Silvestr 1955

My Bakaláři jdeme k vám,
štěstí, zdraví vinšujem vám,
v novém vám přejem roku,
každému jednu sloku
Koleda, koleda, vy zedníci,
dobře se dnes bavte,
v novém roce pro nás všechny hodně stavte.
Koleda, koleda, plánovači,
bez bázně a hany,
nezapomeňte zas letos naplánovat vany.
Dudlajdá, dudlajdá, to vám dneska vinšujeme,
dudlajdá, dudlajdá, to vám dneska vinšujem.
Koleda, koleda, hoši z Masny,
správně plňte plány,
hlavně plňte tlačenku, buřty, taliány.
Koleda, koleda, lakýrníci,
ať se vám to blejská,
ať nám to za čtrnáct dní zase neoprejská
Dudlajdá, dudlajdá.....
k té poštovní novinové službě máme přání,
noviny nám doručujte i bez urgování.
A vy páni žurnalisté, buďte hodně zdrávi,
do těch novin občas dejte taky zprávy
Dudlajdá, dudlajdá...
Koleda, koleda, hokejistům,
přejem v každém pádě,
aby jim to letos vyšlo na olympiádě
Koleda, koleda, fotbalisté,
střílejte jak tanky,
samozřejmě do gólu a ne vedle branky
Dudlajdá, dudlajdá...
Koleda, koleda, státní filme,
zpovídej se z hříchu,
natáčej nám veselohry, aby byly k smíchu
Koleda, koleda, satirici,
probuďte se v plénu, aby se vám nemuselo houkat na sirénu
Dudlajdá, dudlajdá...
Průvodčím od elektriky přejem na tři krále,
více vozů, míň pasažérů,
obsazeno dále
Těm, co touží po Spartaku,
bude nejmilejší,
by měl ten vůz lidový cenu lidovější
Dudlajdá, dudlajdá...
Restauracím přejem vřele
číšníky jak šídla,
prima menu, nižší ceny, větší porce jídla.
Koleda, koleda, páni vrchní,
jen tak mezi řádky,
ať se tolik nešidíte, když dáváte zpátky
Dudlajdá, dudlajdá...
Koleda, koleda, vy uhlíři,
ať vám dneska chutná,
pamatujte, co je naplněná putna
Koleda, koleda, rozhlase náš,
tobě přejem vlídně,
ať u tebe Silvestra je aspoň dvakrát týdně
Dudlajdá, dudlajdá...
Přejeme vám taxikáři,
hodně kilometrů,
také ať se vyznáme v tom vašem taxametru.
Koleda, koleda, zdravotníci,
žádáme teď rázně,
na rýmu nám předpisujte Františkovy Lázně
Dudlajdá, dudlajdá...
Koleda, koleda, hodně štěstí v novém kalendáři
vám, vážení posluchači, přejí Bakaláři.
Zvláště milým posluchačkám jménem naší štyrky,
aby se jim na najlonkách nedělaly dirky
Dudlajdá, dudlajdá...
(Opsáno slovo po slovu ze zvukového záznamu.)

Takhle pěli Nezbední bakaláři s rozhlasovém Silvestru v roce 1955. Lidi se bavili cílenou satirou, mně bylo 12, asi jsem se taky smál, až se koleje vohejbaly.

Zdá se to snad někomu blbý? Přiznám se, že mně taky, ale v současném všeobecném boomu zábavy, možná by to mohl nějaký bavič trochu oprášit, vložit do textu pro větší účinek nějaké to hovno. To by bylo srandy...