Trochu jsem zaváhal, jak nazvat tento článek. Podruhé? Potřetí? Před šesti lety jsem začal trousit srovnávací fotky, hlavně z Prahy. Tehdy jsem nepočítal, že bych této, možná zajímavé, ale trochu trhlé zábavě, věnoval příliš času.
Putování po světě, který se pro mě díky ubývajícím silám smrskl na Českou republiku, poznávání, třeba i lelkování, takový jsem si vysnil svůj život v důchodu. Osedlal jsem kolo a objížděl, co mě napadlo.
Český ráj je lokalita, kam aspoň jednou do roka musím. Postavil jsem stan v turnovském kempu a cestoval krajem. Pár fotek z různých publikací oskenovaných a vytištěných na kus papíru jsem si sebou vzal, pokusil jsem se o srovnávačky Turnova.
Přidal jsem je k článku, ve kterém jsem se pokusil vtipně okomentovat své toulky. No, kdo někdy nepodlehne touze být vtipný? Stává se to i vysoce postaveným lidem.
Můj hřích je zde:
Je hrozné, jak rychle život donutí člověka chátrat. Kolo používám už jen na zdravotní projížďky na cyklostezkách, pokud možno bez velkého převýšení.
Čtyři roky uběhly, přijel jsem do Turnova vlakem, srovnávačky se mezitím staly cílem putování.
Staré fotky jsem čerpal z různých pramenů, mrzelo mě, že nemám žádnou publikaci, věnující se hlavně městu Turnov.
Před dvěma roky mě Ježíšek překvapil, v jakémsi knihkupectví vyštrachal publikaci z nakladatelství Paseka, o které jsem ani netušil, že existuje. Mám ji, je hezká, jak jinak. Ještě si v hlavě srovnat a vzpomenout, proč chci do Turnova jet a na světě je dvacet srovnávaček. Jako podklad všech mých koláží jsem použil okopírované fotky z publikace Michala Babíka a Miroslava Cogana Zmizelé Čechy - Turnovsko, vydanou v nakladatelstvím Paseka v roce 2007.
Tedy kromě jednoho případu, uvádím u příslušné srovnávačky.
Začínám na pěkném náměstí Českého ráje. Určitě by mu slušel nějaký obchvat, protože Turnov zatím patří mezi města, kde přes celé náměstí vede silniční tah, řev automobilů neláká k posezení. Třeba bude líp.
Takhle vypadala turnovská radnice koncem 19.století. Přechod pro chodce ještě nebyl potřebný.
Jižní strana náměstí, východně od radnice. Hostince Svoboda a U Českého lva byly nahrazeny důležitějšími provozovnami.
Pokračuju po jižní frontě náměstí ke škole, která byla otevřená v roce 1867 na rohu náměstí a ulice Markově. Ve škole se stále učí, v budově je základní umělecká škola.
Východní strana náměstí, nároží s ulicí, dnes pojmenovanou 5.května. Tady stával hostinec U Zlatého beránka, později přebudovaný na Hendrychovo papírnictví. Ale dnes jsem se tady, v pěkném bufetu, dobře najedl.
Severovýchodní roh náměstí se změnil málem k nepoznání. Vůbec několik srovnávaček na turnovském náměstí, co zde předkládám, je vytvořeno odhadem s trochou drzosti. Domy u Zlatého orla, U Zlaté koruny jsou minulostí, morový sloup se v Turnově stěhoval podle potřeby, toho už jsem si všiml dříve. Zůstal kostel svatého Františka s klášterem.
Dům U Zlatého orla byl nahrazen městskou spořitelnou už v roce 1907, která se stala dominantou a těžko si lze představit náměstí bez ní.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/
Nacistický režim musel do světa hlásat, jaký je pašák. Bylo zapáleno místními občany, pochopitelně v době, kdy spojenecké armády už válku vyhrály.
Severozápadní roh náměstí po dokončení spořitelny.
Západní strana náměstí, nároží, odkud vycházela Palackého ulice, dnes Hluboká, se měnilo. Dům U Saského dvora byl nahrazený hotelem U Korunního prince, postavený J.Řezníčkem, bývalým sládkem na Hrubé Skále.
Hotel U Korunního prince brzy po postavení a dnes.
Ze severovýchodního rohu náměstí Českého ráje vychází Skálova ulice, vedoucí k muzeu a dalším zajímavým stavbám, jimž jsem se věnoval předloni. Cestou stojí dům, kde bylo Kocverovo řeznictví a Janatovo cukrářství.
Dnešní muzeum bývalo kdysi hostincem v domě U Bažanta. Čelní záběr ze Skálovy ulice se mi porovnat nezdařilo, naproti se staví a tak zadní nádvoří, kde bývaly stáje.
Skálova ulice, budova okresního soudu.
Ulice 5.května od Havlíčkova náměstí směrem náměstí Českého ráje. Vpravo kostel svatého Františka.
Mariánské náměstí se zadní částí kostela Narození P.Marie. V roce 1937 byla přemístěna socha Jana Nepomuckého.
Dvořákova ulice a bývalé masné krámy.
Markova ulice.
Hluboká ulice.
V ulici, zvané Trávnice byl v roce 1931 otevřený nový, moderní biograf. V současné době to vypadá, že zmizí stejně jako kdysi kaplička.
Restaurace Modrá hvězda. Srovnávačka, která je typická pro porovnání včera a dnes.
Něco jsem nafotil cestou po městě a to je zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat