Na výlety se jezdí na Karlštejn, na Macochu, do Českého
Krumlova atd.
V Pardubicích čekáme, jestli Josef Váňa ještě
vyleze na koně, vynikající perník, ještě lepší hokej a určitou, řekněme nechuť
k Hradečákům. Jako Pražák nehodlám jejich vztahy komentovat a do nich se
montovat. Jen jsem si vzpomněl na žňový plakát, kdy komunisti chtěli zdůraznit,
že všichni jsme svorně budovatelé lepšího příští. „Kdo dá více republice?
Hradec nebo Pardubice?“ Tenhle plakát bych rád měl.
Jeden chytrý pán (já to nebyl) řekl, že všude je
něco. I v Kolíně, který stojí na pěkné rovině, je víc kopců, než ve městě,
které bylo už dávno budováno na území, kde bývaly spíš močály.
Pražáci na výlet do Pardubic nepojedou, jejich chyba.
Dobré spojení vlakem. Vylezl jsem z nádraží a chvíli jsem přemýšlel,
jestli to není spíš moje chyba, že jsem sem přijel strávit sobotu. Nejsem tu
poprvé, do města mě dříve zavedly služební záležitosti, také Horolezecká
stovka, můj zamilovaný dálkový pochod, se startovala tady nebo v blízkém okolí.
Široká Palackého třída, lemovaná výstavbou spíše
moderní, mě upozornila na skutečnost, že tady nezůstal kámen na kameni, že
nebude co porovnávat. Provoz, trolejbusy.
Došel jsem na křižovatku a jak když utne, po třídě
Míru sem tam auto, nevím jestli je tak i ve všední den, přes vozovku se motali chodci
sem a tam, žádní opilci to nebyli.
Za chvíli jsem u divadla, v blízkosti Zelené
brány, přicházím do jiného světa.
Dočetl jsem se, že už v roce 1964 se stalo
historické centrum Pardubic památkovou zónou. Na Pernštýnském náměstí se kdysi
zastavil čas, bolševik tu nedokázal postavit žádný svůj sekretariát, mnoho
jiných měst by jim mělo závidět. Panelová sídliště v Pardubicích jsou
mohutná, náměstí a pár ulic v okolí se nedotkla. Rozhodl buď někdo
zapomnětlivý, spíš skutečný patriot.
Nedávno jsem byl ve slovutné Třeboni, perle jižních Čech,
též stojící na bývalých močálech, v duchu jsem porovnával. Jiný osud,
Pardubice se staly významnou průmyslovou metropolí, krajským městem, železniční
křižovatkou, historické uličky si s Třeboní nezadají. Ale turisté vědí své…
V době dávné, ani třicet mi nebylo, jsem tu cosi
vyřizoval na úřadě, pak na něco čekal, paměť vynechává a strávil jsem asi 4
hodiny ve vinárně, stane se, že?
Publikaci mám sebou, spousta stažených starých fotek
z internetu, po týdnu, kdy sluníčko ani na chvíli nevylezlo, se rozzářilo
na plné pecky, asi se probudilo a zapomnělo, že je konec listopadu.
Pokud někomu budou moje srovnání připadat příliš
jednostranná, možná má pravdu, ale mně se Pernštýnské náměstí a nejbližší okolí
moc líbilo.
Přicházím na Pernštýnské náměstí. Zde je ještě stará
podoba radnice, takhle vypadala v letech 1760-1892. Nová je dílem
architekta Jana Vejrycha. Dnešní fotka ukazuje též nazdobená auta, to jsou
svatby.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Jižní strana Pernštýnského náměstí. Vždycky mám
radost, když hezké zůstane na svém místě, přes výhrady u změn kolem oken. I Číňani,
kteří provozuji starobylý hostinec U Bílého koně dnes respektovali původní název.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Východní strana Pernštýnského náměstí. Vpravo dům U
Jonáše s reliéfem velryby, polykající Jonáše.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Z Pernštýnského náměstí hledím do Pernštýnské
ulice. Nárožní dům býval v letech 1515-1760 pardubickou radnicí. Teď si tu
můžete pronajmout kancelář, telefonní číslo viz…
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Jihovýchodní kout náměstí. Brána se zvonicí, patřící
bývalému klášteru minoritů a sousední dva domy v roce 1890 padly
(publikace píše ustoupily), aby vyrostla Občanská záložna. Dnes Evropský
spolkový dům a kavárna, oknem docela příjemná, před barákem fungovalo wifi.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Radnice. Vlevo mariánský sloup z roku 1695,
vztyčený po morové ráně. Dnes se sem, v sobotu, hrnou svatby. Kdo chce,
uvidí i nevěstu, autobus nase jméno svatební. Trochu mě zdržovali, ale nechtěl
jsem se mezi svatebčany přimotat. Rejži ve vlasech bych ještě snesl, ale
nechtěl jsem se dostat na svatební fotografie. Člověk nikdy neví, k čemu takový
fotka může sloužit…
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Pohled k západu. Vlevo se tyčí Zelená brána, kde
bývala u v roce 1507 součástí opevnění. Postupně byla přestavována,
poslední zásadní úprava pochází z roku 1912. Tady je vidět, že svateb bylo
více, pravděpodobně i nevěst.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Severovýchodní kout Pernštýnského náměstí s ulicí
Pernštýnskou. Podobný záběr už tu byl před chvílí, jen z trochu zblízka.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Dům čp.3 v sousedství radnice. Domovní znamení
je svatý Václav, můj slavnější jmenovec.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Další dva pohledy z Pernštýnského náměstí směrem
k západu.
Historické
fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
V severozápadním koutě Pernštýnského náměstí je
vchod do Bartolomějské uličky.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Klášterní ulice. Vlevo je Občanská záložna a je vidět
do Pernštýnské ulice.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Pernštýnská ulice vede z náměstí k zámku.
