pátek 8. srpna 2014

Zastavení v Horažďovicích



První zmínky o místě jsou z roku 1251, na webu města jsem našel, že zde byla osada Gorazdějovice, založená knězem Gorazdem, žákem sv. Metoděje. V publikaci Města a městečka Karla Kuči o Gorazdovi nic není ani jinde, dejme tomu, že domácí vědí, odkud vzešel název místa blízko hradu Prácheň.
Žádnou publikaci o městě nevlastním, zastavil jsem zde cestou do Sušice, všechno už jsem ale vyzvonil v jiném článku:
Sám sobě jsem vzal téma. Na to, že jsem zde byl skoro náhodou, jsem dal dohromady dost fotek, povedlo se mi úspěšně porovnávat.
Byl jsem ve městě spokojený, protože jsem zde bydlel, dařilo se mi a všechno mě moc bavilo, přestože jsem před 45 lety městem projel, bylo pro mě všechno nové, pokud použiju oficiální turistické výrazy, poznávací stránka byla velice silná.
Stejně jsem toho nablafal dost, vrhám se do představení mého "díla".

Začínám pohledem na zámek. Tohle srovnání je, myslím dost zajímavé. Rybníček tu mívali na vedlejším rameni řeky Otavy, voda místem teče dál, je vidět na dnešním snímku zábradlí. Jinak tahle silnice je jenom místní v části zvané Zářečí.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:

Nádvoří zámku. Budova v čele slouží i jako koncertní síň, to vím proto, že jsem se v pátek v podvečer motal na nádvoří a přicházely dámy ve společenských šatech, ani pánové nebyli v kraťasech. Dlouho jsem musel čekat, až slunce zapadne, ale zalezlo a stejně intenzita jeho světla mi fotku mírně pokazila. Déle jsem čekat nemohl, měl jsem žízeň.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:

Hlavní horažďovické náměstí se v současnosti jmenuje Mírové. Při svých potulkách se s podobným názvem setkávám často. Významná historická postava se často vlivem okolností změní na negativně významnou, zbourá se pomník, přešroubujou se cedule, proti míru se však blbě mluví.
Jsem limitován skutečností, kolik jakých fotek jsem sehnal. Porovnávám všechny, pak vybírám způsobem, že je mi líto něco vyhodit. Ona každá historická fotka je z jiné doby, je zajímavá jiným způsobem. Internet snese všechno, jestli to všechno někdy vyletí do povětří, to bude bomba!
Následuje 5 porovnání náměstí ze severovýchodního rohu Mírového náměstí. Kostel je zasvěcen svatým Petrovi a Pavlovi, jehož počátek je ve 13.století, Mariánský sloup je z roku 1723.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:

Další 3 historické fotky jsem okopíroval na adrese:



Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:

Zůstávám na Mírovém náměstí, dokonce v jeho severovýchodním rohu, jenom jsem se otočil na severní frontu domů. Hned vpravo je hotel U zlatého jelena, tenkrát i dnes. Spíš mě zaujalo jméno na staré fotce. Otto Katz, tak se přece jmenoval věčně opilý feldkurát, který prohrál Švejka v kartách.
Poslední významnou událostí v životě hotelu je, že jsem v něm přespal já.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Teď se podívám do severovýchodního kouta náměstí, odkud jsem zatím fotil. Dvě porovnání, z nichž je vidět stará a nová radnice. Vpravo je pošta.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 2.díl (Libri 1997)


Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Ještě přidávám záběr stejného kouta z roku 1945, město stejně jako Plzeň osvobodila americká armáda, na radnici visí i vlajka sovětská, která zůstala ještě mnoho let, zatímco americkou uložili někam, aby se neumazala.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.sumavanet.cz/fotogalerie.asp


Od severovýchodního rohu Mírového náměstí vede Ševčíkova ulice
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/


Severně od Mírového náměstí se dostaneme Červenou bránou na bývalé Josefské náměstí, které charakter náměstí ztratilo, stala se z něj Plzeňská ulice s poměrně silným provozem.
Následují 4 porovnání s pohledem na Červenou bránu.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 2.díl (Libri 1997)

Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:

Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 2.díl (Libri 1997)

Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/


Bývalé Josefské náměstí z pohledu od Červené brány.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 2.díl (Libri 1997)

Od prostoru u Červené brány vede Strakonická ulice směrem ke klášteru Minoritů s kostelem Archanděla Michaela. Klášter byl zrušen v roce 1814. Až do roku 1952 zde působil mateřinec chudých školských sester. Za tu dobu byl několikrát přestavován, což dokazují i srovnávací fotky. Vysoká věž byla postavena v letech 1936-37. V roce 1952 obsadili objekt vojáci.


Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.sumavanet.cz/fotogalerie.asp


Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/


Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.fotohistorie.cz/


Prácheňská brána.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese:

4.8.1969 jsem projel na kole při 95 km dlouhé cestě Nevězice - Zvíkov - Mirotice - Škvořetice - Blatná - Záboří - Horažďovice - Rabí - Sušice - Dlouhá Ves - Annín. Měl jsem kolo, spacák a foťák. Moc fotek z toho dne nemám, jedině z Horažďovic je jich 8. S radostí jsem se pustil do porvnání podle tehdejších výtvorů. Nemusím uvádět autora historických fotek, historie jsem v tomto případě já sám.







Protože tentokrát jsem dlel v Horažďovicích od 30.7. do 2.8., je to téměř na den přesně 45 let.
Tento soubor vlastně vznikl omylem, ale moc mě to všechno bavilo.

Jako vedlejší produkt vzniklo pár fotek, které jsou na adrese:


Další srovnávací fotky z různých lokalit







Žádné komentáře: