úterý 16. října 2012

Děčínské nádraží stojí v Podmoklech


Podmokly jsou částí Děčína. Jsou na levém břehu Labe proti Děčínu, staly se jen čtvrtí. Přišlo mi jich líto. Vlak zde jezdil o 18 let dříve, než v Děčíně. Tudy vedla železnice z Prahy do Drážďan. Je nespravedlivé, existuje-li v dnešním jízdním řádu železniční trať Praha – Děčín, ta trať se budovala jako Praha – Podmokly.
Mám před sebou Řivnáčův průvodce po království českém z roku 1882:
…dojedeme do poslední rakouské stanice státní dráhy, do Podmokel (Bodenbach), naproti nimž na druhém břehu Labe rozkládá se město Děčín (Tetschen), nad nímž vypíná se na skále trůnící zámek.
Podmokly, průmyslové město se 6000 obyvateli, poštou a telegrafním úřadem, jest sídlo rakouských a saských celních úřadů, zde prohlížejí se zavazadla cestujících přes hranice.
… za 2-2 a 1/2 hodiny přijedeme do Drážďan (62km). Rozkošnější a také lacinější, ale za to zdlouhavější jest plavba po parníku, která trvá 5 hod. 20 min. až do Drážďan. Denně odjíždějí dva parníky.
…Podmokly jsou spojeny s protějším řetězovým mostem (císařovny Alžběty). Tento vystavěný v letech 1853-55 nákladem ½ milionu zl., jest více než 200 m dlouhý…mostné pro pěší 2 kr.
..Město Děčín (Tetschen), mající podle posledního sčítání lidu přes 5300 obyvatelů…
Nebudu opisovat z krásné knihy. Jen mě zarazilo, že Děčín měl méně obyvatel.
Podmokly se staly městem v roce 1901, dnešní ocelová stavba Tyršova mostu pochází z roku 1933. Tyrš je děčínským rodákem, německého původu a je zajímavé, že v Podmoklech je pěkná stavba, která se nazývá tělocvičnou, ne sokolovnou, Němci Sokol nezakládali.
Teprve v roce 1942 byla obě města administrativně spojena pod názvem Tetschen – Bodenbach, něco jako Frýdek – Místek. V roce 1945 se dvojměstí vrátilo z Hitlerovy říše zpět do Československa a celé se to česky nazvalo Děčín. Tak se staly Podmokly městskou čtvrtí.
První říjnový víkend jsme měli v plánu setkání spolužáků z průmyslovky v Jetřichovicích v Českém Švýcarsku. Moc jsem se těšil, hned jsem si připravil staré fotky, v pátek ráno jsem měl v plánu vyrazit do Děčína, srovnávat, odpoledne odjet na místo srazu. Sklátil mě strašný kašel.
O týden později jsem z lůžka povstal a když už jsem v batohu měl vše připravené, odjel jsem vlakem na sever. Vystoupil jsem v Děčíně a tam jsem si teprve uvědomil, že jsem v Podmoklech.. Měl jsem tentokrát štěstí, počasí mi přálo, prolezl jsem ulice, ve kterých jsem nikdy nebyl, protože turista musí s průvodcem procházet atraktivní místa… Nestačil jsem vylézt na Pastýřskou stěnu, už jsem na ní byl nejméně dvakrát dříve a mám v plánu se na ni ještě podívat.
Až do roku 1945 se tu mluvilo hlavně německy, ale i stavělo. Když procházím kolem Labe, vidím, že město se podobá spíš sídlům v NDR, pardon, v Sasku.
Potkal jsem dvojici starších Jehovistů, šli na mě velice šikovně, takže i jejich plátek jsem si vzal. Byli slušní, což se o většině lidí, propagujících cokoliv říct nedá.
Přes most jsem do Děčína přešel jenom proto, abych vyfotil Podmokly, město samotné přijde na řadu příště. Snad brzy vyrobím i srovnávací fotky z příjemného sobotního výletu.
Na závěr zajímavá fotka z roku 1932:
Srovnávací fotka, jak jsem jí zvyklý dělat, jaksi nebyla v mých silách. A tak jenom pro orientaci, budova úplně vpravo je na obou fotkách táž. Ještě tu dnešní fotku.

Na výletě jsem fotil, včetně pohledů na děčínský zámek, kde srdce přímo poskočí nad "kýčem", který se tu stavitelům a přírodě povedl.
Tyto fotky jsou na adrese:


Facebook - Vandrování nejen za historií

2 komentáře:

Jiřina Dová řekl(a)...

Díky za fotografie.Nikdo mi nevěřil, že jsem si tam hrála.Ne v té době,co jste fotil- později- ale hrála.Považovali mne za " básnířku", když jsem vyprávěla o bitvách- ne v parku,ale na poli.Díky,je to pošušňáníčko.

Václav Víšek řekl(a)...

Děkuju za komentář. Jsem rád, že jsem ve Vás vyvolal vzpomínku a úsměvný komentář. V.V.