V listopadu, jak to bývá, spadlo listí, než jsem se nadál stromy obalil sníh, zas nebylo moc vidět. Karlínský kostel jsem fotil v létě, vše bylo v zeleni, škola za kostelem byla vidět mizerně. Stromy jsou bez listí, ale je jich tolik, že vlastně není vidět moc víc a ke všemu ty letní fotky se mi líbí víc, takže nic měnit nebudu. Vracím se ke středu Prahy.
Městské muteum
Na rozhraní Karlína a Nového Města je Městské muzeum. Na předělu 60. a 70. let jsem měl podnik blízko Bílé Labutě, na obědy jsme chodili do hospody proti Těšnovu, na sudové víno k Poslednímu penízu. Tam bylo levně, útulně. Mezi Karlínem a ulicí Na Poříčí stálo normální město s krásným parkem, chodilo se tudy mezi nádražím Těšnov a Florencí. Zástavba, kde byla naše vinárnička, padla při stavbě metra C. Zbytek byl zlikvidován při stavbě magistrály. Jaký byl urbanistický záměr, nevím. Od té doby byl jen odstřelen zbytek krásné budovy Těšnova, pod ohavným mostem sídlí Mc Donald. Kdybych jedl hamburgery, asi bych se tu neposadil. Krásná budova Městského muzea osiřela, zrovna se opravuje, ale bude jí tu určitě smutno, asi jako Státní opeře nahoře nad Václavákem.
Abych staré časy trochu pokazil. U posledního peníze jsme si jednou dali s mou budoucí manželkou džbáneček červeného. Chutnalo nám, když jsme dolévali zbytek, byl na dně přilepený vajgl. Pingl tvrdil, že to muselo být v sudu. Zhořklo nám, už jsme nedopili. A pak vinárna zmizela navždy.
Stará fotka byla okopírovaná z publikace Zmizelá Praha - dodatky I. (Paseka 2003)
Šítkovské mlýny
Místo Šítkovských mlýnů budova spolku Mánes. Výstavní síň a taky kavárna, kde v padesátých letech "řádili" vyšehradští jezdci. Tancovali rokenrol, snad přitom zařvala i nějaká židle. Byli souzeni a někteří šli sedět natvrdo.
Na staré fotce je vidět stanice tramvaje. V době, kdy jsem tudy jezdil denně do průmyslovky, tu již nebyla, byla o notný kus dál. Jedenadvacítka směrem od Podolí prudce zahýbala do prava. Hodně často tu vypadávala kladka, na což jsme se těšili víc než na konec vyučování. Průvodčí z prvního vozu musel kladku nahodit. Někteří byli šikovní, povedlo se jim napoprvé. Malá kulaťoučká průvodčí se jednou trefovala na drát čtyřikrát. Povzbuzovali jsme "Hej rup", když se jí to povedlo, měla aplaus jako na Spartě.
Stará fotka byla okopírovaná z publikace Zmizelá Praha - dodatky I. (Paseka 2003)
Na rohu Biskupské a Na Poříčí
vyrostl hotel Harmony.
Stará fotka byla okopírovaná z publikace Zmizelá Praha - dodatky I. (Paseka 2003)
Výtoňská celnice
Na Výtoni už jsem porovnával, pohled ze železničního mostu, kde je vidět bývalá celnice, tenhle detail celnice a zároveň hospody U Koppů jsem si nenechal ujít. V dobách mé puberty stával naproti této, téměž zázračně nezbořené stavby, u zábradlí nad Vltavou dědek. Vypadal strašně starej. Jakoby přiletěl ze sovětské Gruzie, kde podle tehdejšího tisku žili lidé staří až 160 let. Pletl sítě. Nevím pro koho, proč, prostě pletl. A vyprávěl. Každému, kdo se zastavil. O starém Podskalí. Vyprávěl hlavně, co chtěl, na dotazy moc nereagoval. Smáli jsme se mu, že to je srandovní dědek. V 16 letech mě zajímalo úplně něco jiného, než historie Podskalí. Škoda, hlavně moje, něco bych se dozvěděl a ty holky... kde je jim konec? Fotka toho starého Podskaláka určitě někde existuje, moc by mě zajímala.
Vpravo, těsně v místech, kde končí střecha a začíná okap, je vidět věž bývalé vyšehradské radnice. Tak tam jdu.
Stará fotka byla okopírovaná z publikace Zmizelá Praha 1. (Paseka 2002)
Vyšehradská radnice
Konečná tramvaje před vyšehradskou radnicí. Fotky i s textem jsem okopíroval z publikace Zmizelá Praha - Tramvaje a tramvajové tratě (Paseka 2010).
Snad bych jenom dodal, že tady díky stavbě železnice před víc jak 100 lety vzal za své kus Královského Vyšehradu. Z Vyšehradské třídy zbyla jen torza a stejně jako na Těšnově, ani tady nikdo nic kloudného nepostavil. Smutný prostor.
Facebook – Srovnávací fotky
Žádné komentáře:
Okomentovat