V létě, teď už musím psát loni, jsem vytvořil pár srovnávacích fotek z Karlína. Inspiroval mě nejen určitý osobní vztah k tomuto nejstaršímu pražskému předměstí, ale i nádherná publika o Karlínu, kterou vydalo Muzeum hlavního města Prahy.
Nedokončil jsem putování, mnohé objekty jsou v době vegetace zarostlé zelení, takže by srovnání vyznělo divně. Něco se mi nepovedlo, něco jsem přehlédl. Taky v létě jezdím rád mimo Prahu, loňský rok se mi nečekaně zašmodrchal.
Listí opadalo, sníh se v Praze, zatím, nekoná. Vydal jsem se do Karlína městskou dopravou, na kole jsem si v zimním povětří zatím netroufl, přestože to zkouším, to zas jo.
Trápí mě tři staré fotky, jejichž srovnání jsem zkonil, chtěl jsem na ně dojet dneska, ale venku se koná typicky grogové počasí, a „své dílo“ bych chtěl zveřejnit, než zapomenu, co jsem vlastně v Karlíně prováděl.
Odjíždím metrem „B“ na Invalidovnu.
Usedlost Sluncová
Od stanice metra odcházím sídlištěm směrem k Palmovce. Zde stojí usedlost, která byla kolem roku 1800 přestavěná na barokní zámeček. Zapomněli na ni rakouští vojenští páni, kteří prostor opanovali. Je příliš stranou a zřejmě nevadila. Nepřekážela ani socialistickým tvůrcům moderního města. Možná ji buldozerista přehlédl. Vypadá to,že zatím přežije.
V roce 1960 to vypadalo, že bývalá usedlost stojí jenom náhodou. Při pohledu na vedlejší výstavbu, hotel Čechie a jiné, se zdá, že se střetly dva světy.
Invalidovna
V létě jsem usoudil, že srovnávání nemá smysl, větve stromů dokazují, že nekecám.
Národní dům
V roce 1921 se tu konal ustavující sjezd KSČ, za což stavba určitě nemůže. Jenom pro karlínské patrioty: strana, kterou jsme 40 let považovali za předvoj pokroku, vznikla v Karlíně! Je to historie, která je nepříjemná, ale bylo to. Jsem rád, že o době, kterou jsem byl nucený prožívat většinu života, můžu psát v minulém čase. Tak se nezlobte, karlínští. Oni, bolševici, si postavili nebo zabrali honosnější stavby, než je tahle skromně schovaná v Kaizlových sadech.
Kaizlovy sady byly pojmenovány podle Josefa Kaizla, universitního profesora a právníka. V letech komunistického ráje se jmenovaly Hakenovy podle jiného Josefa, který tu v roce 1921 KSČ zakládal. Dost mě pobavila Wikipedie (ne poprvé), která uvádí, že Hakenovy sady nesly jméno po operním pěvci Eduardovi Hakenovi. To byl ovšem slušný člověk, který neměl s komunisty nic společného. Pak věřte Wikipedii.
Moje manželka, značnou část života obyvatelka Karlína, o sadech nikdy nemluvila jinak, než o Kaizláku.
Na této fotce je Národní dům zezadu, v rozhledu vadí dům, který tu od roku 1930 vyrostl.
Objekt byl postaven v letech 1910 – 11 podle návrhu architekta Josefa Sakaře. Vím, že tu něco provozoval rozhlas, podle transparentu je zde regionální rozhlasové vysílání.
Obešel jsem dům kolem dokola, s tím, že něco vyberu, něco vyhodím, ale proč bych co vyhazoval? Internet není nijak omezený rozsahem, každé srovnání je nějak zajímavé. Koho to nebaví, určitě si vybere jenom něco. V restauraci také nesníme celý jídelníček.
Záběry Národního domu jsou v létě prakticky nerealizovatelné.
Lyčkovo náměstí - škola
Krásná škola! Opět projektoval Josef Sakař, postaveno v letech 1905–1906. Za mocnářství se stavěly pěkné školy, jak narazím na skvělou školní budovu, je většinou postavená za Rakouska. Že by tenkrát monarchie tak vysoko stavěla vzdělání?
Náměstí se kdysi jmenovalo Riegrovo.
Starou fotku jsem stáhl na adrese:
I zadek školní budovy je zajímavý. Na popisku fotky z publikace je, že se jedná o odchod dětí z Městského útulku na vycházku.
Urxova ulice
Kdysi se ulice jmenovala Riegrova a jezdila tudy tramvaj. Nemůžu se od pohledu na školu odtrhnout. Já, který tolika učitelům ničil jejich živobytí!
Tehdejší jméno ulice bylo Palackého. Pohled je směrem k Lyčkovu náměstí. Tam právě uhýbala tramvaj doleva, do nynější Urxovy ulice (viz předchozí srovnání).
I do tak skvostné publikace se může vloudit chyba. Popisek tvrdí, že jde o Březinovu ulici. Lítal jsem po ní sem a tam, až jsem to zabalil. Pak jsem učinil objev. Březinova (dříve Rokycanova) ulice je tu vidět, ale je to z nároží s květinovými balkóny vpravo.
