Koho půjdu hodit do urny, vím delší dobu. Jen mě nebavilo vést o tom zasvěcené diskuze. Jsem tvrdohlavej dědek, kterej si chce aspoň v závěru života užít určité svobody.
Devět lidí, každej (á) jinej (á). Komu nestačí, měl možnost udělat něco proto, aby postavil svého člověka. Trochu mě štvou poznámky různých pisálků, že se svět směje našim prezidentským kandidátům. Podívejme se na sebe, koho bychom chtěli? A vůbec, svět má jiné starosti
Blaží mě pocit, že je moje svobodná volba vůbec volit. Fakt se mi ale zdá, že prezident je pro naši republiku nadbytečný. Možná se mýlím, spousta mládeže ve volebních místnostech mi nedává za pravdu. Pak jde o můj vlastní omyl, nebudu nikde říkat „voni řikali“.
Včera se mi nechtělo, ve vzduchu lítal sníh.
Usínal jsem a při bluesové muzice z CD jsem myslel na koniny, snad se koně neurazí. Usíná se při nich dobře.
Kde začíná sen? stává se mi, že bývá na téma blízké mému večernímu přemýšlení. Rozčílilo mě, že není připraven kůň pro slavnostní jízdu k volbám, hledám bič, abych spráskal pacholky, začínají mě bolet všechny kosti, to znamená, že se budím.
Bič nikde, nepotřebuju ho, koně nemám, dokonce ani pacholky ne. Pojedu na kole, jezdím tak k volbám téměř vždycky. Venku je sucho, mrzne, klouzačka není.
Mám dvě větrovky, jednu hodně jetou, horší, druhou parádnější, méně jetou. K volbám se musím vystrojit. Zapomněl jsem, že lepší je roztržená, takže horší je teď zrovna lepší. Je od Paška z Kutrovic, kvalita, mírně odřená, ale jak říkám, mám tvrdou palici.
Kiláček do kopce na zahřátí.
Paní u stolku při kontrole občanky mi říká:
„Vy jste přijel na kole?“
Mám v ruce přilbu a ona nevypadá, že by mě obdivovala.
„Jistě. Chtěl jsem přijet na koni, ale nemám ho.“
„To je škoda. Určitě by přijeli z Novy.“
„Nebo vod Chocholouška.“
Smějeme se oba. Pak, že je blbá nálada.
Ještě se trochu projedu, v mraze, pokud se pohybuju hodně oblečený, je příjemně. Nakonec dojedu až na Zbraslav. 24 km mám najeto, když ukládám svého oře do sklepa.
Kupodivu jsem zvědavý. Tajně doufám, že se všechny agentury, vydělávající na veřejném mínění, pletou. Mladí, mířící houfně k volbám… nechci to zakřiknout…
Už jsem zticha.
1 komentář:
Když mě kdysi hodila na pult prodavačka dvě trika, vybrala jsem si lehce? dnes když by to pro mě měl být svátek, že já babka, budu volit pana prsidenta, nemohla jsem si vybrat, u žen to je příprava??? Jako jdu li do kostela? Chci být čistá a krásná.
Vy jste to popsal po svém mužském způsobu, zasmála jsem se, i zamyslela, nad tím příjezdem na koni, kdyby jste ho měl, bylo by to krásné gesto. Ta volba sama, byla a je těžká?
Přeji dobrý podvečer. Anna
Okomentovat