Publikaci se starými fotkami z Rychnovska jsem žádnou nesehnal. Přitom území je plné měst a městeček, zámků. Sháněl jsem a při shánění jsem se něco dozvěděl. Sem tam jsem na něco narazil, archiv si nevedu a nechtěl jsem pěkné fotky nechat kamsi spadnout.
Internet je plný informací, na druhou stranu jde o bezednou propast. Mnohé zajímavé servery sice poskytnou leccos, ale co je dnes zajímavé, zítra bude staré.
Nezbylo nic jiného, než do kraje pod Orlickými horami vyrazit osobně.
V dětství jsem znal jeden Rychnov, ten u Jablonce nad Nisou. Když jsem zaslechl spojení Rychnov nad Kněžnou, bylo mi divné o jakou kněžnu jde, Libuši nám ve škole nezapřeli, kamarádku babičky z díla Boženy Němcové taky ne a tím to haslo. Bylo nedlouho po vítězném únoru a kněžny byly feudálky neboli příslušnice nepřátelské třídy.
Časem jsem pochopil, že čeština si s námi hraje, kněžna je kněžna a Kněžná s čárkou nad a na konci je potok, někde uvádějí říčka, je to dlouhé 24 km a vody tam teče dost. Hlavně za povodně.
Dokonce se městu Rychnov nad Kněžnou dostalo cti, že zůstalo sídlem okresu po velké reorganizace Československa v roce 1960, kdy jsme se stali socialistickým státem, jak pravil Antonín Novotný, který zrovna zastupoval kremelskou vrchnost na našem území.
Východní Čechy jsou krajem tak českým, až zrak přechází. Jelikož jsem Pražák, dám si pozor na jazyk, budu-li chválit moc, ozve se dotaz proč? Dejte pozor na Pražáka, určitě bude něco chtít.
Zase jedno z důležitých měst, kdy si po výstupu z vlaku říkám si, kam teď, dědku, ukaž se.
Nebyl jsem v městě poprvé, ale to víte, hlava plná myšlenek a blbostí...
Nejlépe začít hned na nádraží, pokud mi osud nadělil do rukou starou fotku, což se mi v Rychnově přihodilo. Že v kraji, kde žily po staletí husitské tradice, vládla čeština, je vidět na staré fotce. Za Rakouska a nápis čistě český. Hotel u nádraží musel být, hoteloví hosté nebudou kdesi lítat po ubytovnách. Moderní doba barák očistila, zbavila jakýchsi podivných habsburských ozdob a udělala z něj Klondajk. Tak se skutečně provozovna dnes jmenuje. Je mi líto, že se mi nezdařilo dnešní fotku udělat se žlutým motoráčkem, který sem přijíždí z Častolovic, jenom sporadicky jezdí i do Solnice, ale na to bych nespoléhal.
Vlak tam stál, ale než jsem přeškobrtal koleje, zahoukal a odjel.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)
V dětství jsem znal jeden Rychnov, ten u Jablonce nad Nisou. Když jsem zaslechl spojení Rychnov nad Kněžnou, bylo mi divné o jakou kněžnu jde, Libuši nám ve škole nezapřeli, kamarádku babičky z díla Boženy Němcové taky ne a tím to haslo. Bylo nedlouho po vítězném únoru a kněžny byly feudálky neboli příslušnice nepřátelské třídy.
Časem jsem pochopil, že čeština si s námi hraje, kněžna je kněžna a Kněžná s čárkou nad a na konci je potok, někde uvádějí říčka, je to dlouhé 24 km a vody tam teče dost. Hlavně za povodně.
Dokonce se městu Rychnov nad Kněžnou dostalo cti, že zůstalo sídlem okresu po velké reorganizace Československa v roce 1960, kdy jsme se stali socialistickým státem, jak pravil Antonín Novotný, který zrovna zastupoval kremelskou vrchnost na našem území.
Východní Čechy jsou krajem tak českým, až zrak přechází. Jelikož jsem Pražák, dám si pozor na jazyk, budu-li chválit moc, ozve se dotaz proč? Dejte pozor na Pražáka, určitě bude něco chtít.