Sešlo se mi tu 5 starých fotek, na konci je vchod do přihrádku a to už je
hnedle v zámku.
Historické fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Než jsem vlezl do zámeckých prostor, otočil jsem se a
porovnal Pernštýnskou ulici směrem k náměstí.
Historickou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/
Přihrádek, hospodářské zázemí pardubického zámku.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
A tady už je cesta přes zámecký příkop. Důkaz toho,
že jsem nelhal, v sobotu bylo v Pardubicích krásně.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
Pár fotek z nádvoří zámku se mi sešlo. Nádvoří
je pěkně upravené, ale mírně změněné, odkud bylo kdysi foceno, už se fotit
nedá, v jednom případě tam je záchod, ještě sluníčko proti, nakonec mi
zbyl jediný záběr. Lidé se po sobotním obědě vyrojili právě kvůli sluníčku,
nádvoří plné, pávi se nechali krmit. Jeden přišel až ke mně, zrovna svačícímu
dalamánek se salámem. V životě jsem nehleděl tak zblízka do ksichtu páva.
Hodil jsem mu kousek, snědl a pyšně odešel. Inu páv. Možná ten skvělý dalamánek
nebyl podle jeho gusta.
Přestože je zámek hodnotným renesančním dílem,
královská komora na něj kašlala, v 18. a 19.století sloužil jako ubytovna
vojáků. Teprve v roce 1922 za účasti T.G.Masaryka zde bylo otevřeno
vlastivědné muzeum. Od roku 2001 je majetkem Pardubického kraje, který se snaží
o jeho záchranu seč mu síly a finance stačí.
Historickou fotku jsem okopíroval z publikace Pardubická
zastavení, kterou vydalo nakladatelství Helios Jiří Razskazov v roce 2002.
A pro tentokrát konec. Krásná publikace Pardubická
zastavení, plná fotek a informací, mě ale láká, abych Pardubice poznal ještě
zevrubněji. V jistém směru budou srovnání i zajímavější. Den je v tuto
roční dobu krátký, ale viděl jsem při svém úprku na vlak mnoho dalších
zajímavostí, které bych chtěl vidět podrobněji.
Doplňuju další díly:
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/02/pardubice-podruhe.html
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/pardubice-potreti.html
Doplňuju další díly:
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/02/pardubice-podruhe.html
http://vencovypindy.blogspot.cz/2014/03/pardubice-potreti.html
Fotil jsem jako vždy i mimo porovnání. Fotky, spíše
dokumentární, nečinící si jakékoliv umělecké ambice, jako vždy, jsou na adrese:
7 komentářů:
Děkuji Václave za perfektně udělané fotky.Myslím, že se budou líbit i mým kamarádům hradečákům. Hned je tam posílám!
Jan Svatoň
Děkuju. Hlavně, aby si na mně někde Hradečáci nepočkali a nenabili mně... Ale i Hradec jednou bude. Snad. Druhý díl Pardubic už tu je http://vencovypindy.blogspot.com/2014/02/pardubice-podruhe.html
Nebýt skutečnosti, že mě zdraví trochu zradilo, už by bylo víc. V.V.
Dobré ráno Václave,
moc Vám děkuji za krásnou připomínku Pardubic. Strávila jsem tam studentská léta, naše škola byla za náměstím, hned vedle soudu u řeky Chrudimky. Denně jsme chodili z Dukly pěšky přes celé centrum Pardubic přes ulici 17. listopadu buď Karlovinou nebo tř. Míru. Je to město mé první lásky , chodily sem do škol moje obě děti. Rádi se vracíme, máme to tak hodinku autem nebo rychleji výletově vláčkem :-) Mám je moc ráda, i když původně pocházím od Hradce Králové, Pardubky považuji za nejhezčí město - pro mě určitě. Ještě jednou díky, přesně takové to bylo před 30 lety.... jen auta byla jiná , lidé.... vlastně se jen mění lidé v ulicích... děkuji za milou nostalgickou vzpomínku a přeji vše dobré a samosebou posílám dál všem od perníku :-) Jitka
Dobrý večer Václave,
moc děkuji za fotečky mého rodného hnízda,které jsem opustila vdavkem za Hradečáka,ale vzpomínky jsou věčné a na Pardubice a mládí krásné.Změny jsou velké a když člověk prochází,tak přemýšlí co tam kdysi bylo.Děkuji a přeji hodně úspěchů..Alena
27.2.2014
Dobrý den pane Václave,
musím říci,že Vaše fotky jsou paráda,úplně mi slzely při prohlížení oči.Ač rodačka z Pardubic,jsem již 20 let v Ústí nad Labem a toto město se s Pardubicemi nedá srovnávat ani se zavřenýma očima,Pardubice jednozačně vyhrávají po celé čáře..
Ještě jednou díky a těším se na další záběry.
Dobrý den pane Václave.Jsem rodilý PARDUBÁK,ale již 25 let žiji v Řecku.Svoje rodné město miluji a každý rok navštěvuji.Fota co jste nafotil jsou fantastická a to porovnání je ůžasné.Moc dík a měj te se fajn.Zdeněk Novák
Dobrý den pane Václave, krásné fotky a vtipné povídání, moc se mi to líbilo! Ač rodilá hradečačka, Pardubice pro mne měli vždy velké kouzlo,a když nad tím někdo kroutil hlavou se slovním dodatkem : "vždyť tam furt smrdí Paramo nebo druhá syntezie", oponovala jsem, že si toho smradu nesmí tolik brát! :-) Takže tak a budu se těšit na vaše další příspěvky:-)S přátelským pozdravem, P.Bolechová
Okomentovat