středa 22. dubna 2015

Nové Strašecí


Název města, dnes více než čtyřtisícového, může probouzet fantazii, odkud se název vzal. Pročetl jsem celou kapitolu z publikace Karla Kuči o Novém Strašecím a jsem trochu zklamán. Žádná strašidla, stará ani nová. Dokonce ani žádné staré Strašecí nebylo, jen v roce 1553 komplet shořelo, jak to měla ve středověku města ve zvyku a v tu ránu tu byl název, žijící dodnes.
Vylezl jsem dva kiláky do kopce od vlaku a byl jsem jediné zpocené strašidlo ve městě.
Vzpomínky? Ano mám, velmi ranné. V roce 1958 jsem byl na prázdninové praxi v obci Milý na pomezí Rakovnicka a Lounska. Zapomenutá vesnička, o to hezčí krajina, jak to bývá. Do té doby jsem trávil prázdniny s rodiči na pomalu vznikající chalupě v severních Čechách, takže tohle byly moje první toulky, které už mě nepustily až do současné doby.
Nejbližší vlakové nádraží bylo v Novém Strašecí, pěšky 15 km cesty. Pracoval zde i brácha a ten mě vytáhl na cestu do Karlových Varů, kde kdysi po maturitě vyváděl bez rodičovské kontroly a nemůže na tu dobu zapomenout. Mně ale bylo 15 a těžko si se mnou mohl povídat o svých tehdejších úlovcích, samozřejmě dívčích.
Tam se mi polámalo kolo, poslal jsem ho vlakem do Nového Strašecí. Vůbec mě nenapadlo, že bych použil nějaký dopravní prostředek, šel jsem si pro něj 15 kiláků pěšky, ve městě ho dám spravit. Vzpomínám na dobu, kdy už soukromé opravny kol neexistovaly, ale přesto existovaly. V každé větší vesnici se našel někdo, kdo kola spravoval. Pamatuju, jak časem i tyhle opravničky mizely, až jsme si my, pár bláznů, dělali na kole všechno. Že se to jednou vrátí k dnešní situaci, kdy na každém rohu zakopáváme o cykloservisy, mě nenapadlo.
Dal jsem kolo do opravy, šel pěšky do Milého, za pár dnů pro kolo do Nového Strašecí, teprve na spraveném jsem se svezl. 
Pak jsem ještě jednou měřil na náměstí, už nevím, co to bylo za práci. Ale dobře se pamatuju, že jsem se strojem stál před vinotékou a kupoval jsem si do kelímku víno, abych nezemřel žízní. Kolega mi záviděl, protože řídil auto. Mimochodem ona vinotéka je zde stále a z čiré nostalgie jsem ji navštívil.
Historická fakta o městě nebudu opisovat od chytřejších.


Začínám na Komenského náměstí, celkový pohled, kdy ještě nikoho nenapadlo, že by měl vysázet stromy. Dům s věžičkou je bývalá radnice. Dnes slouží jako základní umělecká škola. Na náměstí byla socha Jana Nepomuckého z roku 1705, v roce 1957 ji nahradila socha Rudoarmějce.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Bednaříka Zmizelé Čechy - Rakovnicko (Paseka 2008).


Když už je řeč o radnici, podívám se na ni zblízka. Tady už stromy jsou, jak tak koukám, vypadá to, že za 100 let pořádně vyrostly.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Bednaříka Zmizelé Čechy - Rakovnicko (Paseka 2008).


Severní nároží, odkud vychází ulice 28.října stávala hospoda Záložna, pojmenovaná podle kanceláře v prvním poschodí.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Bednaříka Zmizelé Čechy - Rakovnicko (Paseka 2008).


Předchozí snímek má pokračování, z jedné kanceláře povstal celý barák. Už bez hospody a teď je zde sídlo městského úřadu. Taky bez hospody.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Bednaříka Zmizelé Čechy - Rakovnicko (Paseka 2008).


Na východním rohu, na nároží s Kostelní ulicí, která se dnes jmenuje U školy, si postavilo město koncem 19.století školu.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/


A ještě jednou škola, tentokrát jsem fotil přímo od již zmíněné vinotéky.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Pár kroků od školy stojí kostel Narození Panny Marie.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Dostávám se na Smetanovo náměstí, odkud vychází Palackého ulice. Snad jsem to aspoň trochu trefil.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4.díl (Libri 2000)


Ze Smetanova náměstí procházím zpět na Komenského náměstí ulicí Čsl.armády. Věž je radnice. Kdysi tudy vedla hlavní silnice, ano pamatuju se, dnes zde vládne relativní klid.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4.díl (Libri 2000)


Už jsem na rohu ulice Čsl.armády a Komenského náměstí. 
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Pohled na kdysi záložnu, poté radnici od jihozápadu.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Havlíčkova ulice, zde se mi sešly dva pohledy téměř ze stejného místa. Těžko vybírat, mám pocit, že ani jedno porovnání není podle mě přesné, nechám je obě.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Bednaříka Zmizelé Čechy - Rakovnicko (Paseka 2008).


Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 4.díl (Libri 2000)


Dnešní Tyršovo náměstí, kde se v roce 1913 konaly slavnosti upálení Mistra Jana Husa. Brána s nápisem Zájezdní hostinec je dobře viditelná na obou předchozích snímcích.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Bednaříka Zmizelé Čechy - Rakovnicko (Paseka 2008).


Končím procházku po městě, kde nejsou strašidla. V roce 1928 si zde postavili Okresní dům. V 50.letech nahodili další dvě patra, sídlil zde Okresní národní výbor, dnes zde lze nalézt policii. Není tohle srovnání úplně přesné, potřeboval bych ještě jít kousek doleva, ale tam už je dnes plot a za ním pes, který vypadal, že by mě sežral.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Tomáše Bednaříka Zmizelé Čechy - Rakovnicko (Paseka 2008).



Další srovnávací fotky z různých lokalit jsou zde