Praha - Žižkov 4.část (1964/2013)

Třikrát jsem představil soubory srovnávacích fotek z pražského Žižkova. Podkladem mi byla krásná publikace Tomáše Dvořáka Žižkov – svéráz pavlačí a strmých ulic, kterou vydalo v roce 2012 Muzeum hlavního města Prahy.

Všechny tři soubory měly poměrně značnou odezvu. Při tvorbě srovnávacích fotek dbám na to, abych stál na stejném místě jako dávný fotograf. Samozřejmě přibližně, trefit se přesně je nesplnitelný sen. Většina historických fotek tomuto požadavku nevyhovuje, za dobu kolem sta let se hodně změnilo.

V publikaci je samostatný oddíl starých fotek žižkovského rodáka Oldřicha Janovského. Jde o barevné diapozitivy z let 1964 a 1970. Je to doba, kdy už jsem byl dospělý, těžko si zvykám na pocit, že jde též o historii.

Je to dlouho, jako člověk, který chodil v mládí na flámy spíš na Malou Stranu a Staré Město, kam český člověk dnes spíš nezajde, jsem na Žižkov zabrousil málo. Určitě jsem ale něco z toho viděl.

Záběry řeknou víc dnešním padesáti, spíš šedesátníkům, a starším, tedy pamětníkům. Porovnat se zase nepodařilo všechno, ale podstatně víc než u starších fotek.

Porovnání mají společné jen autora původních diapozitivů – Oldřicha Janovského a mou maličkost, která se snažila trefit do záběru. Všechny jsou ze Žižkova, nejsou řazeny postupně, spíš podle abecedy ulic. Žižkovák si určitě poradí, tomu, kdo Žižkov nezná, to asi vadit nebude. Jde hodně o porovnání dobové atmosféry.

Jde o více než 50 věcí, tak jsem rozdělil na dva soubory.

V tomto prvním jsou původní fotky z roku 1964, to jsem byl na vojně.

Cimburkova ulice. Dole je Prokopovo náměstí.

Cimburkova ulice. Pohled naopak z Prokopova náměstí směrem k Seifertově ulici.

Českobratrská ulice, záběr z Komenského náměstí k vrchu svatého Kříže, Vlevo je roh školy, která se zachránila díky změně režimu v roce 1989. Na staré fotce je vpravo kino Jiskra, bývalé samozřejmě.

Dalimilova ulice. Pohled z Kostnického náměstí.

Fibichova ulice. Jako by se toho moc nestalo, přitom vlevo za rohem stojí žižkovský televizní vysílač.

Havlíčkovo náměstí a na něm rukou ukazuje, kdo jiný než Karel Havlíček Borovský.

Jeseniova ulice, moc z ní nezbylo. Pohled od Rokycanovy ulice.

Kostnické náměstí.

Opět Kostnické náměstí od ústí ulice Štítného.

Ulice nahoru se jmenuje Krásova, foceno ze Seifertovy, i když pan Janovský fotil z Kalibánovy. Jak se svět mění, dokonce ani socialistický tisk nedostanete, tenkrát se zas nedostalo porno.

Křížkovského ulice, tehdy i dnes poklidná. Jen stromy povyrostly, nebýt prosinec, nic bych nevyfotil.

Lipanská ulice, pohled z Havlíčkova náměstí, vpravo je roh žižkovské radnice.

Milíčova ulice z Prokopova náměstí. Nahoře je věž kostela svatého Prokopa.

Prokopova ulice. Tady stávala restaurace Bezovka, kdysi společenské centrum Žižkova, Viktor Ponrepo tu založil první kino, konečná tramvaje. Zbořena byla v roce 1936, neboť vadila prodloužení Prokopovy ulice směrem k Olšanům. Za 30 let, jak je vidět ze staré fotky, se moc nestalo. Až teprve v 70.letech v rámci asanace Žižkova došlo i ke změně dopravní situace.

Prokopova ulice od Havlíčkova náměstí směrem na Vítkov.

Prokopovo náměstí z konce Cimburkovy ulice. Přímo hledím do Roháčovy ulice.

Seifertova ulice z nároží Sladkovského náměstí. Vpravo je vidět kousek kostela svatého Prokopa.

Seifertova ulice z ústí ulice Víta Nejedlého.

Seifertova ulice, je vidět špička kostela svatého Prokopa, do záběru se vešel žižkovský vysílač a pod ním má hřiště Viktorka Žižkov, je vidět jeden osvětlovací stožár.

Seifertova ulice přes park pod Viktorkou Žižkov.

Sladkovského náměstí s gymnáziem vedle kostela svatého Prokopa.

Štítného ulice směrem ke Kostnickému náměstí. Vpravo je vidět Žižkovské divadlo, které je známě hlavně z účinkování Divadla Járy Cimrmana.

Štítného ulice od nároží z Cimburkovou ulicí.

Ulice U Rajské zahrady.

Ulice Víta Nejedlého z křižovatky s Bořivojovou ulicí. Nostalgicky vzpomínám, že pražské a nejen pražské ulice byly plné rudých skříněk.

Vlkova ulice s pohledem na kostel svatého Prokopa.

Žerotínova ulice. Srovnání jsem mohl učinit jen díky záchrany školy na Komenského náměstí. Ulici přehradili pohledným panelákem, není třeba se bát, za ním pokračuje až skoro k Ohradě.

V dalším souboru, tedy Praha – Žižkov 5.díl, budu pokračovat v porovnáních podle diapozitivů pana Oldřicha Janovského, tentokrát z roku 1970.

Kdy? Hnedle, ovšem sliby mají cenu jen u osob důvěryhodných.

Další srovnávací fotky z různých lokalit.