Vencovy pindy: Kraj českého granátu

Fakt je, že při slovu granát si vzpomenu, jak jsem házel granátem na vojně a řídícího kapitána se přihlouple ptal, jestli předmět mám hodit ven ze zákopu nebo dovnitř, označil mě za blbce kancelářskýho, měl možná strach. Na vojně jsem býval dost nepovedeným písařem.

A konec, jde o jiné granáty a tenhle kraj si nezaslouží, abych o něm vtipkoval vojenským rádoby humorem.

Mám krásnou (jak jinak) publikaci starých pohlednic z Třebenicka. Už jsem tu několikrát někde zveřejnil fotky z mých putování, kdo se chce dozvědět více, nechť si opatří onu publikaci z nakladatelství Baron a vyjede, třeba autem. Já jezdím na kole, protože jsem kdysi hlavně z finančních důvodů nákup automobilu odkládal, až jsem v něm neměl koho vozit.

V úvodu knížky se rozepsal téměř básnicky starosta města Třebenice pan Vobořil. Ostatně srovnávací fotky z města Třebenice už jsem tu představil, něco z vesnic pod Lovošem.

Projíždím krajinou cik cak, tu se mi povede srovnávací fotka, tu zas ne. Ukládám si je a mám v plánu je zveřejnit systematicky, což je můj celoživotní problém. Mým systémem často bývá chaos.

A tak beru 20 porovnání historie s dneškem s vědomím, že se určitě může stát, že jsem něco vynechal a budu doplňovat. Těším se, opravdu se těším, protože jsem letos měl v plánu trochu jiné území, ale v knihkupectví se mi připletla do cesty publikace Kraj českého granátu na starých pohlednicích autorů Miroslava Moravce a Petra Prášila z nakladatelství Baron v Hostivici z roku 2004. Jako když člověk míří na rande a cestou potká…

Jsem zde.

Kocourov

Náves s kaplí svatého Antonína Paduánského. Jenom přes kopec je Milešovka, jsem v nádherné krajině, bohužel na první pohled trochu opomíjené. Penzion tu jakýsi je, tvářil se tak nepřístupně, že jsem se raději napil vody ze svý flašky.

Medvědice

Kousek od Kocourova, pod Lipskou horou. Nádherné místo, je zde dost udržovaných chalup, pravděpodobně rekreačních. Zrovna zde se mi povedlo 6 srovnání. Trochu na mě padá smutek, krajina si přece nezaslouží chátrání kdysi živých vesnic. Medvědice žalují na lidi, kteří pomohli zdevastovat krajinu jenom proto, že mluvili jinými jazyky.

Už se mi stalo vícekrát, že kopec před sto lety a dnes neodpovídá tvarem. Zdi rybníčka i se zábradlím souhlasí, ale Lipskou horu sem někdo přimaloval, možná na fotce nevyšla, technika před sto lety byla jiná. Snažil jsem se, abych mohl věřit, že jde o tentýž kopec. Dnešní fotku jsem si nevymyslel…

Tady si dokonce autor staré pohlednice kopec vycucal z prstu. Blbnul jsem zde asi půl hodiny. Kopců je v okolí hodně, ale tímhle směrem nic podobného. Doma jsem prolezl internet a hledal, co by mohlo být za kopec Hönigspitze. Žádný takový německý název v okolí není, jenom v Alpách, kde měří hodně přes 2000 m. Fotka se dávnému vylepšovateli zřejmě zdála bez kopce fádní.

Tady jsem byl s Lipskou horou za bývalou školou spokojený. A strom vlevo…?

Vlastislav

Projel jsem Lipou, Mrsklesy, jen jsem nerad opouštěl staré fotky, nechytil jsem se. A tak až ve Vlastislavi, sice jen jedna, ale aspoň. Vpravo je vidět bývalá hospoda. Rušit hospody je barbarství, ale o kousek dál mimo záběr je moc příjemná putyčka s rakovnickým pivem a příjemnou hostinskou. Ženská a hned je veseleji.

Sutom

Krásná vesnice na kopci, nad ní ční Sutomský vrch. Kolo jsem měl, jen jsem ho tlačil, s tím bych měl makačku i za mlada. Kdo má rád výhledy, vřele doporučuju.

Vlevo byl Gasthaus, který zčervenal a k živnosti se nehlásí.

Jak se jmenují kopce? Snad se nepletu, ale zleva jde o Plešivec (477), Hrádek (566) a začátek Solanské hory (638). Já stojím zhruba v 350 m nad mořem.

Teplá

Byl zde i jakýsi menší pramen a lázně, které zanikly. Na fotce klášter Oblátů z let 1926-27, dnes zámek Amadeus.

Poutní kaple Narození Panny Marie nad léčivým pramenem.

Dřínek

je součástí Teplé. Co k tomu dodat? Snad jen to, že vpravo za bývalým hostincem se zvedá hrad Košťálov.

Třebenice

Vrátil jsem se sem. Toto srovnání se mi minule nezdařilo.

Jenčice

Jsou vesnicí pod vrchem Košťálovem. Prolezl jsem všechno, vytáhl kolo až skoro pod vrch. Bohužel jsem nestačil už porovnávat, jen jednu fotku z návsi. Určitě se sem vrátím. Koupil jsem tu meruňky za 30 korun kilo, což už jsem někde vykecal.

Třebívlice

Nádraží, chtělo by se říci bývalé, ale o prázdninách o víkendech trať z Lovosic do Mostu funguje a provozují ji Jindřichohradecké (!) železnice. Dost by mi pomohla při mých putováních, ale zase vlaky z Prahy do Lovosic o víkendech nejsou to pravé ořechové. Jsem prostě nucený všechno objet vlastními silami a vytahovat se. V Třebívlicích mě určitě některé objekty čekají, byl jsem v obci, ale bylo takové vedro, že jsem se doplazil jen do hospody.