Vencovy pindy: Janovice nad Úhlavou

Pro své další potulky jsem si vybral kraj, kde jsem nedobrovolně strávil dva roky. Napřesrok to bude 50 let, co vojenští páni rozhodli, aniž se mě zeptali, kde se ze mě prý stane chlap. Dopadlo to… pomlčím.

Krásný kraj, který utrpěl v roce 1938, kdy byl rozťat mnichovskou dohodou, po druhé světové válce byl určen sovětskými dobyvateli, tuhle část československého území osvobodila armáda americká, jako nárazník proti agresi imperialismu amerického. Celé území bylo protkáno vojenskými objekty.

Jak kvalitní byly zde umístěné jednotky, nemůžu sice soudit jen podle své osoby, ale tamtamy hlásily, že právě my jsme na odpis. Měli bychom všechno brzy za sebou.

Kraj se na mnohých místech pomalu probouzí, jsem optimista a věřím, že zlo jednou bude zapomenuté a sem se vrátí plnohodnotný život.

O své cestě jsem již plkal na http://vencovypindy.blogspot.cz/2012/07/zapisky-z-janovic-nad-uhlavou-okoli.htmla zároveň slíbil nějaké srovnávací fotky. Tady jsou:

restaurace u nádraží

Ani si nevzpomínám, jestli to za mého pobytu ještě byla hospoda, teď zde ordinuje lékař. Místo hostinského, jenž se dá též považovat aspoň za léčitele.

Stará fotka je příliš zvětšovaná, dnešní poškozená prudkým sluníčkem přímo do objektivu, už jsem odjížděl, nemohl jsem se sem vrátit. Snad jsem neměl srovnání vyrábět…

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

sokolovna

Cestou z nádraží, u řeky, stojí stavba, která je sice oprýskaná, ale jak jsem se stačil podívat na vývěsky (mimo záběr), Sokol zde neumřel.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko (Paseka 2009)

Domy, jejichž štíty jsou v levé části záběru ustoupily autobusovému nádraží, dnes jde spíš o přístřešky, kde je několik autobusových stání z doby, kdy Janovice rostly díky armádě, snad odtud i nějaký autobus odjíždí.
Vpravo v domě je hospoda, výčep.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – 2.díl (Libri 1997)

Ulice, kterou se kdysi jezdilo na Nýrsko, případně Strážov, dnes je slepá, končí u hospody Kulatá bába. Auta z Klatov do Nýrska jezdí jinudy.

Vyparáděná stavba s věžičkou je bývalá radnice, dnes knihovna.

Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – 2.díl (Libri 1997)

Kostel svatého Jana Křtitele.

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Západní strana s roztomilým názvem Zmrzlinkovna. Jak tvrdí, a nemám jim proč nevěřit, zmrzlinu sami vyrábějí.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko (Paseka 2009)

Pekařství Karla Koblera by člověk v dnešním domě těžko hledal. Číslo popisné mi pomohlo. Vedle je vidět vchod do dnešní knihovny.

Jméno Kobler mi není neznámé, na náměstí stojí bývalý hotel a restaurace, bůhví, jak se to jmenovalo, říkali jsme, že jdeme na pivo ke Koblerům. Naposledy jsem viděl onu restauraci, byla zavřená a vypadala nevábně. V současnosti je vidět, že snad ji někdo dá dohromady.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko (Paseka 2009)

Kampelička a poštovní úřad. Co je v domě teď, nevím, pošta je jinde, kampeličky získaly v dnešní době díky častým zlodějnám v některých z nich, špatný zvuk.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko (Paseka 2009)

Hospoda U Šumavy, bývalá. Řekl bych, že ji zrušili v době, kdy se ze mě snažili o kilometr a půl dále vyrobit ochránce klidného spánku civilního obyvatelstva.

Dával jsem si zde první vojenské pivo na společné vycházce, sami jsme nesměli na veřejnost, protože jsme ještě nepřísahali. Vedl nás poddůstojník, který byl otrávený z pitomé povinnosti. Pro svoje povyražení nás donutil, aby naše oblečení bylo předpisové, neboli jsme vypadali jako kreténi. A to pivo jsme do sebe museli vestoje do sebe kopnout, voják nemohl být pomalý.

Starou fotku jsem okopíroval z publikace Martina Kříže Zmizelé Čechy – Klatovsko (Paseka 2009)