středa 10. října 2018

Skuteč



Asi jsem v zajetí několika týdnů plakáty zaflákané republiky, kdy mě těžko může napadnout něco lepšího než týmy reklamních agentur skvěle placených z prostředků stranických pokladen, které ve finále vždycky zaplatí volič.  
To byl politický úvod, abych nevypadal jako hlupáček, který si jezdí po republice a porovnává staré s novým a vůbec ho nezajímá, kdo usedne na další roky na radnicích.
Zavítal jsem skutečně do města Skuteč.
Jsem v Železných horách, které jsou od Českomoravské vysočiny k nerozeznání. Hranice toto pohoří v terénu vyznačené nemá, myslím tedy cedule, kde by bylo napsáno "tady je Krakonošovo..." nebo tak nějak. I Železné hory budou mít jakéhosi strážce, před kterým je nutné se mít na pozoru. Naštěstí takoví vládci bývají přirození, tradiční, nikoliv volení.
Mluvíme-li o Železných horách, centrum hledejme spíš v místech, kde stával hrad Lichnice, od třicetileté války díky Habsburkovi zřícenina. A mezi námi, Skuteč je kousek jinde.
Pardubický kraj, Chrudimsko, Botana. Kdo by neznal botasky, sportovní obuv, jedinou, na kterou běžný občan v socialistickém Československu dosáhl, chtěl-li se obout kvůli sportování. Protože jsem býval jakýsi turista, v ničem jiném jsem po kopcích nechodil, pokud jsem měl štěstí a botasky jsem sehnal. Před mnoha a mnoha lety jsem koupil o číslo menší, větší neměli, doufal jsem, že se mi na noze vytáhnou, malíček na levé noze a ten prst hned vedle něj mám zdeformované, vypadá to, že nadosmrti.
V roce 1960 jsem byl měsíc na prázdninové praxi v Chrudimi a jednou mě vytáhli na měření do Skutče. Už nevím, co jsme páchali, vzali mě sebou asi kvůli tomu, že vedoucí práce byla mladá žena a my museli vlakem táhnout vercajk. Takže nosič.
Chci psát, že od té doby... Ale záznamy moje vlastní mluví jinak. Někdy v devadesátých letech jsem Skutčí prošel pěšky, o deset let později projel na kole. Z toho je vidět, že je nutné si všechno zapisovat, jinak všechno zapomeneme a potom si pamatovat, kam jsme si co zapsali.
Myslím ale, že svět by nebyl nijak ochuzený, kdybych mu nesdělil, kde kdy jsem byl a proč.
Proč tentokrát? Nadmořská výška kolem čtyř set metrů, rád jsem letos v létě vyjížděl výše. Taky tudy jezdí lokálka směrem na Poličku a Svitavy, jejíž provoz je mimo prázdninové měsíce hodně omezený. A tak jsem koukal, abych léto neprošvihl.

Od vlaku se musí do města z prudkého kopce, je mi jasné, že tady na vlak pospíchat nebudu, moje běhání do kopce je tak dávné, že si na něj těžko vzpomínám.
Belhám se od nádraží dolů, to se mi chodí blbě, do kopce se zase zadýchávám, na rovinách mě to nebaví, fakt s tím stářím by se mělo už konečně něco udělat. Na radnicích řeší dopravu, mohli by zařídit přenášení starých a opotřebených.

Končí Husova ulice a je tu radost. Narážím na budovu, jejíž podobu mám v tabletu.
Vítězslav Novák, hudební skladatel není skutečským rodákem, ale umřel tady, na stáří zde pobýval se svou manželkou, která odsud pocházela.  Po ní ale žádná ulice pojmenovaná není, naopak stojím v ulici Vítězslava Nováka.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Ulice stále klesá směrem k náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Romana Karpaše, Luďka Štěpána a Hany Vincenciové Album starých pohlednic Pardubicko a Chrudimsko (Vydal Roman Karpaš 2001)



Palackého náměstí je situované od jihu z kopce k severu. Teď se dívám vzhůru, to znamená k jihu. Mariánský sloup v dalších záběrech bude vidět, tady mi před někdo schválně postavil dopravní značku.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie, vedle je Okresní dům z roku 1907.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



Mariánský sloup, okresní dům, kostel pěkně pohromadě.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/



Vedle Okresního domu vychází z náměstí Heydukova ulice. Delší dobu mi trvalo, než jsem pochopil, že tuto ulici rozšiřovali, čemuž padl za oběť dům. Dlouho jsem se nemohl domů dopočítat.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/





Vedle Mariánského sloupu je vidět základ budoucího parkoviště, zatím jenom žebřiňák.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Romana Karpaše, Luďka Štěpána a Hany Vincenciové Album starých pohlednic Pardubicko a Chrudimsko (Vydal Roman Karpaš 2001)



Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Karla Kuči Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 6.díl (Libri 2004)



Příchod ke kostelu se nachází v jihovýchodním rohu náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Romana Karpaše, Luďka Štěpána a Hany Vincenciové Album starých pohlednic Pardubicko a Chrudimsko (Vydal Roman Karpaš 2001)




Ve Skutči mají autobusové nádraží přímo na hlavním, Palackého náměstí, jak to bývalo dříve zvykem. Při pohledu k jihu jsem toho moc neviděl. Teprve kolem poledne se začal prostor uvolňovat.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/




Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 



Pohled do severozápadního rohu. Vedle Mariánského sloupu je vidět budova soudu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:



Pěkná stará pohlednice, když Okresní dům byl zároveň i hotelem. Na současné fotce vlevo je vidět kousek autobusu, který nechtěl uhnout ani když jsem ho prosil. Mlátit do něj jsem si netroufl, řidič byl vazba.
Starou fotku jsem okopíroval v publikaci Romana Karpaše, Luďka Štěpána a Hany Vincenciové Album starých pohlednic Pardubicko a Chrudimsko (Vydal Roman Karpaš 2001)




Fronta domů na západní straně náměstí.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 





Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/





Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 



Autobusy odjely (některé) a je vidět nová kašna.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/ 



Stará fotka je hodně zvětšovaná, tudíž mírně rozmazaná. Srovnávačku jsem zařadil, protože na koláži je vidět názorně, co ve Skutči zbourali, aby v Heydukově ulici nebylo místo jenom pro cyklisty či pro někoho s trakařem.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/


Z jihozápadního rohu náměstí vychází směrem ke škole Tylova ulice. Než jsem začal fotit, cyklistka odjela.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:




Rubešova ulice. Sokolovna zmizela, vyrostl kulturní dům.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/



Kdo se vydá z Palackého náměstí k severu a nezastaví, mohl by narazit do kostela Božího Těla, Smetanova ulice uhýbá vlevo a já stojím v ulici Smila Flašky. Kouzelné jméno pro šlechtice, synovce pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, žijícího v druhé polovině 14.století. Jednalo se o satirika, sběratele lidových moudrostí, odpůrce krále Václava IV., což ho stálo život. V roce 1403 jako hejtman čáslavského kraje padl v boji proti královým stoupencům. Tak se chová hejtman, vy právě zvolení dnešní čerství hejtmané či hejtmanky! 
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/


Je mi líto, že jsem nesehnal víc historických fotek, protože Skuteč není jenom náměstí, takže doporučuju každému toto zdánlivě malé hnízdo navštívit.
Já si na památku město vyfotil i jinde, výsledky jsou ZDE.

 Komu se nechce do Skutče, mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit je ZDE.

Žádné komentáře: