Škvarky

Sofijské náměstí na modřanském sídlišti je prostor jakoby vymyšlený pro panelákovou nudu. Rád sem jezdím, s chutí poznat, že to nemusí být pravda. Snad díky městské části Modřany, nevím. I člověk nákupy nenávidící, občas dostane hlad nebo potřebuje maličkost. Tady se cítím strašně daleko od hrůzných hypermarketů, kterými jsme si zasvinili prostor na hranicích Prahy, kde byl ještě nedávno venkov, skutečný venkov, ne Potěmkinův.
Galanterie je doménou žen, ale i chlap, který žije sám, potřebuje nitě, knoflík. Kde to má hledat v teskách či jiných lidojemech, ztracený mezi neosobními zaměstnanci, kteří často vypadají, že je zajímají jen hodiny, kdy budou moci jít domů. Kdo by se netěšil, kdy mu jen nepříliš placená robota, skončí? V Modřanech je galanterie, kde mají všechno vystavené, že i blbý penzista pochopí a když nepochopí, jsou tu ochotné ženy za pultem.
Pěkné papírnictví, dále obchůdek, kde nevrtěli udiveně hlavou nad dotazem, mají-li františky. V květinářství mají obyčejné vánoční svíčky, které jsme si dávali na stromeček, než jsme si koupili (nebo nám je někdo koupil?) barevná světýlka. Strčí se šňůra do zásuvky, světýlka svítí, na povel zhasnou. Vosk nám nekape na koberec, nehrozí požár, ale jakoby něco chybělo, nebo ne?
Prodejci, kteří v minulých letech opanovali tržiště stánky s oblečením a botami pochybné kvality, pomalu mizí v kamenných obchodech. Vánoční trh je skutečně trhem. Jsou zde stánky s příjemnými hloupostmi, které bychom si občas měli pořídit. Právě proto, že vlastně nejsou k ničemu. K ničemu? Kousek radosti je mi málo?
U stánku, kde obsluhující dvojice mluví zjevně po moravsku, nabízejí svařák čistý, s griotkou, s rumem. Za cenu proti Václaváku skoro poloviční. Halušky s klobásou, se zelím a se škvarky. A samotné teplé škvarky na tácku. Za pár korun. Odtud se utéci nedá. Teplé škvarky s dobrým chlebem, ať jdou do háje všechny blýskavé pizzerie, předkládající placky, která mají k italské pizze stejně daleko jako Modřany k Římu.
Už na mě zase hrozí ukazováčkem odborník.
"Škvarky jsou plné sádla. Podívej se na sebe, tlusťochu! Zastaví se ti srdce pod tím tukem!"
Srdce by se mi zastavilo, kdybych odešel, aniž bych dobrotu ochutnal. Odborníci můžou být rádi, že takoví jako já, existují. Komu by asi radili, kdyby všichni lidi žili zdravě, podle jejich mustru? Poděkovat by nám měli. Svou nesprávnou životosprávou je živíme. Stánky se škvarkama by měli sponzorovat z peněz, které určitě dostávají za propagaci stravy, která je bezpochyby zdravá. Ale vyvolá nějakou vzpomínku? Dostanu chuť o ní napsat?