V létě jsem se dostavil do Přelouče s určitými obtížemi, které jsem tehdy vylíčil v článku http://vencovypindy.blogspot.cz/2015/08/prelouc.html
Kdyby v životě nebyly potíže, o čem bychom si povídali?
Tenkrát jsem nijak nezkoumal znak města, přestože vypadá trochu netradičně. Černý rošt na žlutém podkladu. Svatý Vavřinec v době, kdy ještě nebyl svatý, v 3.století, byl strážcem chrámového pokladu v Římě, odmítl ho vydat státu a rozdal ho chudým. Byl za to upečený na roštu zaživa. Chuťovka, co?
Měl jsem na porovnání několik požadavků, které si určuji sám a pokud se nesplní, nadávám si sobě. Aby nebyl pátek, kdy v Přelouči bývá trh, aspoň v červenci byl. Taky neděli jsem preferoval kvůli provozu na Václavském náměstí.
Nebyl pátek, bylo úterý, nebyla tedy neděle, ale svátek. Strašil déšť, ale pořád někde něco straší. Vlaky jezdily, jak měly, blížil jsem se k Přelouči, pršelo. Hodně. Mám předplacenou jízdenku na vlaky nižší kategorie, určenou pro lidi, kteří místo cestování se od rána ošahávají, kde je co nebolí a je možné, že umřou dřív, než platnost jízdenky skončí. S takovou kartičkou jenom mávám.
V Přelouči jsem nevystoupil, jel jsem do Pardubic. Zde mají na nádrží skvěle fungující wifi, i perník se zde dostane, který jak známo, se v Pardubicích nepeče. Radar mě ubezpečil, že nebude pršet furt. Vystupuju v Přelouči, radostně zjišťuju, že sice nepatrně poprchává, ale pro případ je u nádraží sympatická hospoda.
Nevytvořil jsem toho moc, jen osm srovnávaček, ulice byly v počasí mírně nestálém prázdné.
Jsou to sice záběry ze stejných míst jako v červenci, ale přesto jiné. Škola byla tehdy obalená zeleně, dostávala novou fasádu a tak mě tahle cesta nemrzí.
Srovnávačky z Masarykova náměstí jsou možná jednotvárné, ale jsou z různých období a mají svou zajímavost, přinejmenším pro mě.
Nemám žádnou publikaci z města, všechno jsem nahodile sehnal, pokud by mi někdo poskytnl více, jen bych byl rád.
Vlevo škola, nově vyfešákovaná, uprostřed záložna, postavená na počátku 20.století.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Občanská záložna v plné kráse.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Ještě jednou z trochu jiného místa a úhlu pohledu, vpravo jsou měšťanské domy, kde je i hospoda U krále Jiřího, kam jsem se po letní návštěvě těšil, ale měli zrovna zavřeno.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Tak tenhle záběr jsem nedokázal v létě, překážel mi trh. Záložna vyzdobená tankem osvoboditelů. Nechci přehlédnout zmařené životy neskutečného množství Rudoarmějců, ti vojáci byli nuceni se zúčastnit hrátek mocných, mnozí pocházeli ze Sibiře a nějaké Československo jim bylo cizí zemí. Osvobození? Bylo třeba zničit nacistické Německo a naše území bylo v cestě. Ke všemu většina občanů protektorátu sice nacisty nenáviděla, ale spíš se bála, než by se okupantům postavila.
Po roce 1968 se takový tank na náměstí stal symbolem i něčeho jiného, ale nechám toho, tanky patří do muzea, pokud ne rovnou do šrotu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
Ještě jednou náměstí s tankem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
I v Přelouči mají Václavské náměstí se sochou, Václav není na koni, ten mu sebrali v Praze. Tady jsem se ve všední den nechytil, je vidět, že jsem se musel motat ve vozovce.
Někomu možná připadne zbytečné porovnávat dvakrát tentýž motiv, ale je vidět, jak se měnila situace na Václavském náměstí. Český patron musel ustoupit autům, dnes se dívá na druhou stranu. Protože se podle soch a pomníků při srovnávačkách orientuju, tentokrát jsem jsem chvíli pobíhal jak uštknutý.
Obě staré jsem okopíroval na adrese:
Bylo na čase se klidit někam do sucha, zase začalo pršet. Do hospody jsem se sice těšil, ale zrovna jel vlak a další až za dvě hodiny...
Mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit je zde
Žádné komentáře:
Okomentovat