Mělník je hezké město. To není nutné zdůrazňovat, přesto jsem ono tvrzení napsat musel. Soutok dvou českých veletoků. Mnoho příznivců vltavských se bude málem do krve hádat, že správně se Labe vlévá do Vltavy, což pochopitelně labští popírají.
Zbytečná hádka? Připadá mi zajímavější, než se dohadovat, který z politiků by byl pro naší vlast zachráncem. Ti totiž jsou daleko agresívnější, pokud se nepoperou, založí si každý svou politickou stranu a plivou po sobě v médiích.
Debata o tocích řek naopak skončí u mělnického vína, po pár sklenkách se dohodnou, že na jménu prd záleží, hlavně, že jsme zdraví.
Mělník je od Prahy kousek, na krátké rodinné výlety ideální, i pro penzisty mého věku.
V roce 2010 jsem trousil občas nějaké srovnávací fotky, spíš cestou na výlet či z výletu, za kopcem je Kokořínsko.
Na přelomu let 2011 a 2012 jsem se pomalu dával dohromady po těžké operaci, síly přibývaly dost pomalu a tak mi byl Mělník dobrej.
Nadrobil jsem toho poměrně dost, můj tehdejší počítač mi nedovoloval dlouhé články. Měl jsem pocit, že jsem už v městě Mělník porovnal kdeco.
Pro zajímavost uvádím adresy všech mělnických srovnávaček.
Vydatelství Baron z Hostivice mě donutilo utratit nějaký peníz za krásnou publikaci Josefa Kárníka a Martina Klihavce Mělník na starých pohlednicích s dodatkem I., takže se můžu těšit na další svazek.
Vybral jsem jen něco, protože mnoho krásných pohlednic se nedá porovnávat, zvlášť ty z výšky.
Doporučuju každému, koho historie na starých obrázcích zajímá, ať si knížku zakoupí, je to málem dobrodružství chodit s publikací po pěkném městě.
Pokud tedy neskončí jako já díky nepřízni počasí ve vinotéce.
Podruhé jsem zažil takový vítr, že děkuji osudu za svou figuru, ani vichřice mě neodnese. Po Vánocích se rozhostil na pár dnů klid, sluníčko prudké mnohé fotky zničí, no mám přece čas.
Něco ještě vytvořím. Přišel leden, právě současné počasí mě odrazuje. Bude určitě líp (mluvím o počasí), ale stejně raději uložím svých 18 výtvorů, co kdyby mě odnesl sněžný muž?
Všech 18 starých fotek jsem kopíroval z publikace, kterou jsem v předešlých řádcích chválil.
Pohled na zámek, kde ještě nestála vinárna, která podle historiků byla nevhodně vytvořenou stavbou. Naopak už v roce 1930 stál zde na podstavci Karel IV., byl sem přestěhován z jiného místa.
Začátkem třicátých let tedy byla postavena vinárna s terasou, jejíž podoba se mírně měnila. Zámek byl po restitucích vrácen Lobkowiczům a ti vinárnu nechali obrůst popínavými rostlinami. Kostel svatého Petra a Pavla stojí hrdě nezměněný, při dobré viditelnosti lze jej zahlédnout z velké dálky.
Vyhlídka jihovýchodně za zámkem. Pohled na soutok, který by dával za pravdu Vltavanům. Z jihu se hrne vodstvo hlavně jihočeské a šumavské. Ta špičička skoro neviditelná vpravo od postav za zdí na staré fotce je soutok. Labe je téměř schované za terénem a voda, která vypadá jako pokračování Vltavy, už se jmenuje Labe. Řeka za soutokem by se mohla jmenovat třeba Ústečanka, Berounka se taky v Plzni vylíhla z ničeho nic.
Vlevo na kraji fotky stojí busta Viktora Dyka, původem z Pšovky, patřící dnes k Mělníku. Nová fotka se fakt moc nezdařila, opar a sluníčko udělaly své.
Vlevo na kraji fotky stojí busta Viktora Dyka, původem z Pšovky, patřící dnes k Mělníku. Nová fotka se fakt moc nezdařila, opar a sluníčko udělaly své.
Vlezl jsem na zámecké nádvoří. Pohled k jihovýchodu. Ozdobený smrček lze vidět jenom kolem Vánoc.
Další tři srovnávačky jsou foceny z opačného pohledu, tedy k severozápadu.
Podle automobilů sem za první republiky nejezdila žádná vořezovátka.
Ještě jeden, když jsem se docela trefil do oblouku při focení z podloubí.
Svatováclavská ulice, kdysi dávno Kostelní, vpravo bývalá Občanská záložna, pak restaurace U Rytířů. Ulice končí na náměstí.
Svatováclavská ulice podruhé, jsem blíže náměstí.
Následují pohledy Svatováclavskou ulicí, když se otočím zády k náměstí. Průčelí zámku s vchodem bývalo obrostlé břečťanem.
Couvám k náměstí.
Ještě dál od kostela, fotka z roku 1917 je pořízena v době, kdy hodiny byly opravovány.
Jak to v Čechách chodívá, za první republiky náměstí Svobody, pak Reynharda Heydricha, generalissima Stalina, od roku 1956 náměstí Míru než někoho napadne nějaká blbost. Trhy před radnicí.
Na náměstí Míru je krásná radnice, na domě vpravo bývaly fresky Jeníka, Mařenky a Kecala z Prodané nevěsty.
Jiný pohled na radnici.
Pohled na východní, mírně zatočenou frontu domů, která směřuje k radnici.
To je prozatím z Mělníka všechno, sluníčko bylo spíš k některým pohledům nepřátelské, uprostřed náměstí stál strom, čas rychle spěl k soumraku v době povánoční a v místní vinotéce je tak příjemně.
Pár fotek jen tak.
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
Pár fotek jen tak.
Další srovnávací fotky z různých lokalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat