. Z internetu. Publikace žádná, ani moje sbírka pohlednic mi nic vhodného
nenabídla. Adresu na Facebooku jsem nenašel. Cestoval jsem do města nejen za srovnáváním,
ale vezl jsem něco v notebooku.
To, co předkládám,
jsou jen maličkosti. Normálně bych s nimi nelezl ven, počkal bych na
další. Už jsem našel jiné stránky, určitě bude pár pěkných věcí v hromadě.
Benešov není zas tak veliký. Budu ale čekat na listopad. Jak název měsíce
naznačuje, budou se stromy zbavené své letní parády.
Na náměstí jsou pěkná
stromořadí. Neničí příliš pohledy na fasády domů, ale staré fotky byly
pořizovány přes celou šířku náměstí a já stojím a čučím do listoví.
A tak si píšu, v listopadu
2013 – Benešov.
Začínat nádražím
originální. Dráha tu je už od roku 1871 (Praha – Gmünd). Některé fotky jsem
stahoval z oficiálních stránek města, bohužel nemají uvedené datum, kdy
zde stál fotograf tenkrát. Zřejmě to nepovažují za důležité.
Starou fotku jsem
okopíroval z http://www.benesov-city.cz
Sokolovna stojí od
roku 1903 a je stejně jako většina objektů, postavených Sokoly, krásná.
Starou fotku jsem
okopíroval z http://www.benesov-city.cz
Tyršova ulice vede od
nádraží k náměstí. Následují tři porovnání ze stejných míst. Je na nich
pěkně vidět vývoj míst. Na konci stoupání je vjezd na náměstí. Vpravo je bývalá
piaristická kolej, nad níž vykukuje věž kostela svaté Anny.
Všechny tři staré fotky
jsem okopíroval na adrese:
Zde je kostel svaté
Anny při pohledu z Masarykova náměstí. Ulička dolů je Tyršova ulice
v opačném pohledu proti předešlým snímkům.
Starou fotku jsem
okopíroval z http://www.benesov-city.cz
Opět kostel svaté Anny
v detailnějším záběru. O soše, která tu kdysi bývala, jsem nezjistil nic.
Starou fotku jsem
okopíroval z http://www.benesov-city.cz
To bylo všechno
z Masarykova náměstí (Velkého). Další tedy v listopadu. Odcházím na
náměstí Malé. Stará fotka je z roku 1907, kdy se narodil táta. Většina
lidí zde zvěčněných se pravděpodobně znala s mým dědou, který byl mistrem
kovářským ve vesničce Chlístov, součásti Konopiště a od Benešova to bylo dva
kiláky, což pro tehdejší lidi bylo vedle. O takové vzdálenosti se ani
nemluvilo, děti chodily do školy pěšky, aniž někdo důležitý musel řešit
dopravu. Jsme dnes dál, ale nevymýšlíme si často složitosti, které vlastně
neexistují?
Starou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Malé náměstí, pohled
zblízka na dnešní muzeum.
Starou fotku jsem
okopíroval z http://www.benesov-city.cz
Malé náměstí potřetí.
Pravá strana vzala v letech socialistického budování za své. Co k tomu
dodat?
Starou fotku jsem
okopíroval na adrese:
Torzo Minoritského
kostela Nanebevzetí Panny Marie z 13.století. Tuto podobu věnovali městu
husité v roce 1420. Vpravo je škola.
Staré fotky jsem
okopíroval na adrese:
3 komentáře:
"O soše, která tu kdysi bývala, jsem nezjistil nic." ... Tato socha mistra Jana Husa nyní stojí na Husově náměstí, viz http://goo.gl/maps/hWHSM
Tak děkuju. Asi jsem hledal mizerně, ale tušil jsem, že se takhle dozvím pravdu. V.V.
Velice smutné obrázky. Možná byl tenkrát Benešov chudší či špinavější, přesto však hezčí. Na všech stavbách, i těch zanechaných v rádoby původním stavu, je vidět hrubá glajchšaltace - například ze sokolovny zmizelo zdobné zábradlí, na štítech chybí malované "okénko", navíc je budova natřena nehezkou žlutou barvou. Muzeum přišlo o krásnou střechu, sloupy místo věžiček připomínají komíny, českého lva nelze pořádně rozpoznat a tak dále... Dům napravo od muzea je zrůdnost - hnusné červené pruhy ho zřejmě mají oživit po polystyrenovém znásilnění.
Jediný kostel svaté Anny je v lepším stavu než v roce 1902, i když nejsem fanouškem primalexové žluté barvy. Nádraží vypadá víceméně stejně.
Příčí se mi také všudypřítomný vizuální šum - ať už v podobě křiklavých reklamních tabulí, nevkusného mobiliáře nebo přehršle dopravních značek - a dopravy samotné.
Snad se lidé jednou vzpamatují a uvědomí si, že plastová okna a polystyrenové fasády nejsou vždy nejvhodnějším řešením renovace zchátralých budov.
Okomentovat