pátek 19. července 2013

Pominuly důvody pro vazbu

Pominuly důvody pro vazbu…
Starý člověk občas pomalu chápe. Někoho zavřeli s velkým humbukem, dokonce ve vzduchu létaly milióny korun v hotovosti, kýble zlata.
Do ministerských lavic zasedli jiní lidé, o zlatu se přestalo mluvit, pokud budou lidi propuštěné z vazby soudit, vše se potáhne moc dlouho a za nějaký rok si budeme těžko vzpomínat na jméno Nagyová a další. Zvlášť, jestli bude mít vše na starosti pan Ištván, při jeho výbušnosti se osobně těžko dožiju konce vyšetřování.
Co vlastně ti stíhaní provedli? To co se děje léta na politické scéně. Že by to už konečně mělo skončit? Mělo. Ale... Kdo začne dělat pořádek? Nikomu se nechce, co kdyby se profláklo něco staršího...
Ne, že bych proplakal večery nad skvělou vládou, předseda vlády si přivede jako pravou ruku svou milenku, Kalousek s Nečasem si nadávají přes média, těch ministrů, co se vystřídalo včetně vždy spravedlivého Radka Johna… Hrůza.
Vláda vlastně k pláči byla.
Jako starej tvrdohlavej si nedám už vymluvit, že policejní manévry byly spuštěné proto, aby Nečasova vláda zmizela v historii. Pět týdnů dělají z lidí voly. Těch keců kolem dokola a ještě jich bude… Nastupují právníci. Co JUDr, jiný blábol, pro běžného smrtelníka nesrozumitelný.
Kolem vlády, kterou skoro nikdo nechtěl, bude další blázinec, než se nadějeme, bude jaro a volby, které vládní koalice stejně nemohla přežít. Proč tohle všechno tak na honem? Možná by to mohl vědět sponzor prezidentské kampaně našeho hradního vožungra. Jiné vysvětlení mě nenapadá.
Co by kdo po mně chtěl, už je mi 70.
Nemám nervy události sledovat. Už se objevují žebříčky popularity nových ministrů, kteří za pár dnů nestačili ani vyhodit všechny nevhodné úředníky. Lid je nezná, ale moudře hodnotí.
Politická reprezentace, pokud můžu tenhle termín použít, neprospívá mému žaludku.
V současné době zažívám velkou radost, zítra se jdu podívat na svého prvního vnoučka.
Moc se těším.

Žádné komentáře: