Po Praze jsem se už
nachodil hodně, Žižkov jsem opomíjel, jen tři srovnání jsem učinil. Před rokem
jsem si koupil při příležitosti výstavy v Muzeu Hlavního města Prahy
publikace o Vinohradech a Žižkovu. V zimě, na jaře jsem prošel Vinohrady a
Žižkov odložil, že se tam hned vydám. Hned je určení času jen velice přibližné.
Mám v ruce,
nádhernou, jak jinak, publikaci Tomáše Dvořáka Žižkov svéráz pavlačí a strmých
ulic. Vydalo Muzeum hlavního města Prahy v roce 2012.
Žižkov, legendární
stará čtvrť, která se tolik znelíbila komunistickému režimu, jenž zde chtěl
vybudovat překrásné, jak bylo tehdy zvykem, panelové sídliště. Začalo se,
naštěstí nestačily peníze, což je možná pro někoho, kdo neustále tvrdí, že za
komunistů bylo na všechno, překvapením.
Stavba sídliště se
vlekla naštěstí pomalu, podzim 1989 byl pro dosud nezbourané části
vysvobozením.
Sem a na Vinohrady se
přestěhovala mládež, navštěvující restaurační podniky. Jako my v mládí chodili
na Malou Stranu a Staré Město, oni chodí sem. Přece jenom je tu levněji.
Jsem Pražák, Žižkovu
jsem se pochopitelně nedokázal vyhýbat, fakt je, že ho příliš podrobně neznám.
Jsem tady.
Husitská ulice, kdysi
Husova. Jezdívala tu tramvaj, nejdřív koňka, pak elektrika, dnes jenom autobusy.
Husitská pod ústím
ulice Jeronýmovy.
Roh Husitské a U
Božích bojovníků. Kdo hledá hospodu U vystřelenýho voka, je za rohem.
Roh Husitské a Jeronýmovy.
Roh Husitské, Pod
Vítkovem a Prokopovy, kam směřovaly tenkrát tramvajové koleje.
Tachovské náměstí,
kterému Žižkováci říkali U váhy. To je ten domeček na staré fotce. Jinak vlevo
se jde tunelem do Karlína a na rohu je hostinec U Slovanské lípy. Často jsem
zde nastupoval v sedmdesátých let na tramvaj číslo 21 do Podolí, vybíhal
jsem z Karlína. Někdy jsem dal na cestu i jedno.
Později jsem sem občas
tlačil kočárek s malým synkem, z Karlína na Vítkov.
Tachovské náměstí, U
Slovanské lípy. Těžko se hodnotí dnešní úprava.
Tachovské náměstí, U
Slovanské lípy, ještě jeden záběr.
Koněvova, tržnice z roku
1931. Kout zůstal bez větším změn, jen účel vzal za své.
Koněvova, sokolovna,
postavená v letech 1897-98.
Z Husitské ulice
zahýbala tramvaj do ulice Prokopovy směrem na Bezovku v letech 1893-1910.
Prokopova ulice, vlevo už je Prokopovo náměstí.
Stojím na Prokopově
náměstí a hledím Prokopovou ulicí směrem k Bezovce.
Prokopovo náměstí.
Domy povyrostly jako všude v okolí, zde nad nimi se objevil Památník
národního osvobození na vrchu Vítkov.
Prokopova ulice
zakončená restaurací Bezovka, kdysi zájezdní hospoda, přestavěná se stala
kulturním a společenským centrem Žižkova. Viktor Ponrepo tu provozoval i kino
(asi 10 dnů). Byla zbořena, protože vadila prodloužení Prokopovy ulice směrem k Olšanům.
Aby nebylo všechno na komunisty, restaurace padla v roce 1936.
Od Havlíčkova náměstí
hledím zpět Prokopovou ulicí. Tramvaj je dávno minulostí, ale Žižka na kopci
přibyl.
Havlíčkovo náměstí,
dříve Basilejské, dodnes správní centrum Žižkova. Na Havlíčkovo náměstí patří
socha Karla Havlíčka Borovského z roku 1911. Za ní je radnice.
Havlíčkovo náměstí,
pohled opačný než předchozí snímek.
Havlíčkovo náměst,
pohled k Prokopově ulici, za kterou byl vidět nahoře i Vítkov.
Štítného ulice.Vpravo
je bývalé I.žižkovské kinematografické divadlo, před rokem 1912 bylo takto
přestavěno divadlo Pokrok. Biograf fungoval do roku 1949.
Štítného ulice.
Hospoda zůstala. Chválím.
Milíčova ulice, pohled
o ulice Štítného k Prokopovu náměstí, nad nímž je vidět vrch Vítkov.
Kolem Žižkovského
divadla Járy Cimrmana přicházím na Kostnické náměstí. Předkládám tři srovnání.
Z Kostnického náměstí
vylézám Blahníkovou ulicí (dříve Švihovského) k ulici Seifertově (kdysi Karlova).
Otáčím se zpět a zde je výsledek.
A předpokládám, že na Žižkově
ještě chvíli zůstanu.
Už jsem tady:
Už jsem tady:
19 komentářů:
Krásná práce. Rád bych jen upozornil na rozdíl č. 1: Místo lidí jsou v ulicích auta.
Ano, princezna Xénie otočila prstenem...
Doufám, že se přesunete na Pankrác, tedy ne do věznice, ale do pražského území :-)
http://vencovypindy.blogspot.cz/2013/05/tramvaje-na-pankraci.html
Narodil jsem se v první polovině minulého století v Bořivojově 40. Většinu života jsem na Žižkově strávil. Můj Otec mi zanechal na kazetách svoje paměti na Žižkov, které jsem vloni s obrovským úspěchem pouštěl v Klubu přátel Žižkova.
www.jindravoboril.webzdarma.cz
Dobrý den, moc Vám děkuju, hned na ten odkaz letím. V.V.
Velmi pěkné. Kromě změny lidí v auta pozoruji také úbytek stromů v ulicích. Škoda, podle fotek býval Žižkov dříve mnohem hezčí.
Ohromné, klobouk dolů!
Pekne srovnani, na jedne fotce (te z letoska samozrejme :-) ) jsem se dokonce nasel. A souhlas s kolegou vyse, zda se, ze Zizkov drive mel vice elegance nez dnes, coz je smutne a skoda...
Ano, to je přesné. Ti lidé před sto lety byli chudší než my, měli méně možností, ale nechali si na sobě záležet. I na dělnickém Žižkově. Elegance, to je pravé slovo, budovy, oblečení... V.V.
Na Žižkov jsem se přistěhovala v roce 1988 a přiznávám, že mě tahle čtvrt přirostla k srdci. Dřívější Žižkov měl své kouzlo a dnešní podoba má zase to své. Jsem ráda, že byl plán "obnovy" komunistům nepodařil přivést do konce. Přeji Žižkovu ať se stále svůj ... Š.
Spíše mě zaráží, kolik domů se "zploštilo" - houfně mizí štíty, výzdoba, štuky a všechny ty malé věci, které dělaly staré domy zajímavými. V souladu s funkcionalistickým "ozdoba je zločin" se i žižkovské domy mění v obyčejné krychle.
Jenže funkcionalistická stavba může být i zajímavá a krásná. Udělat ze staré budovy krabici není funkcionalismus, ale zločin. Nejen na Žižkově, dělám srovnávací fotky i jinde v Čechách, někdy by se hodilo se vrátit do doby Václava IV., naložit tyhle patlaly do koše a spustit z Karlova mostu, ale ne Vltavy by bylo škoda, prostě je namočit do močůvky. V.V.
Nádherná práce, díky za skvělé fotky.
Nedalo mi to a dal jsem dvě fotky HongKongu za 90 let k sobě: http://www.soh.cz/data_images/File/HongKong-90-years.jpg
Angelika - za totality jsme měli v Kostnické ulici tajný klášter v jednom bytě, dům se měl tzv. "asanovat" tedy zbourat a pak tu postavit panelák. Byly to byty s jedním záchodem pro tři partjae dohromady na pavlači, potkani běhali až na tu pavlač do patra. A dnes je v tom domě dost luxusní hotel. Před sto lety byl Žižkov možná hezčí, ale před 30 určitě ne. Takže díky za připomenutí. Prožila jsem tu 4 léta.
Skvělá práce, děkuji za pěkný výlet.
Skvělá práce, děkuji za pěkný výlet.
Krásná práce, díky. Bydlím v Orebitské a Kostničák před sto lety, to byla krása. Teď tedy moc ne.
Okomentovat