Zase jedno z důležitých měst, kdy si po výstupu z vlaku říkám si, kam teď, dědku, ukaž se.
Nebyl jsem v městě poprvé, ale to víte, hlava plná myšlenek a blbostí...
Nejlépe začít hned na nádraží, pokud mi osud nadělil do rukou starou fotku, což se mi v Rychnově přihodilo. Že v kraji, kde žily po staletí husitské tradice, vládla čeština, je vidět na staré fotce. Za Rakouska a nápis čistě český. Hotel u nádraží musel být, hoteloví hosté nebudou kdesi lítat po ubytovnách. Moderní doba barák očistila, zbavila jakýchsi podivných habsburských ozdob a udělala z něj Klondajk. Tak se skutečně provozovna dnes jmenuje. Je mi líto, že se mi nezdařilo dnešní fotku udělat se žlutým motoráčkem, který sem přijíždí z Častolovic, jenom sporadicky jezdí i do Solnice, ale na to bych nespoléhal.
Vlak tam stál, ale než jsem přeškobrtal koleje, zahoukal a odjel.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)
Kdo míří od vlaku do centra Rychnova, tedy na náměstí, jde Havlíčkovou ulicí, musí projít kolem stavby z let 1929-30. Tam sídlí městský úřad. Ploty a vůbec blázinec kole je důsledkem rekonstrukce prostoru, rychnovští to chtějí mít pěkné. Jestli bude obnovený i sloup s pěticípou hvězdou, kterou sem instalovali komunisti, nevím. Fakt je, že jsem již podobných viděl několik, rozházených po různých místech republiky, snad měli na to soudruzi někde formu. Člověku není vůbec líto, když paráda zmizí, socha je socha, ta dá práci, třeba je ošklivá, ale tohle?
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Přijedu-li do mně neznámého města, nemůže mě víc naštvat než tahle situace. Ten starý fotograf si před 100 lety postavil na Starém náměstí stativ s fotografickým přístrojem a vůbec nebral ohled, co do záběru nacpou budoucí generace. Ale pohled snad vystihuje tehdejší atmosféru, radnice stojí téměř nezměněná a domy vlevo od ní vzal čas, abych všechno nesváděl na čerta.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Byl jsem v roce 1987 s dětmi na pochodu v Solnici, zastavili jsme se zde a vidím, že před 30 lety se po náměstí projížděl malý cyklista, jehož pozoroval nějaký jezevčík nebo co to je, aby mě nenapadli pejskaři. Jako někde na návsi. Nakoupili jsme si auta, někam je musíme dávat.
Starou fotku jsem tedy okopíroval sám od sebe.
Radnice mě tenkrát též upoutala.
Starou fotku jsem tedy okopíroval sám od sebe, někdy je mi líto, že těch fotek mnou pořízených nemám moc. Filmy se těžko sháněly, dobré byly drahé, šetřilo se, ne jako dneska fotíme, fotíme, plácáme, vyhazujeme.
Pohled na severozápadní frontu Starého náměstí z doby, kdy první republika, chlouba našich otců a dědů pomalu končila svou existenci.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Málem stejný pohled z doby, kdy naopak mladý československý stát je tady a Habsburk se stal nežádoucí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Ještě dvakrát pohled z doby, kdy nám vládli nacisté.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
A tehdy vládli komunisté, kteří nám tvrdili, že si vládneme sami.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Podle vozového parku před hotelem asi první republika. Ulice, vycházející z náměstí, se dnes jmenuje Svatohavelská, vykukuje na nás věžička kostela svatého Havla.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Jižní cíp Starého náměstí, na historické je vidět kopule kostela Proměnění Páně, která se na dnešním pohledu dá jen tušit.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Východní cíp náměstí, kde býval hotel Puchwein, dnes potraviny.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)
Hotel Rudá hvězda v době, kdy Staré náměstí se jmenovalo podle mladíka Zdeňka Nejedlého. Jinak hotel se dnes jmenuje Havel, ne podle prezidenta Havla, ale podle kostela svatého Havla, který stojí kousek za hotelem.