Pohled ulicí z nároží Lyčkova náměstí. Zelená barva vlevo není konečná úprava fasády, je to síťka, zakrývající opravu stavby. Moc se mi líbí, jak ulice byla pro lidi, chodilo se před sto lety, kam občana napadlo. Jednou za čas jela tramvaj, která moc nepospíchala, zacinkala, občan uhnul.
Pernerova ulice
Dříve Žižkova. Nároží Pernerovy a Thámovy, vpravo se vchází do tunelu a do kopce na Žižkov. Chodíval jsem tudy s kočárkem na procházku na Vítkov. Zdálo se mi málo, chodit jen po Kaizláku. Malému synkovi se strašně líbila zpáteční cesta, kdy jsem s kočárkem běžel z kopce.Smál se, už býval hladový, takže se nikdy nepoblinkal.
Malá modrá cedulka mezi okny vpravo dole označuje výšku hladiny Vltavy 14.srpna 2002.
RadnicePostavená v roce 1886. Dnes nápis nad dveřmi hlásá Dům dětí a mládeže.
Čelný pohled na starou radnici.
Karlínské náměstí
I v Karlíně byla tržiště. Trhovci odjeli do dějin, přijela auta, auta, auta. Na jako dlouho?
Pohled na karlínské tržiště z opačné strany. Některé domy povyrostly, kostel zůstal na svém místě, ale vedle věže je vidět Národní památník na Vítkově, Žižka na koni a dokonce i televizní vysílač, který mnozí Pražané nenávidí. To je ale Žižkov.
Roh Vítkovy a Pobřežní ulice
Mohutná budova je c.k. okresní hejtmanství. Budově přidali balkón, ale stejně se mi zdá, jako by ji trošku ošidili. Vnoučata stojících dětí možná sedávají v parku na lavičce a krmí holuby. Komín je pryč, podjezd pod viaduktem je na svém místě, vpravo se staví něco moderního, až supermoderního, netroufám si hodnotit, není hotové, však jsem fotil z hromady písku.
Vítkova ulice
Synagoga, podle kříže na budově bych řekl, že bývalá.
Karlínská sokolovna
Sokolovna z roku 1886 v tehdejší Vinohradské ulici, pozdější Vrbové, dnes Prvního pluku. Jak jednoduché.
Kousek odtud za viaduktem je výčep vína. Myslím, že si sklenku zasloužím. Dva dny jsem se ploužil Karlínem. Padaly mi kalhoty, naposledy jsem je měl na sobě loni v zimě, třeba do nich ještě ztloustnu.
Facebook - Srovnávací fotky
Mnoho dalších srovnávacích fotek v různých lokalitách je zde
3 komentáře:
Dobrý den,
informaci o Hakenových sadech můžete na Wikipedii sám opravit, ideálně pokud rovnou doložíte či odkážete na zdroj Vašich informací, za což Vám budeme i vděčni.
S pozdravem
Michal Reiter
Dobrý den. Zdroj mých informací nemůžu doložit, asi bych musel navštívit nějaký archiv, existuje publikace Pražský uličník, které, pokud je mi známo, jsou k dostání v antikvariátech, kde bych si ho musel koupit.
http://www.ustrcr.cz/cs/josef-haken
http://www.csfd.cz/tvurce/29140-eduard-haken/
To jsou adresy, kde jsou zpracovány životopisy obou Hakenů, kteří měli jen stejné příjmení. Vycházím z logiky, že v Kaizlových sadech byla založena KSČ a Josef Haken byl jeden z hlavních zakladatelů, v roce 1949 zemřel, takže po kom pojmenovat Kaizlák? Eduard Haken byl v té době čtyřicetiletý člen Národního divadla, na něhož největší úspěchy teprve čekaly, neznám případ, kdy by bylo nazvána v Praze ulice po žijícím umělci, i když špičkovém. A jak je z životopisu zřejmé, komunistům do zadku nelezl, národním umělcem byl jmenován ve volnějších 60.letech, podle vyprávění velice slušný člověk, který žil pro operu.
Jak se dočtete v životopisu komunisty Hakena, měla se i stanice metra Invalidovna jmenovat Hakenova.
To je můj názor, který bych asi uměl dokázat, ale stálo by mě to dost času, možná i peněz.
Je mi 70, sil ubývá. Tyto stránky jsou můj blog, nazvaný "Vencovy pindy", beru vše trochu jako úsměvné vzpomínání, nikde není psáno, že mám pravdu.
Jinak do Wikipedie chodím, obdivuju Vaši práci, asi bych to nedokázal i vzhledem svému věku. Ta drobná poznámka "..věřte Wikipedii" nemá být hrubá, pokud tak vyzněla, pak se omlouvám.
Obdivuju Vaši práci a přeju hodně úspěchů.
Václav Víšek
moc pěkné fotky i povídání... :-)
zdraví karlínští patrioti z Thámovy... :-)
Okomentovat