Může si bývalý volič Pavla Béma stěžovat?
"Co sis zvolil, to máš!" Slyším, a je to pravda. Už jsem někde psal o zklamání, které mi připravil člověk, jehož jsem před lety považoval na zástupce nové, lepší generace politiků.
Ještě jsem se ho zastával při jeho výstupu na Everest. Říkal jsem si: "je to chlap v letech a chce si splnit svůj sen, dokud má síly."
Kamarád u piva mi řekl:
"Ty vole, já věřím, že si vzal neplacený volno, ale von tim naznačil, že primátor Prahy neni zas tak důležitej, že se bez něj dva měsíce vobejdeme. Buď ať leze po horách, nebo dělá primátora."
Nevěděl jsem, co na to odpovědět, protože jsem cítil, že kamarád má pravdu.
Chodíval jsem kdysi dálkové pochody na slušné úrovni. Pak jsme se s manželkou rozhodli plodit potomky, pochody se staly jen vedlejší, nahodilou činností. Měl jsem důležitější starosti. Začal jsem pracovat při stavbě pražského metra. Práce mě příliš nebavila, špína, rámus, noční, občas ani víkend nebyl klidný, ale bylo za ni víc peněz, kterých se nedostávalo.
Musel jsem se rozhodnout, jestli budu jeden z mnoha zapomenutelných dálkových běžců či chodců, nebo se starat o děti. Zvolil jsem druhé a nelituju.
Lidově se tomu říká "sedět jednou prdelí na dvou veselkách". Nechci rozebírat, co činil Pavel Bém coby primátor.
Pražský primátor je vysoká funkce, koníčky potřebuje i takový člověk, ale měl by je umět utlumit. Špatné je, když tlumí činnost, do které byl zvolený a za kterou je placený. Nemůžu mít všechno.
V současnosti se uložil do poslanecké sněmovny. Což o to, tam posedává lidí... Teď měla sněmovna snad měsíc volna, v létě jsou prázdniny, myslím, že volna mají víc než je zákonná dovolená zaměstnanců. A to nemluvím o živnostnících, kteří mají dovolenou, kdy chtějí, takže většinou nemají žádnou.
Dříve poslanci chodili do práce, kdy je napadlo, dnes se musí omluvit. Ráno se vzbudím s kocovinou, v posteli vezmu mobil a omluvím se. Pro nemoc. Zřejmě je Pavel Bém omluvený, ale proč nejezdí na své výlety v době, kdy sněmovna nezasedá? Jaká je morálka člověka, který zmizí zrovna ve chvíli, kdy se rozvíří debata o miliardách, které se prošustrovaly, či měly prošustrovat v době jeho primátorství?
V době jeho výletu do Himalájí nebral plat, dnes poslanecký plat bere. Má cenu plácat něco o morálce? Pitomej ten člověk určitě není, pochybuju, že by se bez politiky neuživil. Za nižší výplatu, a mohl by provozovat svého koníčka. Nechápu.
To je nevýhoda demokracie. Někoho pomůžu zvolit, pak zjistím, že jsem hrábnul vedle.
Měl jsem mezi horolezci pár přátel, vždycky jsem je považoval za lidi, na které je spoleh.
"Co sis zvolil, to máš!" Slyším, a je to pravda. Už jsem někde psal o zklamání, které mi připravil člověk, jehož jsem před lety považoval na zástupce nové, lepší generace politiků.
Ještě jsem se ho zastával při jeho výstupu na Everest. Říkal jsem si: "je to chlap v letech a chce si splnit svůj sen, dokud má síly."
Kamarád u piva mi řekl:
"Ty vole, já věřím, že si vzal neplacený volno, ale von tim naznačil, že primátor Prahy neni zas tak důležitej, že se bez něj dva měsíce vobejdeme. Buď ať leze po horách, nebo dělá primátora."
Nevěděl jsem, co na to odpovědět, protože jsem cítil, že kamarád má pravdu.
Chodíval jsem kdysi dálkové pochody na slušné úrovni. Pak jsme se s manželkou rozhodli plodit potomky, pochody se staly jen vedlejší, nahodilou činností. Měl jsem důležitější starosti. Začal jsem pracovat při stavbě pražského metra. Práce mě příliš nebavila, špína, rámus, noční, občas ani víkend nebyl klidný, ale bylo za ni víc peněz, kterých se nedostávalo.
Musel jsem se rozhodnout, jestli budu jeden z mnoha zapomenutelných dálkových běžců či chodců, nebo se starat o děti. Zvolil jsem druhé a nelituju.
Lidově se tomu říká "sedět jednou prdelí na dvou veselkách". Nechci rozebírat, co činil Pavel Bém coby primátor.
Pražský primátor je vysoká funkce, koníčky potřebuje i takový člověk, ale měl by je umět utlumit. Špatné je, když tlumí činnost, do které byl zvolený a za kterou je placený. Nemůžu mít všechno.
V současnosti se uložil do poslanecké sněmovny. Což o to, tam posedává lidí... Teď měla sněmovna snad měsíc volna, v létě jsou prázdniny, myslím, že volna mají víc než je zákonná dovolená zaměstnanců. A to nemluvím o živnostnících, kteří mají dovolenou, kdy chtějí, takže většinou nemají žádnou.
Dříve poslanci chodili do práce, kdy je napadlo, dnes se musí omluvit. Ráno se vzbudím s kocovinou, v posteli vezmu mobil a omluvím se. Pro nemoc. Zřejmě je Pavel Bém omluvený, ale proč nejezdí na své výlety v době, kdy sněmovna nezasedá? Jaká je morálka člověka, který zmizí zrovna ve chvíli, kdy se rozvíří debata o miliardách, které se prošustrovaly, či měly prošustrovat v době jeho primátorství?
V době jeho výletu do Himalájí nebral plat, dnes poslanecký plat bere. Má cenu plácat něco o morálce? Pitomej ten člověk určitě není, pochybuju, že by se bez politiky neuživil. Za nižší výplatu, a mohl by provozovat svého koníčka. Nechápu.
To je nevýhoda demokracie. Někoho pomůžu zvolit, pak zjistím, že jsem hrábnul vedle.
Měl jsem mezi horolezci pár přátel, vždycky jsem je považoval za lidi, na které je spoleh.
Nerad píšu o politice, znám mnoho zajímavějších témat. K osobě Pavla Béma se vracím, možná v hloubi duše cítím spoluzodpovědnost za jeho zvolení primátorem. Je mi líto, že ho to tak semlelo. Nepovažuju však jeho přizpůsobení se prostředí za polehčující okolnost.
Žádné komentáře:
Okomentovat