Opravuju, doplňuju! V prosinci 2018 mi přišla E-mailem reakce od pana J.K. Hotel se jmenoval Havel podle hoteliéra Havla, který začal hotel provozovat začátkem 20.století, tedy ne podle kostela, to byl můj výmysl.
Opravuju, doplňuju! V prosinci 2018 mi přišla E-mailem reakce od pana J.K. Hotel se jmenoval Havel podle hoteliéra Havla, který začal hotel provozovat začátkem 20.století, tedy ne podle kostela, to byl můj výmysl.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Hezký pohled od jihu k severu, kdy se v prostoru roztáhli trhovci a dnešní mohutné stromy byly takhle maličký...
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Pohled po severozápadní frontě Starého náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Stojím ve Svatohavelské ulici a hledím na kostel svatého Havla, za levým rohem je dobrá vinotéka se stolečky na chodníku v tichém prostředí. Čeká na vás.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)
Seběhl jsem dolů ke Kněžné. Hezký pohled na zámek a ulici nazvanou Chaloupky. Chvíli mi trvalo, než jsem se dopočítal, první chaloupka chybí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
A hurá Betenglovou ulicí vzhůru ke Kolowratskému zámku.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Kolowratský zámek, v jehož části je Muzeum a galerie Orlických hor. Hned dva záběry.
Obě staré fotky jsem okopíroval na adrese:
Přihřeju si i svou polívčičku. Takhle jsem viděl rychnovský zámek před 30 lety svou Praktikou.
Otočím-li se k zámku zády, vidím na náměstí Nové, dnes Poláčkovo. Karel Poláček, rychnovský rodák, spisovatel, kterého zabili nacisté, ale žije mezi lidem svým dílem, které je čtivé dodnes.
Postůjte a nechte si projít vzpomínky z televizního seriálu. Jak nemám seriály rád, tenhle se mi líbil. Mluví se v něm i o Habrovácích, tak tedy Habrová je součást Rychnova, ale je od něj na severu za vodou, za soutokem Kněžné a Javornického potoka. Bývala to obec samostatná.
Ano, seriál se mi líbil, ale kamsi do vzpomínek zapadl zážitek z poslechu rozhlasové četby v geniálním podání Františka Filipovského.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)
Dostávám se k ulici jménem Panská, z Poláčkova náměstí se dostanete na náměstí Staré. Jde o tři záběry, kdy v dáli hledím na věž radnice. Připadají mi všechny tak zajímavé, že jsem žádný nevyhodil. Mimochodem fotil jsem z míst, kde vlevo je v kameni vyvedených pět postav, a nejsou to Habrováci. Ty ale na fotkách nevidíme.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Radky Holendové a Pavla D.Vinkláta Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko (Knihy 555 v roce 2006)
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Na rozhraní dnešních ulic Bezručovy a Masarykovy stála a dosud stojí pošta.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Na gymnázium se díváme ze sadů Legií. Snad jedna zajímavost. Proti sobě zde na sloupcích stojí dvě busty žáků onoho gymnázia Jiřího Šlitra a Rudolfa Rokla. Sloupky jsou vidět, kdo je nevidí, má smůlu. Lepší je zajet do Rychnova, je tam fakt hezky.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Na Školním náměstí stojí budova, jež nesla nápis Husův sbor, co je v ní dnes, nevím.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Nakonec jsem si udělal malý výlet přírodním parkem Včelný k hotelu Studánka. Byl jsem po něm natolik zmožený, že jsem v Rychnově neobešel všechno, co jsem měl v úmyslu, musel jsem přijet ještě jednou, výsledky jsou v tomto článku už zveřejněné. Nelituju procházky. Hezké odpoledne i přesto, že v hotelu se konala jakási podniková akce a já žhavý na pivo pil jen nouzovku, kterou sebou nosím jako skauti krabičku poslední záchrany. Vlažnou vodu. Našel jsem i název Cejpkova kaple, tak snad jsem ze žízně neopsal jakousi blbost.
Starou fotku jsem okopíroval z publikace Radky Holendové a Pavla D.Vinkláta Album starých pohlednic Orlické hory a Podorlicko (Knihy 555 v roce 2006)
Jiný úhel.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
