Blatná

Někdo rád prochází klidnými kraji, kde sice jakýsi turistický ruch existuje, ale jenom malý. Blatná je přesně ono místo.

Ticho, klid, přesto je na co koukat. Krajina s rybníky, město s pěkným zámkem, který byl léta zavřený, protože nikdo neměl na nutné opravy.

Od jisté doby se toulám i internetem a hledám, kde bych našel staré fotografie.

Už si zapisuju, staré fotografie z Blatné za stovku. Kupuju od antikváře 12 pěkných pohlednic, které vydalo v roce 2001 město Blatná.

K tomu prolezu několik serverů a mám důvod vyhledat spojení do města, které je administrativně jihočeské, leč kousek je odtud do Kasejovic v kraji Plzeňském nebo do Březnice v kraji Středočeském.

Jak to bývá, není sem bůhvíjaké spojení, možná z toho plyne i fakt, že se městu velký blázinec vyhýbá.

Kdo má rád mumraj, doporučuju Karlštejn nebo Benátky. Pořádali zde i dálkový pochod Zemí zamyšlenou, název zjevně podle knížek Ladislava Stehlíka, který se v blízkých Bělčicích narodil. Mám jeho třídílné dílo rád, kromě textu je autorem i kreseb.

Nešlo o akce s ohromující účastí, ani ohromujícími délkami tras. S dětmi jsem sem jezdil, naposledy s nejmladší dcerou, to už její sourozenci nebyli ochotni toulat se s tátou, který na ně dával podle jejich názoru zbytečný pozor. Seděli jsme po pochodu v hospodě najedení a napití a měli pocit, že musíme světu sdělovat svoje zážitky.

Diktoval jsem: "Sedíme v Blatný a je nám to prd platný".

Vtipe vylez! Myslím, že jsem verš ukradl Ivanu Mládkovi.

Ano, Zemí zamyšlenou. Tak jsem se zamyslel, že jsem doma zapomněl těch několik nedávno koupených pohlednic, které by se hodily na výrobu srovnávacích fotek.

Je módní svalovat vinu na jakéhosi Alzheimera, myslím ale, že spíš jsem blbej.

Výsledkem mé návštěvy je pár srovnávacích fotek a vědomí, že sem stejně ještě jednou musím přijet. Pohlednice čekají. Snad je to dobře.

Už proto, že se tady hezky čeká na vlak, před nádražím je hospoda, tak jak bývalo slušností kdysi, už za Rakouska.

Vychválil jsem předem ticho zamyšlené krajiny. Nemám sebou nic, než pár fotek. Žádnou publikaci, jen běžné informace. Aspoň nebudu vypisovat události, které si možná pamatuju odtud nebo dokonce odjinud.

Měl jsem velkou radost, když cestou od vlaku potkávám sokolovnu, postavenou v letech 1931-33 F. Průšou z Volyně. Tolik chytrá kniha. Slyšel jsem, že je v ní, kromě tělocvičení dobrá hospoda s výbornou kuchyní.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Od sokolovny kráčím Masarykovou třídou a míjím radnici.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Přicházím na další křižovatku, mám pocit, že jsem na náměstí. Ale nejsem, tato ulice nese jméno J. P. Koubka. Obchodní tepna Blatné, chtělo by se říci bulvár, ale nebudu přehánět. Jan Pravoslav Koubek, blatenský rodák, profesor literatury a řeči české, žil v 1.polovině 19.století.
Na vršku věž kostela Nanebevzetí Panny Marie, vlevo je nákupní středisko Labuť, zřejmě nazvané podle největšího rybníka v okolí.
Samozřejmě nevím, v jakém stavu byly původní domy, ovšem byla doba, kdy se prostě stavěla nákupní střediska v historických centrech měst. Zbořilo se staré a je zde nové, socialistické.
Když se dívám na stavbu, myslím, že Blatná patří mezi města, jejichž obchodní středisko není vysloveně ohyzdné. A na rozdíl od jiných měst není opuštěné a slouží obchodu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Opět pohled ulicí J. P. Koubka, blíže ke kostelu.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Našel jsem doma pohlednici, zřejmě z poloviny osmdesátých let, kde je Labuť v plné kráse. V pozadí škola.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Škola, stavěná hned na začátku 20.století.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Konečně náměstí Míru. Klidná, příjemná oasa, kde se dá v klidu posedět.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Pár dalších pohledů stejným, tedy severozápadním směrem na kostel a morový sloup.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese:
http://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-Postcards-World/9029-Czech-Republic/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Přicházím k zámku, který vznikl jako vodní hrad někdy v 13.století. Státní hrad se po 40 letech vrátil do rukou původních vlastníků, rodiny Hildprandtů, kteří v něm skutečně bydlí, postupně ho zvelebují, zpřístupňují. Prohlídku jsem neabsolvoval, ale procházka parkem stojí za to. Pobíhá zde stádo daňků.
Starou fotku jsem okopíroval na adrese: http://www.aukce-pohlednic.com/

Byl jsem rád, že jsem se mohl podívat na nádvoří.
Obě staré fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Další 4 pohledy na zámek z jižní strany
Všechny staré fotky jsem okopíroval na adrese: http://www.fotohistorie.cz/

Jak jsem se již zmínil, odjel jsem z příjemné Blatné s dluhem, takže nashledanou.

Pár fotek jsem tu vyfotil pro radost.


A mnoho dalších srovnávacích fotek z různých lokalit je zde.